Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Když muzikant promluví - citáty a myšlenky

Judith - 12.01.2023 17:06:32 #

Brian May natočil video, jak není připravený mluvit s tiskem ("je těžké zprocesovat tu zprávu, že tu Jeff není, natož přemýšlet, co řeknu novinářům")... a pak se rozpovídal: "Jeff byl naprosto a zcela jedinečný. Muzikant, kterého je těžké nějak definovat, a já jsem z něj byl v naprostém úžasu. Byl jenom o pár let starší a pocházel ze stejné oblasti, ale pro mě byl vždycky hrdina, idol. Dělal věci, o kterých se mi ani nezdálo. Byl výjimečný a pro mě velká inspirace pokusit se nalézt svůj vlastní výraz, jako to udělal on. Jestli chcete slyšet jeho hloubku emocí, zvuku a frázování, jak se dokázal dotknout duše, poslechněte si Where Were You - vygooglete si to a na čtyři minuty si sedněte. /Brian má pravidelně statisíce zhlédnutí, jeden z největších dosahů mezi hudebníky na sociálních sítích./ Je to nejspíš ten nejkrásnější kousek kytarové hudby, jaký kdy kdo natočil... možná vedle Hendrixovy Little Wing. Tak citlivý, nádherný a kreativní, a naprosto odlišný od čehokoli jiného. Samozřejmě, měl své vzory jako každý, ale přinesl do hudby jedinečný hlas, jakému se nelze vyrovnat. Viděl jsem ho hrát mnohokrát a pokaždé jsem měl čelist až na zemi, říkal jsem si: jak tohle udělal? Vždycky jsem si říkal, že to muselo být něco jako bát poblíž Mozarta a sledovat neuvěřitelného génia při práci. Přemýšlím, odkud tohle mohlo přijít, jak můžete být tak skvělí? A když jste byli u něho v domě, přišel z garáže, kde pár hodin ležel pod jedním ze svých aut, prsty celé zamazané a vypadal, jako by vylezl odněkud ze stoky, a pak vzal do ruky kytaru a z ní začala vycházet krásná, citlivá hudba. Myslím, že jsem byl hodně plachý, nikdy jsem doopravdy nevěděl, jak s ním mluvit. Nevěděl jsem, jak bych ho mohl následovat, zdálo se mi to těžké, nejspíš proto, že jsem z něj byl v takovém úžasu. Napsal jsem pro něj skladbu, napsal jsem o něm píseň jménem Governor pro jedno ze svých sólových alb. Přišel sem ke mně do mého studia a zahrál jedny z nejlepších věcí, zase mi spadla čelist. Myslím, že jsem nedokázal vzít kytaru do ruky, když byl v místnosti, protože to bylo tak neuvěřitelné - chtěl jsem jenom sledovat a poslouchat. Nevím, jestli jsem mu dokázal říct, jak moc si ho vážím - snad to na mě bylo vidět. Nevím, jestli jsem mu uměl být přítelem - přál bych si, abych dokázal udělat víc. Jeff Beck ovlivnil každého kytaristu, kterého jsem kdy potkal. Ta ztráta je nevyčíslitelná a je to tak smutné, že tenhle člověk už tu není. Pořád to nemůžu pobrat, takže tohle vyjádření je asi nejvíc, čeho jsem v tuto chvíli schopen. Zrovna včera jsem poslouchal stará desky Yardbirds a Shapes of Thinghs, ach můj bože, když přijde to sólo, v původní Yardbird verzi, jako by něco vzlétalo, nějaká kosmická raketa, Nic takového nikdo předtím neslyšel. Nezní to ani jako kytara, zní to jako něco mezi sitar a nějakým podivným dechovým nástrojem, jen si to pusťte. Vyrazilo mi to tehdy dech, byla to jedna z věcí, kvůli které jsem se rozhodl hrát na kytaru. Vždycky si ten moment budu pamatovat. On byl šílený, divoký. nevypočitatelný, bylo mu těžké porozumět, ale byl to jeden z nejúžasnějších kytarových géniů, jaké kdy Země nosila, God bless you, Jeffe. Chybíš mi." >> odkaz