Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 04.02.2023 12:03:03 #

Ty diplomky jsou dobrý nápad, tam vzniká spousta šikovných věcí ("Komparativní analýza hlavních běžeckých parametrů u vrcholových sprinterek" se asi připletla omylem). Já v těch základních strukturalistických pojmech čerpám hlavně ze Zdeňka Pešata, ten se Mukařovským probral pečlivě a domyslel souvislosti, ale otazníků zůstává spousta. Každopádně individuální proces a výsledek recepce je konkretizace, tj. kolik vnímatelů, tolik konkretizací, estetický objekt je obecnější, má společenský rozměr. Hmotná (materiálně fixovaná) podoba je artefakt. Obraz jsem zvolila jako analogický příklad. Obecně mi jde o ten moment, že dílo je víc než text, zvukový záznam, socha. Potřebuje být vnímáno, aby se "uskutečnilo", a patří k tomu i vstupování do další komunikace mezi vnímateli navzájem (to zatím nezaznělo). Moc mi není jasné, jestli je to všechno tak vysoce abstraktní a individuální, jak plyne z tvého pojetí, proč je vůbec důležité o tom mluvit? Vím, že tahle debata vyvstala z nějakého podnětu, kontextu, ale to nebylo poprvé, co jsme na to narazili. Mě zajímá ten komunikační rozměr, protože má dopady pro výuku - zajímá mě, jak učit literaturu tak, abychom ji neredukovali na faktografii, aby v tom byl přítomný zážitkový rozměr (tím se teoreticky zabývali hlavně na Slovensku, Ľubomír Plesník asi nejvíc), aby komunikace vyučujícího se studenty nekřížila přirozenou intenci textu, který se obrací ke čtenáři. Z toho, co píšeš ty, mi připadá, že hledáš spíš jakési minimální, absolutně nezbytné jádro, a na teoretické rovině to funguje dobře - ale v realitě mi z toho plyne něco podobně problematicky přijatelného (pro mě) jako tobě z mého osobního sdílení (ne všechno mám z knížek). Připadá mi fér, když je člověk v rámci možností otevřený a transparentní, aby si druzí mohli rozvážit, jaký postoj k tomu zaujmou. To už je samozřejmě na každém