Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hudební filmy a filmová hudba

Judith - 17.02.2023 20:50:56 #

Pegas: A tebe na nich baví ta různorodost, humor? O albu Kimono My House jsem četla, že ho jako velkou inspiraci zmiňuje třeba Bjork, prý to bylo naprosté zjevení. Úvodní skladba z Annette se mi náhodou spustila po dohrání Bergmana, ta mě zaujala dost, ale další už tolik ne (dala jsem asi čtvrt hodiny) a film má dost rozporuplná hodnocení, lidi ho buď vychvalují, nebo se totálně nechytají. Systematicky Sparks asi objevovat nebudu, ale ten Bergman mě oslovil a pobavil hodně. Ono to právě obstojí jako "soundtrack bez filmu", rozhlasový muzikál - dost zajímavý žánr. Formálně spíš mluvené (stylizované) slovo do hudby než zpěv, v tomhle mi album připomnělo Filipa Topola: Střepy. Je potřeba poslouchat, co říkají... taky na tyhle užvaněné věci nemám náladu vždycky. Hodně mě bavila evokace prostředí pomocí zvuků. Je to skvěle vypointované a přesně na hraně, jestli jsou to jeho prožitkové fantazie, nebo opravdu groteska, Třeba když odcizeně popisuje nějaký banket, že kolem stolu seděli režiséři všech tvarů a velikostí, v tom je poznat, jak se tam cítí nesvůj. V jednu chvíli si řekne, že prostě musí vypadnout, utéct... a začne ho nahánět policejní auto a vrtulník. Doběhne k oceánu a přemýšlí, co dál. Zjeví se mu Greta Garbo a vezme ho do kina, načež se díky filmu přenese zpátky domů (to je krásná dějová metafora) a tam mu tleská a vítá ho "jeho" publikum, Úplně se mění atmosféra. Bavilo mě to.