| Autentický názor vždycky potěší! (To myslím vážně.) Symfonické verze jsou pro mě obecně dost zbytečné - většinou se skladby prostě vyválejí ve flétnách, vypodloží nějakými těmi tympány a zalijí smyčci... třeba takové Marillion v Royal Albert Hall nedávám, i když je jinak mám ráda moc. Tady mi přijde, že se opravdu podívali kompozici na kostru a zkusili ji někam posunout. Celou dobu jsem si navíc přála, aby trochu přidali, pro mě energií a náladou přesně na hraně "tohle je dobrý, nepřestávej". Možná je to i tím, že původní Animal moc ráda nemám a teď jsem ji vlastně díky tomu jakoby doopravdy uviděla. |
