Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 25.06.2023 23:07:30 #

Původnímu zadání už jsme se vzdálili, tohle byl příspěvek k otázce pojmy / skutečnost (a přímý osobní kontakt s ní), šířeji možná polemika se snahou o objektivitu a obecnou platnost, kterou tu z tvé strany vnímám pár stran dozadu. Vnímám to tak, že usiluješ o nalezení jakéhosi nezbytného minima, třeba při teoretickém vymezení díla, zároveň jsem si na jiných místech všimla, že při posuzování hodnoty konkrétního díla uplatňuješ měřítka, která okruh pozoruhodného vcelku silně zužují (zásadní až přelomové a/nebo výrazně osobité projevy), což je takový boční proud, který mi potvrzuje představu "nezbytného minima" jako toho, oč běží. Já takové ambice a nároky nemám, nemám tedy například ani potřebu řešit, zda dílo musí či nemusí být zveřejněno. Můj přístup vychází z uspořádání a poslání této stránky, jak je vnímám - laikové sdílejí své vnímání konkrétních alb a navzájem spolu komunikují. To je design tohoto webu a v minulosti to mnohdy dobře fungovalo (někdy se to nepěkně zvrhlo, to je pravda). Vnímání jednotlivých slov se opírá o každodenní žitý svět, není třeba pojmy ujasňovat předem, abychom mohli hovořit, teprve když vyvstane potřeba - je evidentní neporozumění, začínáme pátrat, jak to (např. otázka tvrdosti v hudbě). Další věc, kterou jsme tady řešili opakovaně, že líbí / nelíbí je vždy subjektivní (a tím debata končí - u recenzí bývá v případě sporů právě toto obvyklý argument na rozehnání davu, což mi připadá pozoruhodné)... No, líbí / nelíbí nebo taky chytlo / nechytlo mě to subjektivní je, ale pořád se můžeme bavit o stylu, kompozici, energii, která nahrávkou probíhá (i když s jedním ta energie mává a druhý ji spíš pozoruje zvenčí). Můžeme zkusit, jestli například bude dávat lepší smysl, když se na album podíváme jako na osobní výpověď spíš než na urputnou snahu o formální novátorství... Tohle všechno jsou věci, které vycházejí ze subjektivního prožitku, z toho, že něco na někoho nějak působí, ale přesto je možné a užitečné o nich vést řeč. Tady cítím, že v tom je život, na tomhle mě baví se podílet. Věnujeme se tomu, co je - ve skutečnosti, ne v hypotéze (osobní prožitky jsou skutečné) - a máme při tom k dispozici celý svůj lidský aparát, asociace, vzpomínky, emoce, ne jen racionalitu. Upřímně věřím, že je to to nejlepší, co jako lidé můžeme směrem k umění dělat. Nebude to objektivní, nedotknutelné, vznešené a čisté, ale bude to živé. Jo, jsem teď na přesdržku, ale to cizinci někdy bývají.