| O tomhle subjektivním / lidském přístupu k umění jsme se tu bavili poměrně záhy, to jen pro jistotu dodávám - natolik si průběh vlákna pamatuju (ale stejně jsem spoustě věcí nerozuměla, jak jsou míněny, dokud na ně nedošla řeč jinde a konkrétně, viz zvuková kvalita). Z mého nynějšího pohledu jsme tenhle postoj příliš brzy a neprávem odsunuli stranou jako něco, v čem si nikdy nemůžeme rozumět, jelikož je to subjektivní. Můžeme - i když ne vždycky a s každým. Protože se takový pohled opírá o obecnou lidskou zkušenost s přirozeným světem, což se odráží i v jazyce, jakým mluvíme. Do snahy o objektivitu se člověk leda zamotá a navíc je to nuda (viz skelný pohled, do jakého upadne většina lidí, jakmile průvodce na zámku pronese "na úvod si řekneme pár slov o historii"). |
