Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 26.06.2023 09:39:19 #

Ještě to trochu rozvedu, protože tohle je důležité - subjektivní, osobní a prožitkový přístup neznamená, že budeme mluvit spíš o sobě než o díle. Částečně ano, resp. někdy to tak je, ale celkově jde spíš o úhel pohledu a způsob kontaktu se světem (přirozený svět si klidně spáruj s Patočkou, napohled analogický pojem přirozený jazyk záměrně nepoužívám, tam došlo k významovému posunu), který vychází z našich lidských daností, místo aby se od nich snažil abstrahovat. Píše se o tom jako o vtělené (embodied) mysli nebo zkušenosti a humanitní vědy (část humanitních vědců, někteří se v touze po objektivitě inspirují třeba ve formální logice, kvantitativních přístupech aj.) už pěkných pár let usilují o zacelení průrvy, která vznikla z touhy dělat "skutečnou vědu" po vzoru přírodovědců. Nehledě na to, že napříč dvacátým stoletím existuje řada vědeckých osobností, které si tuto celistvost nikdy nenechaly vymluvit, třeba Paul Ricoeur nebo Milan Jankovič. Celé toto uvažování předpokládá, že jsou věci, které máme jako lidé společné, a že o nich můžeme mluvit. X zde rozšířená představa "hudba jsou čisté emoce" (ne docela, je toho víc, co se na naší zkušenosti se světem a uměním podílí a co je v principu společné) a "emoce má každý jiné" (ne zas tak moc, nefanděme si příliš). Tolik na doplnění kontextu, ale za mě stále platí (a opravdu jsem si to potřebovala uvědomit, když jsme tady po sobě začali házet diplomkami), že část mozku, která toto umí sepsat - a ne "jen" žít - ve vztahu k hudbě používat nechci. Udělala jsem to s literaturou a výsledkem je, že už pomalu neumím mít z knížek radost. Možná tenhle softwarový zásek překonám a možná to spolu nakonec ani nesouvisí, ale jeví se mi to jako nejpravděpodobnější scénář. A mrzí mě to, že prostě v tuhle chvíli nejsem správný intelektuální a oduševnělý protějšek. Nechci touhle cestou jít, možná proto, že v tom nejsem nakonec zas tak dobrá, to si klidně přiznám. Prakticky vzato se radši ujmu role, která zatím není obsazená (a v které se zároveň budu cítit dobře), ve vztahu k celku mi to připadá užitečnější. Jednoho Antonyho už tenhle web prostě má, toho absolutně nejlepšího.