Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 28.06.2023 15:47:05 #

Ještě dodatek - místo amatér by jako protipól k profesionálovi byl vhodný spíš nadšenec, srdcař, amatér evokuje neumětela, což tady není na místě. A proč tak rozebírám ty typy lidí, mimo jiné - pro mě je prostě nesmysl stavět nějaké žebříčky a říkat, že tohle je dobré a tohle špatné, tohle je jedničkář a tamto trojkař. Každý je dobrý na něco, v něčem. Což jsou dvě různé věci. Člověk například může mít znalosti, ale pokud není encyklopedista založením, pokud je třeba spíš publicista, dlouhodobě v tom nebude spokojený. Encyklopedista je typ, kterého těší se v informacích probírat, zaplňovat mezery, a to ho naplňuje. Publicista potřebuje, aby to někdo četl. Podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná :-) Stejně tak umělecké dílo, hudební album z mého pohledu bude vždycky dobré a přínosné pro někoho. Ani tu populární tvorbu bych se neodvážila úplně zahodit jako šunt, protože pro někoho může být naplňující, něco mu to dávat. Mně osobně to nestačí. Já od umění čekám schopnost něco v posluchači rozeznít a rozehrát nad úroveň primárních emocí. Tahle požitkářská nebo řekněme klidně pudová stránka v umění koexistuje s dalšími rovinami až po ty duševní či duchovní, speciálně v hudbě hraje roli i racionální řád, matematika. Pokaždé to člověka oslovuje trochu jiným způsobem, navzájem se tyhle vrstvy ovlivňují a v zážitku vlastně i propojují, což je pro mě na umění hodně cenné. Třeba když album, které se evidentně zabývá vnitřním světem (což signalizuje třeba obal nebo texty), plynule přechází mezi různými způsoby - hudebního - vyjádření, všechno si tam je navzájem blízko, to je pro mě kumšt a sdělení, které mi něco dává. Tím, jak je uspořádané a jak se ke mně obrací. Druhého bavit vůbec nemusí.