Diskuze
Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby |
Judith - 02.07.2023 13:47:13 #
|
Ne tak docela, proč / čím. Každá otázka vede trochu jinam. Možná je rozdíl v tom, o jaké fázi uvažování o díle mluvíme. "Čím" je podle mě lépe nápomocné v relativně rané fázi tázání, jelikož vede k pojmenování určitého rysu díla, který člověka zaujal. Tohle je delikátní operace, protože dílo je komplexní a úplně na začátku je nejlepší prostě jen vnímat, jakékoli příliš brzké soudy se nutně budou odehrávat na základě předchozích zkušeností, s tímto dílem vlastně nesouvisejících, a budou mít podobný efekt jako tvorba podle šablony - člověk uvidí nebo uslyší prostě jen to, co už zná. Takže nejdřív prostě jen vnímat. Ale pokud má člověk o díle něco napsat, musí si v určité fázi začít uvědomovat, co vnímá. Tím si vypíchne do popředí určité pro něj zajímavé a významné prvky (vedle těch, které se dají považovat za evidentní, protože je na ně kladený důraz například prostřednictvím opakování; potom je ale vždycky otázka, jak člověk třeba právě opakování něčeho interpretuje, jestli bude výraznou repetitivnost kompozice hodnotit jako tvůrčí bezradnost nebo genialitu nebo ještě něco úplně jiného, třeba u Glasse). Tady se začíná individuální vnímání různých lidí lišit. A zároveň si tím, že o díle začne takto přemýšlet, člověk ustaluje určitý jeho mentální obraz. Zasahuje do svého procesu vnímání. Je to trochu nepřirozený krok, i když myslící bytost k podobnému tázání spěje i bez toho, aby výsledkem byla recenze. No a pro mě je otázka "čím" v téhle fázi prostě míň invazivní, kopíruje přiléhavěji proces, který tak jako tak probíhá - poslouchám a postupně se mi něco vylupuje jako nosné, specifické, zajímavé, hezké (asi spíš v opačném pořadí, nejdřív to bude jednoduše hezké). "Proč" mě vede spíš k vyjádření celkové hodnoty - tak, jak proces hodnocení popisuješ ty, smysl dává. Vzpomněla jsem si teď na Hercula Poirota: "Nekladu otázky. Nechávám všechny hovořit. Ať už se mě snaží zmást nebo mi pomoci, dříve či později nevyhnutelně odhalí způsob svého myšlení." Taky cesta! |