Vlastně tohle je ten rozdíl, který jsem se snažila popsat při rozlišení fanouška / amatéra a znalce, dalo by se říct i hledače. Fanoušek se rozhlíží a zajímá, ale nemá tu touhu po úplnosti (i kdyby jen ve vybrané oblasti), potřebu prozkoumávat hranice a extrémy, nemá čenich na stopě jak ohař. K tomu se v člověku musí probudit ještě něco jiného a zvenčí se to těžko chápe. Ono taky moc nepomáhá, že ze znalců či hledačů občas vypadávají tvrzení jako "kdo nejel za kapelou 1500 kilometrů, ten neví, co je láska k hudbě" nebo vážně míněné varování, že opakovanými poslechy lze přilnout i k naprosto průměrnému albu. |