Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Dojmy z koncertov

Judith - 17.07.2023 00:00:23 #

Druhý den festivalu, napíšu to nadvakrát. Collage Hezká hodinka na úvod, začali hned mou nejoblíbenější skladbou z nové desky, tou druhou, hráli i třetí a poslední, prostě kratší kousky. Stejně tak tři polsky zpívané skladby z debutu a dvě nebo tři z alba Moonshine. Musím říct, že ze starších skladeb naživo dost trčeli Marillion - nemám moc ráda řeči o klonech, ale tady se to opravdu nabízí. Hezké, barevné, cituplné, odehráno vcelku věrně jako na deskách. Všichni se teprve rozehřívali, přijetí bylo docela vlažné, já jsem spokojená. Za touhle kapelou bych jela i samostatně a vidět je na domácí půdě bylo fajn. Steve Hillage Band Tohle bylo něco. Měli projekci i světelnou show, navíc projekce nebyly jenom roztočené kolečka, ale hotový film, velmi barevný a dost rychlý. Na pódiu bylo sedm lidí, hráli většinou všichni naráz a bylo to hodně nahlas, zkrátka frontální útok na smysly. Začali s Too Much a skončili s Hurdy Gurdy Man (pak byl ještě přídavek). Mezi tím se odehrál vesmírný trip, chvílemi víc elektronický a chvílemi víc kytarový. Hodina a čtvrt byla zároveň příliš málo i too much. Podobně jako u Hacketta jsem to vnímala hlavně jako harmonizační sezení, ale v úplně jiných obrátkách. Mám dojem. že jsem na konci něco zásadního pochopila, ale vůbec nevím co a nevěděla jsem to ani v tu chvíli, jen jsem se tlemila a říkala si jasně, vždyť je to úplně evidentní... Nebo prostě jen mozek kapituloval vlivem smyslového přehlcení. Po extázi pochopitelně následoval jistý propad, tyhle vrcholy umí nervově vyčerpat, ale dala bych si to klidně znovu. Hodně velké wow, zároveň mě trochu mrzí, že jdou takhle vnějškově efektní cestou, ta hudba je skvělá sama o sobě a myslím, že si svým způsobem ubližují, hodně lidí během jejich setu odešlo. Já jsem se soustředila na maximální mentální oproštění od čehokoli, protože kdyby se tenhle náklad uvnitř s něčím srazil, dost by to bouchlo.