Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Když muzikant promluví - citáty a myšlenky

Judith - 05.08.2023 17:25:22 #

Neznám ani hostitelku podcastu, ani zpovídaného hudebníka, ale je to moc hezké povídání, živý dialog - v jiné ukázce se baví třeba o tom, jak člověk navazuje přátelství, když je slavný. Pár zajímavých myšlenek o tvůrčím procesu (parafrázuji volně): Mac DeMarco u Emmy Chamberlein  Jak skládáš hudbu? Myslíš rovnou na to, jak ji budete hrát naživo? Dřív jsem to dělal. Hráli jsme v nějaké sestavě a já jsem si už během skládání rozmýšlel - tady bude kytara, tady syntezátory... Teď jsem si procházel album, které budeme hrát na příštím turné, a tam jsou třeba čtvery dřívka (claves). Říkál jsem si, jak to kruci na pódiu uděláme? Zajímá mě i nehratelná hudba (unperformable music). Něco na ní je.  Mluvíš o albu, kde je 199 písní (One Wayne G) a všechny jsou nazvané jen podle časového kódu, kdy vznikly. To mě dostalo. Objevila jsem ho při dlouhé cestě a dala jsem asi půlku, čtyři hodiny. Na té myšlence mi připadá něco osvěžujícího. Jako by ses vymanil z tlaku napsat perfektní song s perfektním názvem, vůbec už jen vybrat, co na albu zveřejníš a co ne, najít ten správný hit... Na myšlenku číslování mě přivedl Ryuichi Sakamoto, skvělý hudebník, který nedávno zemřel. Má album 12, kde jsou skladby označené takto. Překvapilo mě, jak dobře posluchači tento koncept přijímají. Pro mě bylo důležité sebrat všechno, co jsem měl, a pustit to do světa, abych mohl jít dál. Je tam pár skladeb, které působí jako hotové písně, s textem a podobně, další zní, jako by někdo prostě do něčeho mlátil trubkou...  U těch hotových skladeb je to tak, že sedí u mě v počítači a šeptají: "Dej mě na příští album... Pamatuješ si na mě? Jsem tak hezká!" Přivádí mě to k šílenství, protože se je pak snažím pro desku nahrát a ony ani nezní tak, jak zněly původně - přitom jsou to dobré skladby, chci, aby je lidi slyšeli, ale vlastně není způsob, jak je prezentovat, tradičním způsobem.