Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 14.10.2022 12:47:01 #

Jinak než se nám jako druhu něco propíše do genů, trvá to prý až sto tisíc let let - viděla jsem kdysi dokument, kde vysvětlovali, proč je tolika lidem všude na světě nepříjemný zvuk přejetí nehty po tabuli (to snad v nějakém výzkumu vyšlo jako nejhorší zvuk vůbec, statisticky vzato). Zjistili, že zní podobně jako výstražný pokřik jednoho druhu opice v africké savaně. Kolébka lidstva, tohle máme společné (z podobné doby je i život v tlupách o cca 100 lidech, což je údajně počet známých, jaký jsme schopní vést v evidenci a fyzicky během dne potkat - proto je tolik lidí unavených z davu, člověk ráno vleze do MHD a má na celý den vybráno). Hudebně sem stoprocentně patří vnímání rytmu: vnímáme jako libé a známé zhruba tak to, co zvládali naši předci tisíce let zpátky a na čem frčeli. Proto má tolik lidí problém s technicky pokročilým stylem hry, vysokým tempem a různými divnorytmy, připadá jim to bez emocí nebo vůbec nemuzikální - nejsme na to přirozeně vybavení a mnohem víc záleží na tom, v čem člověk vyrostl, co má naposloucháno, co mu sedí, jestli mu tam nějaké emoce a jiná hnutí začnou naskakovat. Ale nakonec je to všechno zvyk a učení, i to "přirozené" je prostě jenom hodně dlouho opakované a hodně dobře zafixované - a kulturně různé, viz ty indické rytmy. Celé umění je svým způsobem (na rovině výrazových prostředků) vlastně takové hromadné ohmatávání, co nám vyhovuje, v čem je nám dobře, co nás podněcuje... a tolik různých výbojů jako v posledních pár desetiletích prostě ještě nikdy nebylo. Možná ty komerční shity nejsou na úkor kvality, ale zaplňují prostor, který by jinak vlastně neexistoval, dřív prostě bylo všeho mnohem míň. Jestli píšu blbosti, prosím, opravte mě, jsou to drobky posbírané za dlouhou dobu ledaskde a možná jsem něco blbě pochopila.