Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 14.10.2022 17:15:10 #

Chvilku mi trvalo rozklíčovat, co je to ABWH, jasně. It Bites neznám, pouštím si namátkově něco (Once Around the World) a jo, ty bicí úplně vidím, Televizní klub mladých, osmihran a bubeník s neonovou čelenkou... Porcupine Tree jsou úplně neskuteční, dala jsem si In Absentia včera poprvé do sluchátek (od jisté doby nové věci vždycky nejdřív proženu vzduchem, nedám si do ucha neznámé album) a úplně mě to sejmulo, Lips of Ashes, jak to kua udělali? Ale prostě všechno, všechno. Ti Dream Theater, poslední album jsi zkoušel? Tam si s mixem opravdu vyhráli, zaměřili se právě na to, aby se nástroje střídaly. Je to teda pořád hodně věcí najednou, ale zkus třeba Sleeping Giant do sluchátek, uvidíš. Od minulé desky mají nového zvukového inženýra (jako asistenta ho měli už dřív, zná je dobře a myslím, že je to i vynikající diplomat) a hodně se zaměřili na autentický zvuk nástrojů, četla jsem článek v časopisu Modern Drummer (sedm stránek o tom, jak nahrávali bicí) a vysvětlovali tam, že si dali opravdu hodně záležet na mikrofonech, jen pro bass drum jich třeba měli pět (přesněji čtyři přímo pro tenhle buben plus ten, který snímal bicí jako celek), právě aby zvuk co nejmíň následně upravovali. U ostatních nástrojů to bylo předpokládám podobné. Je to pořád hodně intenzivní, já mám u DT vždycky dojem, jako by mě někdo chytnul pod krkem, smýknul ke zdi a zařval mi do ucha "a teď mě dobře poslouchej", zapínám přehrávač ručně bez dálkového ovládání a jak mám hlavu mezi repráky, začátek Aliena mě vždycky úplně praští, ale je tam opravdu spousta mikrobublin, není to jednolitá masa. Ale ten pocit, že mě nahrávka zve, abych já šla blíž, ten u nich teda opravdu nemám.