Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Judith - 29.08.2023 17:22:55 #

Napadly mě s odstupem ještě dva důvody, proč člověk podrobně píše o něčem, co se mu nelíbí - což je samo o sobě třetí důvod k jakémukoli psaní, uspořádat si myšlenky a vytvořit zároveň prostor pro nové, dát něčemu tvar a tím to odložit. První je, aby to zaznělo, třeba jako vyrovnání dosavadních jednostranných pohledů. Tedy v podstatě polemika, více či méně otevřená, možná i snaha upozornit na něco nekvalitního - pokud zapojím veškerou svou fantazii, v krajním hypotetickém případě snaha brát lidem iluze, aby je tolik nebolelo, až o ně přijdou. Dávat v takovém případě do hloubky k dispozici svůj prožitkový aparát je služba lidstvu, které bych, přiznám bez mučení, osobně nebyla schopná. Druhý možný důvod, že je to (pro daného člověka v danou chvíli) pravda. S pravdou je to složité. Sama bych ráda žila ve světě, kde je možné mluvit otevřeně a volně o všem, co se člověka dotýká a co je pro něj důležité. Ale pravda - zas to slovo - je, že se někdy můžeme druhého dotknout tím, že jej vystavíme nějakému vědomí, a nesvědčí to o žádném jiném druhu "omezenosti" než té bytostně lidské, dané tím, že některé poznatky a zkušenosti jsou velmi obtížně přenositelné. Každý se v takové situaci s pravdou, která zazněla, vypořádává po svém. Může se nám to nelíbit, může nás to mrzet, naštvat, cokoli, ale je to výsostné lidské právo a ke svobodným vztahům patří všechny možnosti. Fascinuje mě, do jaké hloubky se hudba (zdá se mi, že ze všech druhů umění nejvíc) dokáže člověka dotýkat, co v něm umí probudit a rozeznít. A někdy mě to trochu děsí. Líbil by se mi svět, kde je možné tyhle věci sdílet.