Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Antony - 16.10.2022 22:34:24 #

Podobných úvah jsem prodělal mnoho, perpetuálně se k nim vracím a považuji je za velmi užitečné. Vlastně moje poslechové krédo zní - poslouchat-vnímat-přemýšlet. Že zážitek z umění obchází rozumová centra bylo různými studiemi prokázáno (nechce se mi hledat zdroj, ale četl jsem je), a tak nám toho o moc víc než emoce nezbývá. I když se z toho snažíme úvahami vyvléci, kroužíme kolem toho synonymickými výrazy a vazbami jako "hudba je nepojmová", "zážitek", "pocity", "dojmy".. A tím si dokazujeme, že ač se snažíme myšlenkami tlačit sebevíc, stejně se k oněm pocitům zase vrátíme. Na nich to stojí a padá. Tímto hloubáním jsem si prošel (a nepochybně ještě projdu) vskutku mnohokrát a nevidím na tom nic divného, nelogického, nebo snad nesprávného. Naopak, má tomu tak být. Vše vyplývá ze samotné definice umění. Pokud si správně uvědomíme, co umění je, máme na spoustu otázek odpovězeno. A můžeme se pak v klidu zabývat osobním účinkem konkrétních pocitů z konkrétní hudby, což je smyslem. Obtížně se o tom akorát komunikuje, neboť se jedná o zcela individuální, nepřenosný a obtížně sdělitelný soubor psychobiologických procesů. Hlavně v této oblasti neexistují ani dobrá nebo špatná řešení, ani jednoznačné odpovědi, ani setrvalý stav. Je třeba to přijmout jako klad. Právě tohle člověka odlišuje od zbytku přírody.