Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Hranice hudby

Antony - 17.10.2022 07:06:48 #

No, nepomůže. Ani to není záměrem prvního plánu. Primárně jde v těchto úvahách zejména o sebepoznání. To podtrhuji. Můžeme si klidu myslet, že kdovíjak zkoumáme muziku, ale ve skutečnosti bádáme nad sebou, nad vlastními emocionálními reakcemi na umění. Tento užitečný mentální tréning vede v důsledku, zdůrazňuji, až druhotně a v dlouhodobém účinku, k jistému souznění s tím, co vnímáme. Poznat sebe sama je dobré východisko k relevantnímu posouzení věcí kolem i v nás, k vytříbení vkusu, k zaostření intuice. Touto metodou lze posouvat účinně hranice, neboť nejvíce bariér máme v sobě. Důležitá věc - největší překážkou v posouvání hranic jsou ideologie. Libovolné ideologie, je vcelku jedno, zda náboženské, politické, enviromentální. Jimi si stavíme kolem sebe zeď, v tomto omezeném prostoru pak máme několik model a zlatých telat, a místo poznání ducha všehomíra vůkol zkoumáme, jestli někdo tu zeď nepřelézá, a jestli se všichni idolům klaní dostatečně hluboko. Takový člověk si hranice definuje jednoznačně, pevně a s jistotou. Je to však v oblasti vnímání umění i v oblasti jeho duchovního rozvoje kontraproduktivní. Hudba má mít přesně opačnou roli, její hranice jsou výzvou, kam a kudy svobodně dál. Spojování ideologie a umění do angažovaných děl vede ve výsledku v naprosté většině ke zmrzačeným kočkopsům, kteří se motají v kruhu a jejich hranicí je vlastní klec ve freakshow..