Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Historky o muzikantech

Apache - 22.10.2023 11:07:08 #

Blue Öyster Cult byli známí vynikajícími texty, zabíhajícími do různých fantastických žánrů, zejména horroru. Některé si psali sami, spoustu jim jich dodal jejich producent a přítel, rockový kritik Sandy Perlman, a mnohé pro ně vytvořili jejich obdivovatelé z řad autorů fantastiky, jako např. cyberpunker John Shirley nebo spisovatel fantasy Michael Moorcock. Na albu Mirrors použili text jednoho svého kamaráda, svérázné postavičky newyorského undergroundu, Ronalda Bindera. (Mimochodem, s tímhle chlápkem jsem kdysi pokecal online na jednom, dnes už myslím neexistujícím, diskuzním fóru o BÖC. :-) Binder, který s kapelou trávil hodně času, byl znám svými bláznivými žertíky a nevymáchanou hubou.  Když v roce 1977 v newyorském studiu Record Plant nahrávali BÖC album Spectres, dělili se v jednu chvíli o studio s Aerosmith a KISS. Aerosmith tam toho dne experimentovali s nějakými úpravami Walk This Way a KISS měli o patro níž setkání s fanoušky. Když BÖC zrovna štelovali skladbu Godzilla, vešel do jejich části studia Steven Tyler se zápisníkem v ruce a říká: "Hoši, vy to prý umíte, potřeboval bych trochu upravit tady tyhle texty." Ronald Binder, který tam opět nechyběl, ihned vyskočil od svého piva, vzal Stevenovi zápisník a jal se upravovat. Tyler pak poděkoval a odpotácel se zpět do své sekce. Binder se ale po chvíli začal nudit. Někdo mu řekl, že v budově jsou zrovna KISS a mají setkání s fanoušky. Ronald se tam ihned radostně vypravil. Chvíli pozoroval, jak se Gene Simmons naparuje na svých gigantických platformách, máchá netopýřími křídly a dělá pod maskou démonické obličeje. Fanoušci byli u vytržení a užívali si setkání se svým hrdinou. Vtom se do toho vmísí Binder a říká směrem k fanouškům: "Gene Simmons je strašně cool, že jo?" V místnosti to ztichne a všechny zraky, včetně Simmonsova, se upírají na Ronalda. Gene, který byl i normálně mnohem vyšší než prcek Ronald, natož pak ve svém převleku, se s Binderem znal a ti dva se neměli příliš v lásce. Zatímco Ronald byl vždycky samá legrácka, Gene bral své poslání Démona velmi vážně. Když Ronald promluví, Simmons okamžitě zpozorní a začne si prťavého fousáče ze svého nadhledu ostražitě měřit. A Binder pokračuje: "Tak já vám o něm něco povím, děcka. Je to jenom učitel z Queens a doopravdy se jmenuje Chiam Klein." To už se Gene s pohledem "jak se opovažuješ mě znevažovat před mými fanoušky, bídný červe!" vrhá na Bindera. Ten prchá z místnosti na chodbu. Simmons se řítí za ním. Binder vbíhá do výtahu a zavírá dveře blížícímu se comicsovému monstru přímo před nosem. Vyjede do patra, vběhne do studia BÖC a křičí: "Gene Simmons jde po mě! Gene Simmons jde po mě!" A rychle se kamsi schová. Eric Bloom, Donald Roeser, Allen Lanier a další poslouchají dunivé kroky, osudově se blížící chodbou. Po chvíli se rozletí dveře a v nich stojí něco jako rozlícená Godzilla: "Kde je? Kde je??" Kapela se usilovně snaží nevybuchnout smíchy. Tato historka je převzatá z knihy Martina Popoffa The Blue Öyster Cult Story (2004), kde ji vypráví Joe Bouchard, jeden ze zakládajících členů a dlouholetý basák BÖC (v letech 1971 - 1986).