Diskuze

předchozí »

stargazer - 12.01.2025 09:47:32 #

Steve Howe - The Grand Scheme of Things /1993/ Jako bývalý kompletista tohoto vyjímečného kytaristy jsem si zaopatřil tohle album na cd-r. Original nebyl v bazarech k sehnání. Co se týče hudby tak TGSoT bylo moje velmi oblíbené album a to díky jeho progresivnímu rockovému zvuku. Dokonce ani Howeův zpěv mě neiritoval, i když, všichni kdo známe Steva, víme jak hrozně zpívá. Zato po kytarové stránce to je paráda. Pestrá paleta strunných nástrojů a odklon od virtuózního hraní se může zdát, jako krok správným směrem. Na The Grand Scheme.... Steve začína pomalu zapojovat do této i budoucích svých prací své potomky. Jeho syn Dylan tady hraje na bicí a Virgil se ve třech tracích chopil kláves. Album dosáhlo na 15tou příčku The Billboard Top New Age Albums.

stargazer - 29.12.2024 10:05:04 #

Slash není můj guitar-hero, ale tímto albem překvapil. Stálo to za poslech.

chimp.charlie - 28.12.2024 09:57:48 #

Slash – Orgy Of The Damned /2024/ Ve Slashově sólové produkci krok stranou a řekl bych, že v danou chvíli i správným směrem – jeho tvorba s Mylesem Kennedym a The Conspirators mě až na výjimky moc neoslovila, navíc mi přijde tak trochu na jedno brdo. Teď s jinými muzikanty natočil album bluesových standardů či coverů, k nimž přistupuje sice po svém, naštěstí aniž by se snažil být za každou cenu originální; na pomoc si přizval plejádu hvězdných hostů. Výsledkem je alespoň pro mě příjemně poslouchatelné, pohodové album, takže pokud máte rádi elektrické blues a nejste zatvrzelými puristy, mohlo by se líbit i vám.

stargazer - 23.11.2024 11:45:21 #

Billy Idol - Cyberpunk /1993/ V době vydání jsem měl tento titul na MC a protáčel ho do nekonečna. Billy Idol přišel s celkem novátorskou hudbou. Vydal koncepční záležitost a pro nahrávání používal hodně počítač. Pro kriktiky té doby bylo album nepřijatelné a někde se dostalo na pátou příčku nejhorších alb devadesátých let. I cover se dostal pod palbu kritiky. No s tím bych možná mohl částečně souhlasit, ale po hudební stránce je Cyberpunk pro mě jedno z nejlepších alb v Billyho portfóliu. V roce 1992-3 se počítače v hudebním průmyslu ještě moc nepoužívaly, takže Cyberpunk je tak trochu pionýrský počin.

stargazer - 13.10.2024 14:35:30 #

Ahoj Judith. Nory a doporučené album mám už uložené v telefonu. Testnu, prubnu, ochutnám, dám ho, ale později. Díky za tip.

Judith - 13.10.2024 14:20:42 #

stargazer: Říkala jsem si, že tento způsob rozvíjení hudebních motivů v proměnlivém proudu by ti mohl být blízký.   Dovolím si doporučit letošní novinku norské skupiny Tusmørke - Dawn of Oberon, hned první osmnáctiminutová skladba je dechberoucí. Na Spotify by být měli, vidím je i na dalších streamovacích platformách. Případně se mohu podělit o FLAC soubor zakoupený na Bandcampu. Tohle album je zjevení ducha toho nejlepšího, co v hudbě za poslední desetiletí vzniklo.

stargazer - 13.10.2024 13:08:50 #

Gong - I See You /2014/ Nestává se mi zrovna často to, že na základě nejakého obalu desky si musím vyposlechnout i její hudební poselství. V případě kapely Gong a tohoto alba to byla vyloženě povinnost. Album /fotky vinylu/ jsem si našel na discogs a bylo jasno. Spotify album mají ke stažení a já to prubnul a dal dva poslechy. Nebetyčná atmosféra nahrávky, psychadelie, space a art rock mě dostala především svým datem vydání 2014. Ta hudba mě vrátila zpět do první půle sedmdesátých let mezi muzikanty, které je zbytečné jmenovat, protože je všichni známe. Jsem ochuzen o textovou část, jelikož neumím tak dobře anglicky, ale text mi přípomíná něco jako fantasy pohádku. Hudební děj je tak zajímavý a rozmanitý, že mi zaměstnává mozek víc než Rubikova kostka. Pro názornost : obsazení a nástroje jsou u nas v databázi, tak to tu rozebírat nebudu. Asi za nejlepší část považuji poslední dva songy, Thank You a Shakti Yoni & Dingo Virgin.  Samotný obal 2 LP je zajímavý tím, že se skládá pouze ze tří side. Tu čtvrtou nelze přehrát, protože na ní není žádný záznam. Je tam prostě jen grafické ztvárnění. Tohle dělám jen velmi zřídka, ale desce uděluji plný počet *****z*****

stargazer - 22.09.2024 09:20:41 #

GTR /1986/ Spojení dvou kytarových veličin mě přimělo si kdysi tohle cd zaopatřit. Před mnoha lety jsem poslouchal hodně Steva Howe a kupoval jsem si jeho sólovky. Když jsem se dopídil k informaci, že Steve Howe nahrál desku se Stevem Hacketem, bylo rozhodnuto. Aniž bych slyšel jedinou skladbu /tenkrát byl internet batole v plenkách/, sehnal jsem album a pln očekávání jesm se chystal k prvnímu poslechu. Byl to malý obřad. V bytě, kde jsem bydlel ještě s jinými lidmi jsem si zajistil privátní atmosféru. Láhev vína, cigarety /tenkrát jsem hodně kouřil, dnes už ani vajgla/ a cd v high-endovém stereu. První skladba jako otvírák ok. Pak přišlo neskutečné zklamání z hudby, která mi absolutně nic neříkala. Howeho kytarové party, které jsem měl tak rád, byly rozmělněny. Cd jsem jako blázen posluchal pořád dokola, jestli vykřešu jiskřičku naděje pro tohle album. Nikdy se nic nedostavilo.  Dnes jsem si album poslechl opět. A zase se nic nedostavilo, i když, trochu mě oslovila skladba Jekyll and Hide pro kytarovou spolupráci obou pánů kytaristů, která je za mě to nejlepší na albu. GTR je klasický AOR, ten kdo má tento hudení styl rád, možná si přijde na své.  Za mě - nejlepší počin na bázi dvou kytaristů a doprovodu je jednoznačně album Love Devotion & Surrender /1973/ - Carlos Santana a John McLaughlin.

Antony - 25.08.2024 16:21:22 #

Mají "to" tam, hoši. Na albu True vyvolali ducha starých YES daleko autentičtěji, než ti, co drží práva na název souboru. Nikdo mi nenamluví, že to je náhoda. Anderson chtěl ukázat co umí, a ukázal. Bacha, pokud někdo propadne představě, že i předchozí sólo Anderson díla budou v něčem podobná, rychle narazí. Nejsou ani náznakem. New-age ethno přeslazené kuňkání.

stargazer - 25.08.2024 14:32:21 #

Judith : Já děkuji Tobě, že jsi Andersona zde zavěsila a hlavně za ten text, který se mi stal inspirací k poslechu. Nebýt těch pár řádků, co jsi k tomu napsala, asi bych tohle album dlouho přecházel a to by byla škoda.

předchozí »