Diskuze

předchozí »

chimp.charlie - 03.04.2026 19:50:38 #

Vladimír Mišík a Jan Hrubý – (A)LIVE Toronto 2002  Tohle cédéčko nejenže tu nemá recenzi, ale není ani zařazeno v Mišíkově profilu – v roce 2021 je vydalo nakladatelství Galén jako neprodejnou přílohu knihy Vladimír Mišík: Byl jsem dobrej, rozhovory s Ondřejem Bezrem (čtvrté, rozšířené vydání). Nahrávka byla pořízena 27. června  2002 v restauraci Praha v Torontu, což vyvolává lehké škvorecké reminiscence, a to nejen díky číslu 2 tracklistu (Láska je jako peníze, na text právě Josefa Škvoreckého). Tracklist čítá poctivých 15 položek, chybět samozřejmě nemohou „povinná“ čísla (Obelisk, Sochy, Stříhali dohola…, Špejchar blues, Variace…). Přiznám se, že jsem byl zvědavý na Mišíka coby „nahého“ kytaristu, bez Kulichů, Klásků a Skálů za zády, a musím říct, že obstál. Jen mi tentokrát nesedl jeho zpěv – jeho sklon vyrážet přízvučné slabiky, který se na pozadí kapely víceméně ztratí, tu vyznívá až jako křečovitá snaha o expresivitu. Jako už nejednou smekám před nespoutaností a virtuozitou Jana Hrubého. Album je možné poslechnout na Youtube >> odkaz

stargazer - 20.03.2026 17:05:31 #

Gillan - Future Shock /1981/ nejsem vášnivý fanda této hudby, ani zpěváka Iana Gillana, ale tomuhle albu se přeci trochu mojích sympatijí dostalo. Skvěle nadupaný hard rock, doprovázený Gillanovým zpěvem, který opravdu zaujme svojí vitalitou a nápaditostí. IG je prý nejen výborný zpěvák, ale taky i velmi schopný textař. Teď budu trochu zavádět, ale i přes to, že je moje angličtina slabá, tak věřím tady Gillanovi upřímnost a trochu i tu netuctovost jeho textového vyjádření. Albu chybí vyloženě nějaký super hit, který by ho ještě pozvedl výš. Přesto se Future Shock umístilo na druhém místě britské albové hitparády, což z něj dělá nejlepe umístěný počin Gillana.

stargazer - 09.03.2026 17:25:50 #

Poison - Look What the Cats Dragged In /1986/  debut američanů mě docela zaujal. Poison šli vždy mino mě. Tento styl hudby mě moc nebral ani v mládí a ani ted´. Dnes večer na mě deska zapůsobila silně nostalgicky díky zvuku, který byl tehdy tak typický pro tu dobu, hlavně u glamu. Nachvilku jsem byl zpátky v té době.

jiří schwarz - 08.02.2025 03:05:53 #

Poslouchám Joan Baez, Come From the Shadows. Ta prostá krása výjimečného hlasu spolu s upřímností a srdcem na dlani mě už asi po sté za posledních 50+ let dojímá. Nemůžu vždy souhlasit s některými světonázory Joan, ale ta prostota a pravost je jedna z největších, co může svět pop-music nabídnout.

stargazer - 12.01.2025 09:47:32 #

Steve Howe - The Grand Scheme of Things /1993/ Jako bývalý kompletista tohoto vyjímečného kytaristy jsem si zaopatřil tohle album na cd-r. Original nebyl v bazarech k sehnání. Co se týče hudby tak TGSoT bylo moje velmi oblíbené album a to díky jeho progresivnímu rockovému zvuku. Dokonce ani Howeův zpěv mě neiritoval, i když, všichni kdo známe Steva, víme jak hrozně zpívá. Zato po kytarové stránce to je paráda. Pestrá paleta strunných nástrojů a odklon od virtuózního hraní se může zdát, jako krok správným směrem. Na The Grand Scheme.... Steve začína pomalu zapojovat do této i budoucích svých prací své potomky. Jeho syn Dylan tady hraje na bicí a Virgil se ve třech tracích chopil kláves. Album dosáhlo na 15tou příčku The Billboard Top New Age Albums.

stargazer - 29.12.2024 10:05:04 #

Slash není můj guitar-hero, ale tímto albem překvapil. Stálo to za poslech.

chimp.charlie - 28.12.2024 09:57:48 #

Slash – Orgy Of The Damned /2024/ Ve Slashově sólové produkci krok stranou a řekl bych, že v danou chvíli i správným směrem – jeho tvorba s Mylesem Kennedym a The Conspirators mě až na výjimky moc neoslovila, navíc mi přijde tak trochu na jedno brdo. Teď s jinými muzikanty natočil album bluesových standardů či coverů, k nimž přistupuje sice po svém, naštěstí aniž by se snažil být za každou cenu originální; na pomoc si přizval plejádu hvězdných hostů. Výsledkem je alespoň pro mě příjemně poslouchatelné, pohodové album, takže pokud máte rádi elektrické blues a nejste zatvrzelými puristy, mohlo by se líbit i vám.

stargazer - 23.11.2024 11:45:21 #

Billy Idol - Cyberpunk /1993/ V době vydání jsem měl tento titul na MC a protáčel ho do nekonečna. Billy Idol přišel s celkem novátorskou hudbou. Vydal koncepční záležitost a pro nahrávání používal hodně počítač. Pro kriktiky té doby bylo album nepřijatelné a někde se dostalo na pátou příčku nejhorších alb devadesátých let. I cover se dostal pod palbu kritiky. No s tím bych možná mohl částečně souhlasit, ale po hudební stránce je Cyberpunk pro mě jedno z nejlepších alb v Billyho portfóliu. V roce 1992-3 se počítače v hudebním průmyslu ještě moc nepoužívaly, takže Cyberpunk je tak trochu pionýrský počin.

stargazer - 13.10.2024 14:35:30 #

Ahoj Judith. Nory a doporučené album mám už uložené v telefonu. Testnu, prubnu, ochutnám, dám ho, ale později. Díky za tip.

Judith - 13.10.2024 14:20:42 #

stargazer: Říkala jsem si, že tento způsob rozvíjení hudebních motivů v proměnlivém proudu by ti mohl být blízký.   Dovolím si doporučit letošní novinku norské skupiny Tusmørke - Dawn of Oberon, hned první osmnáctiminutová skladba je dechberoucí. Na Spotify by být měli, vidím je i na dalších streamovacích platformách. Případně se mohu podělit o FLAC soubor zakoupený na Bandcampu. Tohle album je zjevení ducha toho nejlepšího, co v hudbě za poslední desetiletí vzniklo.

předchozí »