Diskuze

« další předchozí »

Judith - 18.10.2023 22:49:47 #

Než se pustím do sepisování dojmů z koncertu Luboše Pospíšila, zmíním dvě knihy, resp. autory, kteří se mi tam připomněli. Jiří Hájíček - autor textu k jedné z novějších Pospíšilových skladeb Poesis Beat, jinak výtečný prozaik, zejména volná trilogie Selský baroko, Rybí krev a Dešťová hůl stojí za pozornost. Podle knihy Zloději zelených koní (o hledačích vltavínů) byl natočen stejnojmenný film. Hájíček tvoří klasickou příběhovou prózu, má velmi civilní styl, ale nad jeho knihami je o čem přemýšlet a co nechat doznívat, zkrátka čtivá kvalita. Michal Přibáň a Všechno je jenom dvakrát - zralý románový debut autora, který je milovníkem a znalcem Josefa Škvoreckého, by se dal označit jako společenský román. Zvláštní úlohu zde mají Krkonoše, hudba a tričko s Lubošem Pospíšilem. Příběh s překvapením o návratech do dětství, rodinných vztazích, všeprostupujících politických poměrech a kouzlu gramofonových desek.

Judith - 12.10.2023 14:45:43 #

balu, podle ukázky by skoro mohlo být :-) ale ne, M. Petříček je filozof, sedmdesátiletý dlouhovlasý pán, tady tenhle. Kdybyste ho někde viděli mluvit, nepřepínejte.

balu - 12.10.2023 14:10:39 #

ad M. Petříček není to nějaká scifi ?

Judith - 12.10.2023 13:51:32 #

Miroslav Petříček: Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé "Čtu" je zatím příliš silné slovo, ale vyzvedla jsem balíček s knížkami a při namátkovém otevření mi padl zrak na zajímavý odstavec: Svět, v němž se pohybujeme a o němž a v němž mluvíme, je dokonce cosi nesmírně hybného, vlastně je to ustavičný děj otevírání. A právě to chce říci slovo"horizont" s odkazem na "čáru obzoru". Jednou tady, jindy tam se může objevit něco, čeho jsme si ještě nepovšimli, něco, co známe, se najednou může stát něčím, co vidíme poprvé, tu a tam se vynoří cosi, nač je třeba nějak navázat, v čem je třeba pokračovat dál, protože tu vyvstal průhled směrem, o jehož existenci jsme až dosud neměli tušení. Předchozí odstavec je o principiální otevřenosti světa, která ani zdaleka není někde na hranicích, nýbrž všude. Vždy je o čemkoli co říci, míní filozof. S touhle knížkou bude spousta zábavy!

jiří schwarz - 06.10.2023 10:48:38 #

Jo, a Agathu taky miluju, jako kluk jsem jich přečet asi 10, na ní a na Beatles jsem se učil angličtinu.

jiří schwarz - 06.10.2023 10:45:09 #

Judith, jo, Kundera vedle Čapka ke můj druhý český "nej" autor. Taky s ním jedu 2. kolo, v létě jsem začal Žertem (a přihodil premiérově  Slavnosti nezbýznamnosti). A Nesmrtelnost je úžasná, na tu se znovu těším.

Judith - 05.10.2023 12:09:19 #

Jiří, pro tyhle případy mám Agathu Christie, když nic jiného nezabírá. Návraty ke knížkám jsou krásné. Z "mých" dětských mám potřebu zmínit Jamese Krüsse: Můj pradědeček a já, nádherná po jazykové stránce (hodně se v ní píše). Někdy s odstupem člověk jen kroutí hlavou, tahle kniha u mě naopak ohromně vyrostla. Mladistvý zářez u mne obstarala Kunderova Nesmrtelnost. Ten úžas, co vše je možné. Čapek oslovuje na mnoha rovinách. Moudrý člověk, a jak se s tou češtinou mazlí...

jiří schwarz - 05.10.2023 00:11:06 #

Ad Judith (21.8.23): To je sranda, ty Trosečníci z vlaštovky, taky moje prvotina od autora, kterého jsem jako dítě miloval, a přečet vše, co v edici KOD vyšlo. V okamžiku stresu (např. zahájení studia patologie ke zkoušce), jsem čet Vinnetoua. Ale k Ransomovi jsem se nevrátil, ale podstrčím vnučkám.  Teď ke stáru se vracím k věcem, které mě silně v mládí silně ovlivnily. Je sranda číst znova, co jsem schroustal jako teenager. Čapek, asi největší zářez z mládí, oslovuje dodnes.

Judith - 01.10.2023 17:01:38 #

chimp.charlie: Do naší diskuse... už tě to drápkem chytilo, viď? :D Ať nejsem off topic, čtu Rupi Kaur: Milk and Honey. Verše doplněné vlastnoručními kresbami. Velmi mladá autorka, zajímavé nahlédnutí, ale čekala jsem něco trochu vydatnějšího podle věhlasu, který knihu provází.

chimp.charlie - 01.10.2023 13:17:16 #

Kingsley Amis: Štastná Anna. Jedna z postav (odcházející vysokoškolský profesor) by se mohla zapojit do naší diskuse ve vláknu Hranice hudby: "Úpadek hodnoty. Začátky. Úloha modernismu při nastolení kategorie irelevantnosti a překonanosti uměleckých měřítek a problémů hodnot. Jakmile převážil význam originality, byly dny umělecké hodnoty a stylové vytříbenosti sečteny. Otázka Je to dobré? byla odjakživa velmi diskutabilní a dala se zodpovědět pouze po uplynutí jisté doby na základě soudu širšího publika. Tato skutečnost iritovala intelektuály, jimž lépe vyhovovalo se ptát Je to nové? a dále Co to znamená? a Je to umění?, o kterýchžto otázkách se dobře diskutuje a nikdy nedospívá k závěrům."

« další předchozí »