Diskuze

« další předchozí »

jiří schwarz - 17.10.2024 01:42:58 #

A ještě Pegas: ad Kalandra: Petra Kalandru jsem si cenil jako srdcaře blues, měl jsem moc rád jeho hraní na foukačku... Ale ne jako zpěváka, to neuměl (a kazil třeba věci od Marsyas, který jsem měl moc rád), ale dali mu prostor z respektu k jeho osobě. A tak jsem přeskočil tvou recku na koncert. A až dnes mi došlo, žes asi na něm nebyl, ánžto je skoro 20 let v bluesovym nebi. Ani místo (jinak jako rodilej Smíchovák) netuším, kde je. Ale to je fuk. Co mně ale vůbec není fuk - streamuju od té "tvé" Kalandry album A Frame of Mind. A jsem naprosto nadšenej! Díky!!!

jiří schwarz - 17.10.2024 00:48:24 #

Pegas: no jo, tak jsem asi novýho fandu nezískal, ale neva, nemám za to tantiémy 😉. Nemám moc přehled o rocku 80tek, měl jsem jiný starosti, a ani mě tehdy moc nový věci nebavily či spíš otravovaly. Jel jsem. tak leda Dire Straits, možná Cure, ale spíš jsem byl muzikálně stále živ z přelomu 60tek a 70tek, což mi vlastně zůstalo dodnes. U Adamsova Reckless jsem necítil ten dobový zvuk, který jsem neměl rád, a líbil se mi ten hlas.

Pegas - 16.10.2024 21:17:30 #

Poslouchám Reckless a zjišťuji, že polovinu písniček znám. Cíleně bych to nevyhledával, ale neuráží mě to. Takový ten klasický americký osmdesátkový poprock. Nedivím se komerčnímu úspěchu.

Pegas - 16.10.2024 20:04:27 #

Dík za tip, vyzkouším.

jiří schwarz - 16.10.2024 02:00:35 #

Mohylo, je to tak. V momentě, kdy jsem to psal ani strejda Google nevěděl nic. Takže chyběl basák, kterého Bryan zastoupil. Pegasi, neznám přesně limitace tvýho hudebního vkusu, ale mě celoživotně uspokojuje album Reckless z r. 1984. Myslím si, zcela oprávněně vrchol jeho hudební slávy. Nejsou tam sice ty rádiové pomalejší songy pro děvčata, ale esence jeho přímočarého rocku. Asi bych první sáhl po něm.

Pegas - 15.10.2024 19:54:50 #

Teď mi došlo, že jak je Adams známý, tak znám jenom pár písniček z našich rádií a víc ani ťuk, Neslyšel jsem žádnou desku ani koncert, tak mám o jeho tvorbě asi zkrelenou představu.

Mohyla - 15.10.2024 15:40:29 #

Jirka, pozrel som strýka Googla  našiel toto: >> odkaz Na obrázkoch je Bryan s basou, v komente 3 členná kapela! Aj vklipe!  >> odkaz

jiří schwarz - 15.10.2024 00:57:43 #

Bryan Adams – 13. 10. 2024, Winning Arena Brno Proč mám rád Bryana Adamse. To je jednoduché, jako je i jeho hudba. Nekomplikovaný mainstreamový melodický rock, přirozený, bez jakýchkoli manýr, a nad tím ten jeho hlas, který mě vždycky trochu fascinoval. Čistý, jakkoli dokáže pěkně rockově přitlačit. Je v těch rockových polohách hezky chraplavý, někteří mu říkali kanadský dřevorubec, mně ten termín ale neseděl. Vždy mám takový ten pocit blaha, euforizující, sotva ho zaslechnu. Taková ta jasnost toho témbru. Není jich takových pro mě mnoho, napadne mě Mercury, jehož tvorbu ale jsem nikdy moc nemusel (důvody sem nepatří), zčásti to mám mám tak i s Eltonem, toho mám naopak rád dost, taky trochu Dennis DeYoung ze Styx, či Jon Anderson. V té pro mě hrůze 80tek byl pro mě Adams takovou pozitivní novou tváří, bez těch dobových zvukových hloupostí a manýr – americké mainstreamové kapely byly víc učesané. LP a pak CD Reckless jsem zakoupil, jak byly na světě. Nikdy jsem pak jeho tvorbu nijak zvlášť nesledoval, ale vždycky, když se ozval z rádia, přišla dobrá nálada. Předtím jsem na něm nikdy nebyl, na pražský koncert ani ne před rokem beznadějně vyprodáno, ale kupodivu pár dní před tím brněnským (v rámci turné So Happy It Hurts) ještě bylo pár pěkných lístků k sezení, tak jsme vyrazili. Bylo to už jeho celkem 11. vystoupení v ČR. Trochu s obavami (kde zaparkovat, když kolem kometí arény není parking), ale hlavně jsem si byl vědom, že úspěch jeho věcí je založený na tom krásném témbru a obával jsem se, jak to po 40 letech od vydání Reckless dá. Dal, báječně. Ten hlas zestárl jen mírně a pro mě hodně přijatelně, ta mladistvá svěžest zůstala. Zvuková rocková přímočarost také. Ani koncertně své kousky nenatahoval. Dal jich celkem 30 (na webu je setlist - >> odkaz Nastoupil na pódium skoro o 15 min. pozdě (to už dnes není obvyklé). V následujících 2,5 hod. programu samozřejmě zazněly i největší hity. Instrumentálních sól bylo pramálo, jakož i míst, kdy by vás nadzvedla nějaká mimořádná souhra kapely či nějaká muzikantská vymazlenější lahůdka. Jen všechno šlapalo zdánlivě (proč zdánlivě v předposledním odstavci) jako hodinky. Z LP Reckless byly asi 4 kousky. Po pár věcech vybíral i z alb tohoto milénia. Bez instrumentálních manýr, rock prokládaný pár pomalejšími hitovkami, co mají rády holky, ale asi nejen ty. Věnoval i okénko s jakousi směskou z repertoáru Tiny Turner, se kterou údajně kdysi zpíval. Zazpíval (pro mě nezcela přesvědčivě) When the Night Comes od Joe Cockera (i toho jsem v brněnské hale také asi 20 let zpátky viděl – tehdy se jmenovala myslím Rondo, ale je stále stejná – chápu Brňáky, že staví novou). V projevu Adams přirozený, vřelý, komunikativní, skvělý kontakt s publikem. Když po téměř 2 hod. vystoupení zahrála kapela Summer Of ´69, myslel jsem, že je show u konce. Ale ono ne. Kapela spolu dala ještě další 2 věci, pak po obrovském potlesku odešla. K mému překvapení pak dál přidával Bryan sám, jen s akustickou kytarou, celkem nakonec 3 další písničky, závěr patřil All For Love, známé ze společného provedení Bryana z Rodem Stewartem a Stingem. Zajímavé, jen na okraj, nezaznělo jediné klasické blues, což je u rockerů poměrně neobvyklé. Na jediné velké obrazovce přes celé pódium se střídavě promítaly přednatočené filmy, zčásti grafika (sic! Bryan má asi vztah k výtvarnu, hodně fotografoval), a zčásti prostřihy na Bryana a kapelu. Celé to promítání začalo kabrioletem, vedle řidiče Bryana seděla fešná žena – později vysvětlil, že to byla jeho maminka, které děkoval za podporu, když se vykašlal na školu a šel si za svými rockovými sny. Nafukovací replika toho kabrioletu (s názvem tour a Bryanovým jménem) pak poletovala a reflektory svítila nad hlavami stojících diváků na ploše na začátku a na konci představení. Kvůli něčemu podobnému jsem, pravda, na koncert nešel, ale budiž, byla tam ta konotace s mátí. Tak ten létající kabriolet beru jako připomínku, že je Kanada taky v severní Americe.   Lehce matoucí pro mě je, koho jsem to vlastně viděl. Seděli jsme bez kukátka až na vzdálenější tribuně. Jak jsem se včera až po koncertě dočetl, celé turné jede již rok se stálou kapelou (Bryan + hráči na ld-g, bg, kb a ds). Jenže oni byli i s Bryanem jen 4!. Při představování kapely jsem v tom aplausu jména nepochytil. Jen jsem stále neúspěšně řešil, co tam kdo a na co hraje. To, že jeden skutečně chyběl, jsem zjistil až doma. Klávesák Gary Breit i bicák Mickey Currey tam byli nepochybně, ale ten 4.? Hádám, že to byl odvěký Adamsův kytarista Keith Scott (no, nějak se mu podobal), který možná odehrál baskytaru, a jen asi ve 2 skladbách dal kytarová sóla. Druhá možnost je, že baskytaru odehrál Bryan – pár let ji skutečně v minulosti hrál. Ale dal bych skoro krk, že aspoň místy držel 6strunný elektrický nástroj. Nicméně basová linka byla slyšet dobře a rytmika šlapala na výbornou. Nevím, nakolik ta absence jednoho člověka‚ patrně basáka Norma Fishera, mohla ovlivnit ten koncert (třeba prozaický důvod pro minimum sól? – ale kapela hádám je moc nedává asi ani v plném počtu). Myslím, že to publikum moc neřešilo a prostě se bavilo, nálada v publiku byla naprosto skvělá. Summa summarum: vůbec nelituju najetých kilometrů z Prahy do Brna a zpět. Výborná rocková show, zábava, Bryan v 64 letech ve formě. (À propos: překvapuje mě, že na RB není profil Bryana Adamse.)

Pegas - 13.10.2024 18:36:56 #

Wardrunu moc neznám, jenom vím, že existuje a že je zřejmě dost populární a vystupuje i u nás. Myslím, že v listopadu bude ve Fóru Karlín, ale lístky jsou dost drahé na to, abych to šel zkusit. Tohle je verze Helvegen, kteoru jsem myslel >> odkaz Aurora je skvělá zpěvačka, škoda, že v jiném žánru než bych chtěl. Já o ní nijak v médiích neslýchám/nečtu, ale hraje i u nás a nejsou to úplně malé koncerty a je o ně zájem, to mě překvapilo. Lili Refrain zní z desky úplně jinak, skladby jsou i kratší kratší, protože je nemusí postupně startovat. A taky takové jemnější a čistší. Hrála asi hlavně z poslední desky Mana a skoro lituji, že jsem si ji tam nekoupil a nenechal podepsat, ale nejsem si jistý, jestli jsem ji tam na pultu viděl. Pro porovnání: Travellers studio >> odkaz live >> odkaz Mami Wata studio >> odkaz live Praha  >> odkaz live oficiální nahrávka >> odkaz Tady ještě jedna přímo z toho pražského koncertu, ale zvuk tam byl horší, než z toho záznamu. A bubny byly jak výstřely z kanónu. >> odkaz A Kalandra z Prahy. musel jsem stát kousek vpravu od toho, kdo to točil to první video, je tam vidět ten sloup na pódiu, další pak pokračují místností. Slow Motion >> odkaz A od jiného autora, má tam videí víc, ale zvuk je špatný, jak začnou hlasitější bicí, tak se to utlumí. Bardaginn >> odkaz

Judith - 13.10.2024 14:11:46 #

Kalandra mě nějak nechytli, Lili Refrain zní zajímavě, zkusím. Překvapuješ s Wardrunou :-) Díky za pěkný report.

« další předchozí »