Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 05.03.2021

Čtvrté album mozků a mimořádných inovátorů amerických 60-tek má kultovní status. Souhlas s horynou - v rané tvorbě se v jistém smyslu odráželi Brouci. I v tom, že další velkou inspirací Bob Dylan, a v dalších fázích nasála jejich tvorba mnohé z americké hudební tradice - od folku po jazz. Báječná a neslýchaná práce s vícehlasy - to pak byl jejich vlastní vklad do análů hudby.

Ano, laskavé melodie jsou ještě bezvýhradně a la sixties. Důkazem je úvod - trubkou omalovaná So You Want to Be a Rock 'n' Roll Star. V bookletu bezelstně líčí, jak při jejím hraní létaly na pódium dámské kalhotky... Po Hillmanově působivé beatlesovce Have You Seen Her Face je tu dobová, kosmická C.T.A.-102, ta by se neztratila snad ani na Pištci. A byla-li řeč o dokonalé souhře hlasů, máme tu lahodnou crosbyovku, mimořádnou Renaissance Fair. Dvou-minutovka Time Between odhalí, že Hillman si bral od Beatles měrou vrchovatou, tady však nezbývá než potlesk... Se slzavou baladou Everybody's Been Burned by Crosby dobyl asi i ten Woodstock. Thoughts and Words - jistě, inspirace jde z Liverpoolu, ale mr. Hillman spustil pořádný odvaz, letící jako svěží větřík. Crosbyho psychedelické ambice pečetí šílená Mind Gardens (na remasteru je i alternativní verze). A dusot Dylanovy My Back Pages představí onen folkový konec jejich hudební inspirace. Folk a country The Girl with No Name, to není žádné kotlíkaření, ale čisté emoce, kořeněné blues. Why, to je energická folkrocková tečka za normální verzí. A kdo znáte jejich remasterované edice, tušíte, že jde o přídavek jaksepatří. Informačně nabité booklety shrnující hudbu, ale i jednotlivé skladby i bonusy. A vedle vokální magie It Happens Each Day a sprintu Don´t Make Waves a jsou tu mimo jiné i Lady Friend a Old John Robertson, známé i ze singlových verzí, a alternativní verze ze studia.


Stejně jako většina jejich vrstevníků tu ale bylo vedle velebných hlasů o mnoho více. Lahodná přediva akustik, bujné řeky perkusí, dechová sekce, ale zejména rostoucí ponory do oblak psychedelie. S Jefferson Airplane, Grateful Dead a dalšími byli věrozvěsty a jedni z otců dekády kvítí - a to jim historicky nelze upřít. Ta více psychedelická alba mi sedla krapet více, zde za 4/5.