Reakce na recenzi:

Snake - @ 15.09.2016

CD RCA Italiana ‎- 88697343652 /2008/

Klasická hudba a rock. Dva zdánlivě neslučitelné světy, které toho však mají společného víc, než by se na první pohled zdálo. Ne nadarmo se o skladatelích vážné hudby, byť s trochou nadsázky, hovoří jako o prvních rockerech. Jen s tehdy dostupným nástrojovým vybavením. Jak šel čas, docházelo k prvním nesmělým pokusům o spojení bigbeatové kapely a symfonického orchestru a současně i k vývoji classical rocku, subžánru jako takového.

Během své cesty rockového fanouška a posluchače jsem podobných fúzí slyšel nepočítaně. The Moody Blues počínaje a Therion, či death metalové symfonie finských Waltari konče. Některé pokusy balancují na hranici kýče, jiné dopadly na výbornou a mezi ty nejpovedenější řadím album "Contaminazione" (di alcune idee di certi preludi e fughe del "Clavicembalo ben temperato" di J.S.Bach) italských Il Rovescio della Medaglia.

Deska vyšla v roce 1973, tedy v oněch časech art rockové hudbě zaslíbených a na ploše necelých 37 minut nabízí třináct skladeb. Přechod mezi nimi je však ve většině případů zcela bezešvý a orientace v tracklistu, bez pohledu na display CD přehrávače, prakticky nemožná.

Úvod je jak z pohádky "O Šípkové Růžence", ale jakmile se do toho vloží kapela (palby "Ora non ricordo piu" a "Il suono del silenzio"), dostává to ty správné grády. Smyčce se drží povětšinou zpátky, navrch má rock a orchestr se připojuje hlavně ve chvílích, kdy je zapotřebí dobarvit atmosféru. A je jedno, jestli je nutno přitlačit na pilu (pompézní "Mi sono svegliato e... ho chiuso gli occhi"), nebo přidat krapet jemnocitu (slzavé údolí "La mia musica"). Cembalo střídá zrezivělá kytara ("Scotland Machine") a nechybí ani chrámové varhany ve srašidelné variaci na upírské horory (" Cella 503"). Ve skladbičce "Alzo un muro electrico" překvapí malá latino vsuvka a tím nejlepším vyvrcholením je pak závěrečná "La grande fuga". Kapela řádí jak utrženej vagón a symfonici se rozparádí tak, až se jim třepí smyčce, mlží brýle a rosí jejich vysoká čela. Opona padá, finito. Přídavek (rozuměj bonusy) nebude a tak si dáme repete...

Na albu se velkou měrou podílel - a také jej produkoval - fenomenální hudební skladatel Luis Enrique Bacalov. Tento původem argentinec se proslavil především svými filmovými soundtracky (např. "Django", za hudbu k filmu "Il Postino" dostal dokonce Oscara) , ale na začátku sedmdesátých let si zkusil i spolupráci s italskou rockovou scénou. Jejím výsledkem jsou velmi dobře hodnocená alba Concerto grosso per i New Trolls (New Trolls 1971), Preludio Tema Variazioni e Canzona (Osanna 1972) a právě z mého pohledu nejlepší Contaminazione. I vzhledem k vynikajícímu zvuku tohle album hodnotím pěti hvězdičkami a doporučuji Vám ho k poslechu.