Reakce na recenzi:

Matouš - @ 20.08.2012

Transformer je považováno za jedno z "klasických", tzn. hodnotově ověřených alb Lou Reeda. Mám Reeda hodně rád a troufám si říct, že ho mám i naposlouchaného. Na albu jsou skvělé kusy, ale jako celek je podle mě trochu nesoudržné. Některé skladby se zvláštně podobají některým skladbám z alba Hunky Dory od Davida Bowieho, které vydal také tou dobou, například Andy´s Chest.

Nebudu rozebírat album kus po kuse, ale upozorním jen na obzvlášť vypečené kousky.

Tak například hned první Vicious je pěkně ostrá vypalovačka s výrazným, repetetivním rytmem ve středním tempu. Reedův hlas zní spíš dost ostře než melancholicky, což se změní už na následujícím albu (Berlin). Za vyzdvihnutí na tomto albu, a této písní také, stojí naprosto fenomenální kytara Micka Ronsona. Mick Ronson velmi prokrvoval spoustu let i Bowieho alba. Zvuk Ronsonovy kytary je řezavý, ostrý, bez efektů, chuligánský.
Po Vicious následuje další působivá skladba, Andy´s Chest. Je o atentátu na Warhola, který způsobila jedna poblázněná aktivistka jménem Solanasová a střelila Warhola do prsou. Píseň je velmi jemná, minimální smyčce, žádný sentiment, Reed věcným tónem frázuje. Krásná věc.
Ze skladby Perfect Day se stal nechutný hit a nutno podotknout, že sám Reed se na tom reklamním zglajchšaltování téhle písně podílel. Jestli o Andy´s Chest platí: žádný sentiment, tady přímo stříká. Snad jen díky tomu, že má Reed tak ponurý a zajímavý hlas, můžeme tuto skladbu poslouchat ještě dnes. Přesto: dokonalá byla dřív, než se z ní stalo to, co se z ní stalo.
Oproti tomu Walk on the wild side je jiný případ. Tahle věc funguje naprosto ještě dnes. Příběh o transvestitovi ze kterého se během cesty v autě stane někdo jiný... Naprosto úžasný saxík v závěru skladby, ženský sbor, jemné akustické trsání, citlivě a civilně použité smyčce...
Zbytek alba působí nenápaditě. Často se ve skladbách objeví stopy country, podivného south-rocku a amerických tradicionálů. Chabé pokusy o experimentaci vyznívají hluše.

Podle mého názoru jde sice o dlouhodobě hudebně přeceňované album, ale svou laťku kvality si stále drží.