Manfred Mann Chapter Three - Volume two (1970)
Reakce na recenzi:
Miloš Novák - @ 06.06.2014
S hodnocením tohoto tohoto alba,neustoupím ani o milimetr jejich jedničky.Prvnímu albu se naprosto vyrovná a můj názor(podotýkám můj),že je to vrchol tvorby M.Manna.Mám hodně rád a vlastním Roaring silence,ale muzika přecijenom je již v komerčnějším duchu.
Lady ace - Ti nám dávají,vládne ponurost a tajemno,určitě nádherně navázáno na první album,dechy,hammondky,zpěv a vše ze zlata.Nádhera.Dechaři se zbláznili a alt sax obrovské solo,konec skladby,pěknej mazec .
I Ain´t laughing - vybočená věc,dá se říci balada,až do folku,opět strašná krása,to by se dalo i v rádiu,ale nikdo to nezná.Skvělé.
Poor sade sue - tak,to je dílko,ak.klavír , housle,jazzrock,jako hrom a a vše završí sax s jeho avantgardní vložkou.Hosle ,toje dílo,sedí to tam,nádhera.
Jump before you think - Ti mne oddělají,opět změna rytmu,náznaky latina,ovšem zmýlená neplatí,saxík,nádherně,Klaus Doldinger z Passport,jo jo kdo umí,tak umí,myslím,že ten zbytek znáte Všichni.
It´s good to be alive - ptám se,dovedla Vám kapela někdy natlouct klíny do hlavy,že jste si to přehrávali i v noci,myslím ve snu,kdo bude poslouchat,dočká se.Závěr skladby je naprostý mazec,všichni mastí naplno,je to pecka
Happy being me - největší a nejdelší mazec na albu,tak tam se vyřádí celá kapela již se těším na závěrečnou Virginii -
Virginia - a jsme opět u budoucí tvorby M.Manna,ovšem dechy,to je zase nářez,páni muzikanti,my jsme zahráli a Vy se starejte,když se nelíbí,máme vztyčený ukazovák.
Album,je to opět pecka,možná,není tak vyrovnané,jako jednička,ale za nápady a za to ,jak kapela umí opět 5 hvězd.