terka - @ 27.05.2018 | #

Kdyby se dalo cedo ohrát až by praskalo podobně jako deska, bylo by první Fishovo album rozbité k nepoznání. Čert ví, jestli by vůbec přehrávaná zvuková stopa odpovídala nahrané hudbě. Vigil in a Wilderness of Mirrors se u nás točilo tak často, že si ho dnes prakticky nepouštím. Pro osvěžení starých vzpomínek jsem toto dnes porušila.

Automaticky jsem však čekala trošičku větší zábavu. Určitý druh písní, například A Gentleman's Excuse Me a Family Business, mě dnes nudí. Cítím z v nich zbytečnou roztahanost a falešný sentiment. Zbytek desky je v pořádku. Fish navazuje na tvorbu Marillion, ze kterých po čtyřech výjimečných nahrávkách odešel. Přijde mi, že se snaží genesisovský styl zpestřit experimentováním s různými nástroji a často proniká do komerčnějších popových oblastí. To mně až tolik nevadí, spíš mi chybí Rotheryho vzdušná kytara, romantický náboj a rockovější hrany. Zpěvák Fish má na kontě určitě zajímavější nahrávky.

oř @ 05.06.2018 16:51:41 | #
Fishův první počin mám samozřejmě moc rád, ale pokud bych si měl vybrat nějakou desku od tohoto interpreta na pustý ostrov, Vigil to nebude. Sajgon za něj bujuje co to jde, ale podle mě má Fish daleko LEPŠÍ nahrávky než je tahle. Strukturově bohatší a mnohem barevnější. Hudba na 13th Star, A Feast of C., Sunsets on E., Raingods W.Z. vykazuje daleko kvalitnější aspekty z hlediska skladatelského i aranžérského. Pokud nejsem zaslepeně hluchý, tak to musím slyšet.