Ryback - @ 06.10.2012 | #

Van der Graaf Generator jsem vždycky považoval v podstatě za undergroundovou skupinu... A tohle album je toho koneckonců příjemným důkazem. O šestém albu Soft Machine se někde psalo jako o jazzu v Ummagummě, o tomto albu jsem také slyšel přirovnání k onomu legendárnímu, milovanému i zatracovanému albu Pink Floyd. A není to přirovnání tak úplně od věci.
CD ALT obsahuje instrumentální hudbu nahranou mezi lety 2006-2012. Jedná se o experimentální improvizace chutnající po soudobé vážné hudbě, psychedelické (dost kakofonické) hudbě, jazzu a elektronické hudbě. Je zapotřebí k poslechu přistupovat s otevřenou hlavou, zejména ušima, protože opravdu nemá cenu se rozčilovat, proč něco takového VdGG vydali... A proč ne? - že to někomu nechutná jako jeho oblíbená „classic VdGG ice cream“ (výborný příměr, který jsem zaregistroval mám takový dojem na progarchives.com a dovolil si ho teď použít také) je jeho problém... Peter Hammill, Hugh Banton a Guy Evans nám tu jen dokazují, že stále tvoří svobodně, že stále tvoří už skoro padesát let (!) vyvíjející se hudbu (která ráda vytéká z rockového koryta), s nadhledem neřešící mainstreamová pozlátka a podobné věci.

U tohoto alba platí také o to víc, že je velký rozdíl pustit si ho kulisovitě v pracovním hlučícím prostředí na youtube, nebo si ho pustit (a pouštět) doma v nočním tichu hodně nahlas na CD přes sluchátka.

Mezi vrcholy alba řadím úvodní skladbu Earlybird – připomínající ptačím švitořením a perkusemi opravdu druhou stranu dvojalba Ummagumma, zasněnou klávesovou instrumentálku Repeat after me – osm minut opravdu krásné hudby a závěrečnou desetiminutovku Dronus, probíhající na poli psychedelické elektronické hudby.
S klasickou rockovou hudbou jako takovou má tohle album pramálo společného, ale pokud jste otevření nevšední hudbě – experimentu, křížení hudebních žánrů (ALT se dá přeložit jako zkratka slova alternativní), může vás toto album zaujmout. Chce to jen neočekávat Godbluff nebo Pawn hearts...

Pouštím si tohle album většinou společně s posledním sólovým albem Petera Hammilla Consequences (mimochodem je to dobrá kombinace – na ALT není žádný zpěv, na Consequences je zpěvu víc než dost) a mohu vám říct, že čím víc si ta CD pouštím, tím víc se mi líbí. A takhle já to s měl s Peterem Hammillem vždycky.

Ryback @ 01.04.2015 16:24:53 | #
Díky Ondro. Abych pány jen nechválil (i když si to zaslouží, o tom žádná ;-)… Mě vlastně u tohoto alba trochu vadí jediná věc – a to moc vepředu vytáhnuté bicí – jsou moc zesílené oproti ostatním nástrojům. Na starejch albech Le Orme tuto nedokonalost dokážu pochopit, ale v roce 2012… kdy tomu nebránila ani technika ani finanční možnosti… Ale i takoví jsou VdGG… syroví, spontánní, hodně nepředvídatelní…