wenda - @ 09.06.2012 | #

Ano, jaké jiné hodnocení desky Katapultu také čekat od Petra Gratiase...
Divím se, že vůbec udělil jednu hvězdu, správné by bylo jistě udělit alespoň mínus deset a k tomu ještě pečlivě vydesinfikovat snímací laser přehrávače, jelikož po přehrání něčeho takového musela jistojistě na čočce vyrašit plíseň.

Petr Gratias @ 10.06.2012 09:26:24 | #
Zdravím, Wendo...
je mi jasné, že jsi ortodocní katapulťák.
Je to Tvoje věc a Tvůj názor.
Možná by mě ale zajímalo, jestli v té plejádě
sedmi katapultovských albových projektů cítíš nějaký
"umělecký" posun, nebo si stále říkáš, že jsou stejně "dobří" jako v začátcích.
Logika říká, že asi první album bude "nejlepší".
Myslíš si to opravdu i o tom posledním, mnou recenzovaném albu?
Omlouvám se, ale u většiny kapely se čeká nějaký vývoj směrem nahoru, který kulminuje a pak se zastaví. Většina kapel, která hraje dlouho a Katapult hrají tuším od r. 1976 (?)má nějaký vzestupný vývoj.... obávám se (promiň), že nic takového tady není k nalezení, ale možná se mýlím.

Možná ještě jedna replika: před mnoha lety (tuším někdy koncem sedmdesátých let) vyšel kytarista Ota Petřina z nahrávacího studia a zcela nečekaně na pár koncertech doplnil jako host katapultovské trio.
Můj kamarád (není to obdivovatel Katapultu) se šel na koncert podívat, aby si udělal představu, jak bude znít a vypadat jedno pódium pro Petřinu a Říhu.
Bylo to velmi polarizované. Tuším, že tenkrát řekl na můj dotaz jaké to bylo....
"Na jedné straně bylo Světlo a na druhé Tma".
Pochopil jsem to myslím hned napoprvé.
Třebaže Anatoli Kohout (podobně jako Káša Jahn) patřil mezi špičkové bubeníky na naší rockové scéně a Šindelář mezi podprůměrné baskytaristy, nedovedlo se to zvrátit ani tím Petřinou, který je universálním kytaristou přemýšlivého typu s velkým citem a uměřeností pro hru......
Takže tolik dávná vzpomínka....
Zdravím!