Reakce na recenzi:

luk63 - @ 30.08.2013

Excentrický projekt Septober Energy klavíristy Keitha Tippetta a jeho jednoúčelového seskupení Centipede v sobě snoubí hodně jazzové progrese s moderními vážnými výboji včetně symfonických, které (i když jen sporadicky) protíná rockovým ostřím.

Ano, je to nevšední, podivná a na poslech náročná muzika (no jen se podívejte na sestavu) a může připomínat chaos. Ale když do ní dokážete proniknout, nabídne vám řadu parádních momentů, vypjatých kakofonických či téměř freejazzových pasáží, i klidných hudebních zákoutí. Pak můžete dojít k poznání, že se jedná o chaos řízený :-).

Celá čtyřdílná suita je z většiny instrumentální záležitostí s momenty bigbandového charakteru, nabízející také rozvláčné pasáže, ehm..., ...no které by mi na albu asi nechyběly, ale konec konců mi ani nevadí.

Toto 2LP z října 1971 hodnotím jako velmi odvážný a dost ojedinělý nadšenecký počin, který bych pro znalé vzdáleně připodobnil snad ke snahám Radima Hladíka skloubit svou hudbu s jazzem na desce Coniunctio - ta ovšem vyšla ještě o rok dříve. Dávám čtyři a půl, okrouhlím nahoru.