tykeww - @ 30.07.2013 | #

Doufám, že nebude hodnocení alba skupiny Nerez vypadat jako provokace po bouřlivé debatě, zda na Progboardu folk ano, či ne. Prostě jsem na mém harddisku narazil na album Masopust, které mám hodně rád, které řadím k tomu nejlepšímu vzniklému u nás v osmdesátých letech, a v prázdninovém nicnedělání mě napadla myšlenka napsat opět něco jako recenzi na můj oblíbený server Progboard.com.

Osmdesátá léta byla v Československu ve znamení neuvěřitelné hudební rozmanitosti, ve které je ovšem vyhledat opravdu kvalitní věci často velký problém. V první půli nová vlna, pak scéna dokumentovaná filmem Hudba 85, syntezátorový opar oficiální scény, heavymetal, punk, hardcore, nový romantismus, hanspaulkovská scéna, industrialismus…

Mimo to všechno byla scéna akustické hudby, která se leckdy vzdalovala i termínu folk. Reprezentovali ji za všechny např. Dagmar Andrtrová-Voňková, Jablkoň a… Nerez. Nerez, to je neskutečná čistota akustické hudby. Krásný hlas nejen Zuzany Navarové, ale i Víta Sázavského či Zdeňka Vřešťála. Trochu latiny, trochu jazzu, někde víc, někde míň. Je obtížné definovat a ještě obtížnější popisovat hudbu Nerezu někomu, kdo ji v životě neslyšel.

Už od úvodní (a mé oblíbené) Tisíc dnů mezi námi musí být jasné, o co tu jde. Na albu je celkem jedenáct skladeb, z nichž ani v jedné si soubor na nic nehraje, není tu cítit ani náznak snahy o podbízivost, k čemuž přispívají i nevykonstruované texty. I obal považuji za nesmírně povedený.

Rozhodně doporučuji každému, kdo má rád opravdu kvalitní hudbu, umí naslouchat a ortodoxně neodmítá všechno, co není jen úderný rock.

Voytus @ 31.07.2013 14:04:23 | #
Myslím, že klasického "kotlíkáře" Nerez ani nijak zvlášť zajímat nebudou, to snáz po nich sáhne fanda jazzu. Navíc je ta hudba dost komplikovaná, jen si to zkuste zahrát - kdo teda na něco hrajete. Dost na tom, kam se hudebně Navarová dostala sólově.

Zvláštní, jaký se strhne poprask zrovna kvůli Nerezu, to jsem nečekal. Dylana taky nechce nikdo odmáznout, ne? Já třeba přidal Nicka Drakea, který také přesahuje až někam do jazzu, potažmo do klasiky.
Ideální by bylo to tu přejmenovat na musicboard a eventuálně vytvořit škatulky, kategorie, žánry... něco takového, dobře to řeší třebas progarchives.

Mimochodem, nemám pocit, že by tu byl alespoň jeden jediný čistokrevný progař (už jen fakt, že progresivní rock v sobě slučuje tisíce vlivů. Dobře, tisíce je moc, ale asi chápete, co tím chci naznačit? Že by právě onen progař mohl dokázat vstřebat ty vlivy i jednotlivě, ne? :-))