Nerez - Masopust (1986)

Doufám, že nebude hodnocení alba skupiny Nerez vypadat jako provokace po bouřlivé debatě, zda na Progboardu folk ano, či ne. Prostě jsem na mém harddisku narazil na album Masopust, které mám hodně rád, které řadím k tomu nejlepšímu vzniklému u nás v osmdesátých letech, a v prázdninovém nicnedělání mě napadla myšlenka napsat opět něco jako recenzi na můj oblíbený server Progboard.com.

Osmdesátá léta byla v Československu ve znamení neuvěřitelné hudební rozmanitosti, ve které je ovšem vyhledat opravdu kvalitní věci často velký problém. V první půli nová vlna, pak scéna dokumentovaná filmem Hudba 85, syntezátorový opar oficiální scény, heavymetal, punk, hardcore, nový romantismus, hanspaulkovská scéna, industrialismus…

Mimo to všechno byla scéna akustické hudby, která se leckdy vzdalovala i termínu folk. Reprezentovali ji za všechny např. Dagmar Andrtrová-Voňková, Jablkoň a… Nerez. Nerez, to je neskutečná čistota akustické hudby. Krásný hlas nejen Zuzany Navarové, ale i Víta Sázavského či Zdeňka Vřešťála. Trochu latiny, trochu jazzu, někde víc, někde míň. Je obtížné definovat a ještě obtížnější popisovat hudbu Nerezu někomu, kdo ji v životě neslyšel.

Už od úvodní (a mé oblíbené) Tisíc dnů mezi námi musí být jasné, o co tu jde. Na albu je celkem jedenáct skladeb, z nichž ani v jedné si soubor na nic nehraje, není tu cítit ani náznak snahy o podbízivost, k čemuž přispívají i nevykonstruované texty. I obal považuji za nesmírně povedený.

Rozhodně doporučuji každému, kdo má rád opravdu kvalitní hudbu, umí naslouchat a ortodoxně neodmítá všechno, co není jen úderný rock.

reagovat

OHNOTHIMAGEN @ 30.07.2013 17:27:33
- které řadím k tomu nejlepšímu vzniklému u nás v osmdesátých letech
- Nerez, to je neskutečná čistota akustické hudby. Krásný hlas nejen Zuzany Navarové, ale i Víta Sázavského či Zdeňka Vřešťála. Trochu latiny, trochu jazzu, někde víc, někde míň.
- Na albu je celkem jedenáct skladeb, z nichž ani v jedné si soubor na nic nehraje, není tu cítit ani náznak snahy o podbízivost, k čemuž přispívají i nevykonstruované texty.
- Rozhodně doporučuji každému, kdo má rád opravdu kvalitní hudbu, umí naslouchat a ortodoxně neodmítá všechno, co není jen úderný rock.


Pod tohle se s čistým svědomím podepíšu. Vynikající deska bez jediného hluchého místa. (Osobně mám nejraši "Pozdě na večeři".)

PaloM @ 30.07.2013 17:28:49
po búrlivej debate folk už NE

leon66 @ 30.07.2013 17:47:01
Po bouřlivé debatě takovýto folk jednoznačně ano.

tykeww @ 30.07.2013 18:47:53
Ohnothimagene, moc děkuji za reakci. Mými favority je většina skladeb, ovšem nejvíc asi 1000 dnů mezi námi, Samba v dešti, Kočky nebo Písmenka.

Palo, chápu tvůj odmítavý postoj, asi se takových lidí ozve víc, ale když je tu Nerez skoro jediný, když je tu recenze i od Petra Gratiase... Proč si nepřipustit, že je to skvělá muzika.

Leone, díky za podporu.

PaloM @ 30.07.2013 18:53:48
tykeww, to je nedorozumenie.
Nerez je skvelá skupina, ty si skvelý chalan a mám rád tvoje príspevky, Petr Gratias je skvelý publicista.
Progboard nie je folkboard, čo je na tom ťažké rozlišovať?

tykeww @ 30.07.2013 19:00:20
Palo, chápu to naprosto, zařazení takového Hutky se mi jevilo jako opravdu nešťastný nápad. Ale Nerez je tady už dlouhou dobu, myslím, že si tady našel svoje místo (jako třeba Katapult, který se sem hodí stejně málo, ne-li míň).

zdenek2512 @ 30.07.2013 19:40:40
Ahoj Michale, nechtel jsem reagovat. Nerez znam jenom podle jmena a u nas v knihkupectvi prodavala kamaradka, ktera chodila s Vrestalem do skoly. Co jsem slysel v televizi tak Zuzana Navarova byla skvela zpevacka. Je mi lito, ze uz ji nikdy neuslysim nazivo. Co se toho mazani folku plne s tebou souhlasim. Kdyby se mel mazat folk tak to by mela byt smazana takova jmena jako Jethro Tull, Eagles, Byrds, Crosby, Stills, Nash & Youg, . V podstate i Led Zeppelin, protoze snad krom prvnich dvou desek vsude maji folkove motivy. Taky Gryphon, Genesis vsude je folk. Otevrene rockove prostredi nesplnuje ani takovy Miles Davies :-). Kdyz se mi neco nelibi tak to vynecham.

tykeww @ 30.07.2013 20:01:02
Zdeňku, máš pravdu, já osobně nepovažuji škatulkování za příliš šťastné, obzvlášť ne u progresivních kapel. Záleží na výkladu slova folk, někdy je vykládaný jako folklor. Takže folk by se dal najít jak u Led Zeppelin, tak u Mariána Vargy. Nehledě na vysloveně folkové/folkrockové kapely, které se tu těší poměrné oblibě (CSN&Y, Marsyas...). Jinak ti Nerez doporučuji, minimálně Zuzana Navarová byla (kromě výborné zpěvačky) zajímavá žena s ještě zajímavějším životopisem a nešťastným osudem, nejen kvůli předčasné smrti.

hejkal @ 31.07.2013 05:40:16
Škatuľky nikomu netreba, to je skvelý postoj, akurát v tom prípade strácajú zmysel aj také výrazy ako folk, rock, RIO a pod, všakže? Rozumiem tomu, že počuvanie logicky prináša potechu naprieč žánrami i fúziami a bežnému poslucháčovi netreba dumať nad deliacimi líniami, akonáhle však v niečom takom chcete urobiť aspoň trošku poriadok (skúste si predstaviť webové sídlo bez akejkoľvek podpornej deliacej triediacej sústavy. Dostanete záplavu mien, ktorou sa síce zo zvedavosti trošku prehrabete, ale napokon aj tak začnete v textoch hľadať, či je to vlastne dychovka alebo metal), škatuľkám sa nevyhnete. A silno pochybujem, že niekto má problém vnímať rozdiel medzi vplyvmi folku u rockových gigantov Led Zeppelin od folku napr. bratov Nedvědov. Preto škatuľky vždy boli a budú a aj na Progboarde sa s nimi bude operovať. Aby tu z toho nevznikol bordel.

tykeww @ 31.07.2013 06:18:40
Hejkale, máš ve spoustě věcech pravdu. Ale dej vedle sebe Nerez a bratry Nedvědy.

hejkal @ 31.07.2013 06:25:55
To neposúdim, pretože ani jedno z menovaných nepoznám (i keď Nedvědov som niekde pár sekúnd určite začul). Cítil som potrebu reagovať na škatuľkovanie, ktoré je terčom veľkej kritiky, ale má svoj význam.

tykeww @ 31.07.2013 06:35:14
Nedvědi jsou ukňučené písničky k táborovým ohňům, i když přiznám, že se mi třeba Jižní kříž kdysi celkem líbil, no ale Nerez je určitě jiná káva. Význam škatulkování nezpochybňuji, někdo se mě zeptá na jemu neznámou kapelu, chce slyšet, co hraje a co mám použít jiného, když ne škatulky.

hejkal @ 31.07.2013 06:36:47
Hej, presne o to ide.

luk63 @ 31.07.2013 06:48:53
Rozhodně nejsem nadšený posluchač folku či country, ale pár svých oblíbenců i mezi takovými kapelami mám. Nerez (a samozřejmě i Neřež) patří k nim. Je to dostatečně sotisfikovaná, nápaditá a netradiční (klidně si troufnu napsat progresívní) hudba muzikantů na vysoké umělecké úrovni na to, aby zde měla své místo. Je mnoho mnohem "obyčejnějších" rockových kapel, které jsou zde, a nikomu to nevadí. Díky za recenzi.

murphy @ 31.07.2013 06:52:05
dobrý den, zdravím všechny, přídávám chválu, ano, krásná deska, klenot ve sbírce, uchovávám LP s největší péčí, pouštím jen při slavnostních příležitostech. Zdá se, že nekomerční socialistické prostředí některým tvůrcům přeci jen svědčilo a později v jiných poměrech navázat nedokázali, škoda. Ale pan Vytiska pořád starostuje vedle v Úněticích a tam je ten oblíbený pivovar a hospůdka ... takže všechno OK.

tykeww @ 31.07.2013 06:55:18
Luku, díky za reakci, s tím se nedá než souhlasit. Murphy, to s Vl. Vytiskou je zajímavá informace, slyším ji prvně, díky.

Voytus @ 31.07.2013 06:59:35
Tohle je skvělá hudba, bez ohledu na to, jak ji nazýváme. Málem jsem je viděl živě, ale opravdu málem. Koncert byl zrušen a o pár týdnů později zemřela Navarová. Takže už jsem zažil pouze Neřež. Ovšem to jsou hráči opravdu na úrovni! Tohoto alba jsem se něco naposlouchal už jako děcko, jaké potom bylo překvapení, když ji před nedávnem na jedné vynil party vylovila o kámoška ze sbírky a já si ji dopřál po letech.

PaloM @ 31.07.2013 07:45:44
Hejkal má pravdu, ostatné reakcie sú obohratá pesnička a ja na to seriem. Neplatená funkcia moderátora je danajský dar, opäť zvažujem na celé toto tu sa zvysoka a trikrát vysrať.

hejkal @ 31.07.2013 08:19:49
PaloM - zásadný problém je, že sa nespovedáš majiteľovi stránok, ale všetkým okoloidúcim. To nikdy a nikde nefungovalo a fungovať nebude. Ale nechcem to tu zavíriť neriešiteľnými záležitosťami. Nerez si píšem do pamäti, možno na ňu v budúcnosti natrafím, tak aby som formáciu neobišiel.

alienshore @ 31.07.2013 09:20:00
ak to takto pôjde ďalej tak sa tu nebude riešiť či folk áno alebo nie, ale vôbec existencia tohto webu ..., túto stránku tvoria ľudia a ak budú odtiaľto odchádzať kvôli hádkam tak sa Progboard prepadne do hlbín zabudnutia

Poki @ 31.07.2013 13:36:18
V profilu se píše, že Nerez je "folk-jazz-latin-rocková hudební formace" ... z toho co jsem poslechl na youtube nemám problém s tím aby tu Nerez byly. Tohle mi jako "folk" typu Nedvědů opravdu nepřijde: >> odkaz

Voytus @ 31.07.2013 14:04:23
Myslím, že klasického "kotlíkáře" Nerez ani nijak zvlášť zajímat nebudou, to snáz po nich sáhne fanda jazzu. Navíc je ta hudba dost komplikovaná, jen si to zkuste zahrát - kdo teda na něco hrajete. Dost na tom, kam se hudebně Navarová dostala sólově.

Zvláštní, jaký se strhne poprask zrovna kvůli Nerezu, to jsem nečekal. Dylana taky nechce nikdo odmáznout, ne? Já třeba přidal Nicka Drakea, který také přesahuje až někam do jazzu, potažmo do klasiky.
Ideální by bylo to tu přejmenovat na musicboard a eventuálně vytvořit škatulky, kategorie, žánry... něco takového, dobře to řeší třebas progarchives.

Mimochodem, nemám pocit, že by tu byl alespoň jeden jediný čistokrevný progař (už jen fakt, že progresivní rock v sobě slučuje tisíce vlivů. Dobře, tisíce je moc, ale asi chápete, co tím chci naznačit? Že by právě onen progař mohl dokázat vstřebat ty vlivy i jednotlivě, ne? :-))

Skupina Nerez patřila v osmdesátých letech k těm skupinám, které mě dokázaly na první poslech strhnout a nepustit. Zuzana Navarová na mě působila jako čistý zurčící pramen ženského hlasu, který se mezi přiblblými pěveckými hvězdičkami zjevil jako jasný majak v temnotě. Na domácí rockové půdě té doby (vyjma výjimek) se toho pro mě moc nedělo a tak jsem se nechal strhnout jinými vlivy. Znovu a znovu si při jejich poslechu uvědomuji velkou sílu akustické hudby a náročnost její interpretace jak ve vokálních partech, tak při instrumentálním pojednání. Tahle parta se pro mě stala vynikajícím protipólem oproti oblíbeným Marsyas, kteří vůči Nerezu stáli více na americké platformě kalifornských písničkářů s bluesovým nádechem, zatímco Nerez bloudili v latinsko-amerických destinacích s jazzovými názvuky. Když se objevilo jejich první album, měl jsem za sebou už jejich koncertní zkušenost a tak bylo album Masopust celkem jasnou volbou, jenom jsem zvědavě očekával, jak se jim podaří atmosféru na koncertech převést do studiového nahrávacího procesu…

TISÍC DNŮ MEZI NÁMI – už od úvodní skladby jsem vtažen do mimořádného rytmického a melodického soukolí. Úžasná atmosféra a mimořádný vokální projev Zuzany Navarové. Zcela originální hlas na české hudební půdě a perfektní souhra Víta Sázavského a Zdeňka Vřešťála. Tady dokonale pracují percussion s klepavými zvuky na conga, cabasu a výtečně odstřelované akordy akustické kytary a doprovody sekundující kytary a kontrabasu. Poetický text a střídání latinizujících erupcí s melancholií slaví malý svátek. Velmi přesvědčivá interpretace a aranžmá. Nerez prostě jedou od první skladby v první třídě.

SAMBA V DEŠTI – krásná kytarová melancholie v úvodu, jakoby patřila k současnému podzimu. Ano, tohle je bossa nova jako od Carlose Antonia Jobima. Zuzanka zpívá podmanivě a krásně hladivě se smyslem pro každý tón a jeho odstín. Tohle umí málokdo u nás naservírovat. Střídání mollových, dimových a septimových akordů je výtečné v každém slova smyslu. Latinizovaný jazz s úžasnými náladotvornými proměnami a mrštnými kytarovými ozdobami. Tohle u nás neumělo moc lidí a myslím, že právě proto se dostavil ten famózní úspěch úsměvavé dívky s dlouhými vlasy a brýlemi a kapely za ní.

JAVOR – tahle balada preferuje zvonění akustických kytar a já zde identifikuji svoji dvanáctistrunnou kytaru ve výtečně vystavěné písni s přesvědčivou dumavou a posmutnělou atmosférou. Vytiska hraje na kontrabas smyčcem a dostává do skladby valivý ponurý sound, který ostatně charakterizuje i samotný text rozchodem milence od milenky na vojnu v poetickém pojednání ruku v ruce s přírodními aspekty smutku a příměrů. Důrazné údery na pohřební buben jenom dokreslují smutek a úzkost.

KOLOVRÁTEK – do pozitivnějších obrazců vjedou vypilované akustické kytary a zase ty parádně odstřelované akordy a dobře vystavěná melodie, která stojí na silném refrénu, kde mezi mužské hlasy vstoupí Zuzana Navarová a další zpěv tajemně šeplá a vrací se v silném refrénu. Instrumentace není přebitá a tak jenom zvonivé percussion, kontrabas a akustické kytary dotvářejí tuhle energickou polohu. Příklad výtečně sehrané a sezpívané kapely, kde se dá hodně pokazit, ale zároveň získat známku nejvyšší kvality, což potvrzovala koncertní podoba.

POZDĚ NA VEČEŘI – tikání budíku a do toho krásně vymyšlené téma pro akustické kytary. Tady cítím silnou vibraci. Mimořádné pojednání a harmonické struktury, které se podaří zažehnout asi málokomu tak, aby přesvědčil od prvního akordu. Jedna z nejsilnější skladeb na albu. Epicko-lyrický text a jedinečná interpretace. Akordické sledy jsou poměrně obtížné, ale vykrývají harmonický prostor opravdu vévodským způsobem. Střídání Cmaj, Fdim a dalších akordických proměn mi nahání husí kůži po těle, stejně jako závěrečný tikot budíku a opakované schéma. Prostě krása na první poslech!

MASOPUST – latina po česku. Proč ne? Zdařila verze s poetickým textem se čtením mezi řádky. I zde Navarová-Sázavský-Vřešťál jedou v nádherné kooperaci. Vokály zde doprovázejí akordické doprovody a vypilovaný kontrabas, který si v mezihře dopřeje basové intermezzo za ťukání na conga a cabasu. Obdivují skladatelská potenciál, který dokáže proplouvat mezi nezvyklými harmonickými spojeními a tím působivým závěrečným Cmaj…..

DEŠTÍČEK – tahle písnička jakoby byla napsána pro nějaké divadelní představení. Možná zde trochu cítím pozitivní vliv divadla Semafor, který dokázala kapela vhodně přetransformovat do osmdesátých let. Objevuje se nám zde dokonce historizující zvuk cembala. Trochu změna, ale nijak nenarušuje albovou koncepci.

KOČKY – vynikající věc! Typický výpověď Zuzanky. Lehce si pohrává se svým hlasem s neuvěřitelnou lehkostí. Sázavský zpívá s velkým zaujetím, ale Zuzanka vévodí. Je zde přítomen jazz a to nejenom v dobře propracovaném saxofonovém sóle hostujícího Václava Bratrycha. Křehkost a podmanivost se spojují s jedinečnou výpovědí a s výtečně vystavěnou harmonickou strukturou, při níž se scatuje zcela přirozeně a svádí to k dalšímu improvizování, což po poslechu potvrdí každá cítící hudebník

HLAVA V KRUPOBITÍ – melancholické cinkání rozvíjeného kytarového tématu. Vřešťál je tady věrohodným vypravěčem, který zpívá srozumitelně každou slabiku poměrně těžko zpívatelného textu. Ovšem vyvrcholení přichází v další fázi. Vstupuje sem širokými dveřmi soul ruku v ruce s gospelem a textem, který svazuje hrdlo při poslechu. Další velmi silná skladba na albu, která graduje především ve zpívaném pojetí s výpomocí akustických kytar a kontrabasu s percussion. Formálně hodně obtížné téma ke zpívání, stejně suverénní ve studiu jako na pódiu.

PÍSMENKA – zase jedeme latinskoamerickou linku v rytmu samby. Hostující Andrej Kolář na percussion si dobře rozumí s Vytiskovým kontrabasem a valivým melodicko-rytmickým proudem, ve kterém Zuzanka výtečně zascatuje a pohrává si s poetickým textem se sekanými akordickými kytarovými doprovody. Chce se tančit a vzývat bezprostředno a krásno….

DO POSLEDNÍHO DECHU – je závěrečnou baladickou záležitostí v subtilním pojednání v téměř meditativních plochách zvonění akustických kytar a příjemných sborů opírajících se o textový základ, s překvapivou akcentací jednotlivých pasáží. Výbušnější část při poslechu naladí a vytrhne z letargie přemýšlení, ale konečný závěr je zase v poetických intencích…

Z alba Masopust jsem byl od prvního poslechu uchvácen a pozoruji, že na mě jeho „magie“ působí vlastně dodnes. Coby rocker zde samozřejmě „nemám co poslouchat“, ale je tady hodně prostoru pro hudební pojetí, které mě občas rocková hudba nemůže nabídnout a proto se k podobné hudbě rád vracím. Je mi velmi líto, že Zuzanka předčasně opustila tenhle svět a že už neuslyšíme její podmanivý hlas. Myslím, že na naší scéně se ani předtím, ani po jejím odchodu neobjevil mezi ženskými nikdo, kdo by ji dokázala nahradit nebo zaměnit, třebaže ženských a mnohdy zajímavých zpívá hodně. Z téhle příjemné krásy jsem uhranut. Jsem rád, že tuhle kapelu jsem někdo zařadil na Progboard, i když zde žádný progresívní rock nebo art rock nenajdeme. Pro mě je pět hvězdiček jasných!
reagovat

Libor @ 30.11.2012 10:00:25
Skvělá deska v každém směru a v každé době.

alienshore @ 30.11.2012 20:57:02
musím povedať, že folk není moja silná stránka .... v nespočetnom množstve týchto skupín je obtiažne sa vyznať, po prečítaní recenzie som skúsil teda si Nerez pustiť ..... , zaujímavé prekvapenie čo sa týka hudby, žiadne primitívnosti sa nekonajú a muzikanti tu hrať vedia, samozrejme Zuzana Navarová má úžasný silný hlas a je pocitovo veľmi presvedčivá .... album celkove má akúsi vnútornú myšlienku a logiku a to sa mi páči .... , tlačí sa do mňa myšlienka že slovo progres je naozaj multižánrová záležitosť a záleží hlavne od talentu dotyčných hudobníkov či dokážu pohnúť tým či oným žánrom vpred .....

PaloM @ 30.11.2012 21:09:03
alienshore, nevedel by som to tak trefne vyjadriť ako si to napísal. Myslím si presne to isté. Podľa mňa je dnes progres najprogresovitejší v rôznych fúziách, napr. Hiromi Uehara a jej albumy v triu s basou a bicími, alebo Al Di Meola a jeho album Pursuit of Radical Rhapsody.

Petr Gratias @ 04.12.2012 19:48:28
Zdravím, Alienshore...
mohu jenom opakovat slova PalaM, opravdu jsi to vystihl ve svém vyjádření velmi dobře
a už k tomu není víc třeba co dodávat.
Jsem rád, že jsem mohl ovlivnit svou recenzí
zájem nestranného člověka, který projevil tolik
citlivé a výstižně deklarované empatie.
Díky a zdravím!

Petr_70 @ 05.12.2012 11:47:19
Zdravím vás všechny.
K tématu folk a progrese...
Osobně nevidím jediný důvod, proč by se tyto měli vzájemě vylučovat?! Ostatně dokladem toho je skutečnost, že zde mají své pevné místo a posluchačské zázemí Bob Dylan, CSNY nebo třeba takoví Fairport Convention...

S ohledem na to musím říci, že mi je líto, že zde nemají profily např. AG FLEK, ranná alba Vlasty Redla, nemluvě třebo o JABLKOŇi.
Výše jmenovaní pro mne neznamenají o nic méně než třeba Blue Effect či ETC. Jsou to ale záležitosti pozdějších dekád, což je možná jeden z důvodů, proč zde namají své místo...

pito63 @ 05.12.2012 11:53:39
Petr_70
Nie je žiadny problém, len tie profily urobiť. Takže - smelo do toho!

PaloM @ 06.12.2012 16:16:16
Pravidlá používania Progboardu. Tak smelo do písania profilov a recenzií - namiesto ľútostivých a zbytočných komentárov.
>> odkaz

Danny @ 23.03.2020 22:29:22
Jsou kapely, pro které je stylová nálepka svazující a vlastně i nesmyslná. Nerez a folk? Bývá sem mylně řazen z hlediska zvuku, tedy díky nástrojovému obsazení, chcete-li. Pokud je progresivní ta hudba, která přináší osobitou a neobvyklou práci s hudebně výrazovými prostředky, aranžérsky i kompozičně originální postupy a celkově svébytný přístup k tvorbě, pak Nerez do této kategorie bez kompromisu patří. A tady mi promiňte: na rozdíl od toho nasládlého velkoplošného pop/rocku, kterým se to tady jen hemží a který působí bezmála jak relaxační hudba, ale o jehož umístění sem nikdo nepochybuje. A přitom jde v mnoha případech o hudbu, která nevyžaduje žádné mimořádné poslechové úsilí. V jednotlivostech i v celku klade posluchačům jen minimální odpor, nepředstavuje žádné zvýšené poslechové nároky, které ale progresivní hudba v sobě má. Ta totiž předpokládá posluchačovu spoluúčast a jen těžko může být příjemnou zvukovou kulisou. Hudba kapely Nerez je mimo takto vymezenou oblast, v ní je co poslouchat. Další dvě alba (Na vařený nudli a Ke zdi) jsou pak ještě mnohem odvážnější, chcete-li poslechové dobrodružství, zkuste je.