Reakce na recenzi:

Mirek Kostlivý - @ 11.06.2013

Jak má člověk přistupovat k hodnocení této (již páté) krautrockové kompilaci Krautrock - Music for brain Vol. 5, když se o její existenci dozvěděl již před více jak pěti lety? Zvláště když její nákup stále odkládal, až si ji letos nakonec pořídil kompletní tak, jak v letech 2005 až 2013 vycházela. A poslouchat postupně za sebou všech třicet kusů CD s téměř 40 hodin hudby je porce téměř ultramaratónská!
Ale jaké hudby! Už se mi dlouho nestalo, abych po pořízení neznámého alba zjistil, že se mi líbí prakticky všechno, co na něm je. Nebudu hodnotit kapely skladbu po skladbě, ale spíše vypíchnu ty, které mě na druhý poslech zaujaly.

CD1/ Amon Düül II jsou pro mě největším překvapením. Ačkoliv jsem o jejich existenci věděl již v 70. letech, nikdy se mi do ruky jejich alba nedostala. A je to škoda. Jejich skladby nejsou podobné např. takovým Faust, jak jsem si představoval, ale spíše se blíží klasickým rockovým partám přelomu 60. a 70. let, jako jsou na tomto CD výborní Message nebo Wind. A vliv britských spacerockových Hawkwind je zde evidentní.

CD2/ Další zajímavá skladba od Amon Düül II nechybí ani na 2. CD. Po temném úvodu skladby Deutsch Nepal se přidává německá recitace, kdy rozumím pouze slovům "general" a "svoboda", ale parodii autorů skladby na 2. světovou válku zde cítím bezezbytku. CD končí kapelou Tetragon a skladbou Snowstrom, v které mě zaujala vynikající klávesová hra Hendrika Schapera. A jak už to u podobných kapel bývá, stačila bohužel natočit jenom jednu desku.

CD3/ Úvod patří maďarské formaci Omega. Už jsem pochopil autory této monumentální série, že jim nejde o to, zařazovat do kolonky KRAUTROCK pouze německé kapely nebo kapely se zemí, kde je úřední řečí němčina. Jestliže skupina nahrála a vydala album u německého vydavatelství, tak je zde zařazeno taky. A skladbu Help To Find Me natočila kapela u labelu Bacillus (vyšlo v roce 1974 na albu 200 Years After The Last War). Já ji znal jako titulní skladbu ze 6. alba kapely pod názvem: Nem Tudom a Neved. Ale jestli zde někdo vyčíta Franku Bornemammovi z Eloy jeho tvrdý germánský přízvuk, tak to pokládám za nicotné s maďarským přízvukem Jánose Kóbora! Při letmém poslechu by nepozorný posluchač tu angličtinu s maďarštinou lehce zaměnil.

CD4/ Po pěkné baladě Swan song kapely Wintergarden přicházejí na řadu švýcarští Krokodil. Skladba Odyssey In Om z jejich 3. alba An Invisible World Revealed z roku 1971 je pokládán za jeden z milníků progresivního rocku. Nástrojové obsazení kapely, kdy jsou vedle klasických rockových nástrojů použity ve skladbě postupně sitar, harmonika, flétna a mellotron, je jedinečné, a ukazuje na hráčské mistrovství jednotlivých hráčů. Amon Düül II nechybí ani na tomto CD. A skladba Kanaan mě opět dostává svoji neopakovatelnou "temnou" atmosférou. Ve skladbě Lost Mankind od Satin Whale dominují v úvodu hammoundky s flétnovým doprovodem, ke kterému se přidává mellotron s pěkně vybarveným kytarovým sólem. Další perla!

CD5/ Ani na tomto CD nechybí maďarská Omega. Skladba Time Robber byla natočena a vydána u firmy Bacillus v roce 1976 pod názvem House Of Cards/Time Robber. Zajímavé je, že v Maďarsku vyšla jako Gammapolis až v roce 1979. Jak je vidět, tak si to kapela nejdříve otestovala v Německu s několikaletým předstihem. A nebo to bylo v Maďarsku jako u nás, kdy mezi natočením a vydáním desky mohla být i několikaletá pauza. Skupina Krokodil ve skladbě The Creator Has A Masterplan opět nezklame. Léta jsem pokládal za nejlepší švýcarskou kapelu Toad (nechybí ani na tomto výběru - viz výborná skladba Life Goes On na 3.CD), ale vypadá to, že se jejich pozice u mě začíná otřásat v základech.

CD6/ Na posledním CD mě zaujali svým zemitým hard-rockem německo-britští Epitaph a formace Da Capo, jejichž jediná deska vyšla v nákladu pouhých 500 kopií. A protože tam na kytaru hraje Peter Stanek a na bicí Alfred Urban, tak se tomu malému studiu ve Fürthu nedivím. V roce 1972 to mohli být exulanti z ČSSR, kteří na tom asi byli finančně prachbídně. Ale to je samozřejmě míněno s velkou nadsázkou. Jinak bigbeat hráli opravdu řízný. I kapele Think vydala jedinou desku v 500 kopií, což je velká škoda. Skladbě Watercorps dominují housle, flétna, nádherné vícehlasy se prolínají s varhany a kostelními zvony. Celé mi to připomíná Gentle Giant v jejich vrcholné tvorbě.

Co říci závěrem? Autoři tohoto projektu (Rudolf Vogel a Kurt Mitzkatis) si zaslouží velké uznání za to, jaké dílo dali dohromady. Pro milovníky progresivní hudby sebrali to nejlepší, co na blízkém západě vůbec vzniklo. Tak jenom pevně doufám, že s projektem nekončí, a v dalších letech vydají další pokračování toho, čemu se u nás v 70. letech říkalo KRAUTROCK. Pod tímto původně pejorativním názvem se skrývá opravdu výborná hudba, kterou mohu všem jenom doporučit.