U2 - The Joshua Tree (1987)
Reakce na recenzi:
EasyRocker - @ 02.03.2020
Zážitky z pobytu na amerických pláních byly pro Bona a Edge ohromně silné, nadto spojené s nadějí i utrpením milionů irských krajanů. Citlivé autorské duo nemohlo zůstat nepoznamenáno. Pokusili se záměrně irskou a americkou hudbu spojit v jediný monolit.
Ty hudební obelisky snad ani není třeba nějak rozvádět, každý je už zná pomalu pozpátku. Neskutečná úvodní energetická jízda Where the Streets Have No Name. Zkuste show z vyprodaného pekla Slane Castle a dostaví se mrazení v týle. Vyznání Still Haven´t Found What I´m Looking For coby volání po naději s báječně zvonícím strunným přívalem. With or Without You - gradace nástrojů i Bonova hrdla je naprosto nepochopitelná, stejně jako schopnost stvořit z mála hudební milník. Po mrazivě drsné petardě Bullet the Blue Sky s hostujícími pazvuky Briana Ena přichází Running to Stand Still - odraz zámořského rocku a blues, Bono začlenil skvostně i harmoniku. Red Hill Mining Town opanuje Bonova nostalgická alchymie upgradovaná Edgeovou melodickou polevou. Krátkometrážní In God´s Country melodickým klenutím upomíná pozdější tvorbu Irů, folková křehotinka Trip Through Your Wires přichází pro změnu léčit. Bonova harmonika burácí jako o život. Další pečetí génia Irů na poli harmonie a melodie je One Tree Hill, Bonova vysoká škola hrdelní. Ambietní, ale i rozdováděná enovka Exit předznamená výjimečné osobní vyznání Mothers of the Disappeare. Konec, tečka, vydechnout.
Co vyvolalo vydání Joshua Tree, je součást hudebního přehledu. Čtyřka irských mladíků katapultovala rovnou do extratřídy s dvojkou Eno/Lanois za zády. 20 milionů prodaných kopií, vytrvalá záplava cen, stále lepší koncerty. Žádná bodová škála u mě nevystihuje, co pro mě těch 50 minut znamená.