U2 - The Joshua Tree (1987)

02.03.2020 EasyRocker | #

Zážitky z pobytu na amerických pláních byly pro Bona a Edge ohromně silné, nadto spojené s nadějí i utrpením milionů irských krajanů. Citlivé autorské duo nemohlo zůstat nepoznamenáno. Pokusili se záměrně irskou a americkou hudbu spojit v jediný monolit.

Ty hudební obelisky snad ani není třeba nějak rozvádět, každý je už zná pomalu pozpátku. Neskutečná úvodní energetická jízda Where the Streets Have No Name. Zkuste show z vyprodaného pekla Slane Castle a dostaví se mrazení v týle. Vyznání Still Haven´t Found What I´m Looking For coby volání po naději s báječně zvonícím strunným přívalem. With or Without You - gradace nástrojů i Bonova hrdla je naprosto nepochopitelná, stejně jako schopnost stvořit z mála hudební milník. Po mrazivě drsné petardě Bullet the Blue Sky s hostujícími pazvuky Briana Ena přichází Running to Stand Still - odraz zámořského rocku a blues, Bono začlenil skvostně i harmoniku. Red Hill Mining Town opanuje Bonova nostalgická alchymie upgradovaná Edgeovou melodickou polevou. Krátkometrážní In God´s Country melodickým klenutím upomíná pozdější tvorbu Irů, folková křehotinka Trip Through Your Wires přichází pro změnu léčit. Bonova harmonika burácí jako o život. Další pečetí génia Irů na poli harmonie a melodie je One Tree Hill, Bonova vysoká škola hrdelní. Ambietní, ale i rozdováděná enovka Exit předznamená výjimečné osobní vyznání Mothers of the Disappeare. Konec, tečka, vydechnout.

Co vyvolalo vydání Joshua Tree, je součást hudebního přehledu. Čtyřka irských mladíků katapultovala rovnou do extratřídy s dvojkou Eno/Lanois za zády. 20 milionů prodaných kopií, vytrvalá záplava cen, stále lepší koncerty. Žádná bodová škála u mě nevystihuje, co pro mě těch 50 minut znamená.
reagovat

Martin H @ 03.03.2020 06:04:25
Tady není co dodat. Dokonalá recenze na dokonalé album.

horyna @ 03.03.2020 06:17:22
U2 jsem prva nesnášel, pak si k nim vyklestil cestu, abych přišel na to, že jen štipka jejich discografie se mi líbí. Tahle deska je na hranici obého, i když její kvality uznávám, nějak nemám důvod se k ní rapidně vracet. Jó Achtung Baby to je jiný kafčo, dle mého jejich naprosto nepřekonatelné vrcholisko.

EasyRocker @ 03.03.2020 06:31:32
Jejda - zase se mi vložilo dvakrát, asi jsem se uklikl, mám od včera navíc ještě naraženou levačku :) Díky moc za opravu textu!

"Po mrazivě drsné petardě Bullet the Blue Sky s hostujícími pazvuky Briana Ena přichází Running to Stand Still".

Petr_70 @ 03.03.2020 08:18:35
Další z řady kultovních a nepřekonatelných alb, na kterých jsem (nejen hudebně :) dospíval..
A pak že "osmdesátky" byly v hudební produkci slabé a nezajímavé. Nebyly - právě naopak.

Jinak hezká recenze. Děkuji za ni...

Jarda P @ 03.03.2020 16:27:24
Nejpřeceňovanější deska nejpřeceňovaňejší kapely všech dob. Z burzy u mě vydržela týden než jsem se jí zbavil.

chimp.charlie @ 05.03.2020 09:35:13
Jako by to bylo včera: známý se vrátil z devizové ciziny a nadšeně hlásil, že přivezl dvě žhavé novinky - a vtiskl mi do dlaně modro-stříbrnou maxellku, kde na jedné straně byli U2 - The Joshua Tree, a na druhé Beastie Boys - Licensed To Ill. Poněkud bizarní kombinace, ale pocit prstu na tepu doby byl tehdy opojný, a i když jsem pak U2 sledoval spíš z povzdálí a Beastie Boys vůbec, obojí už ve mně zůstalo. Díky za připomínku.

22.06.2018 Martin H | #

Irští U2 na své cestě od novovlnné kapely z počátku osmdesátých let ke stadionovým hvězdám první velikosti zanechali za sebou několik albových milníků, z nichž jedním z nejcennějších je deska s tajuplným názvem The Joshua Tree. Deska, k níž se již tři desítky let úspěšně vracím, abych při jejím poslechu objevil vždy něco nového, a kterou poté zavrhuji - vždy podle toho, jak mi sednou či nesednou mesiášské sklony zpěváka Bono Voxe.

Celá deska by se dala jednoduše nazvat „Jak Irové objevili Ameriku a co ona jim dala“. I když to druhé víme, neboť dvě ceny Grammy mluví za vše. Možná si pánové řekli, že už se nebudou nechávat svazovat pocitem, že Irsko je příliš malá země na to, aby zde mohlo vzniknout něco výjimečného a zároveň celosvětově srozumitelného. A když inspirace, tak rovnou v zemi, z jejíhož hudebního odkazu rocková hudba vlastně čerpá dodnes. K tomu přidejme pocit z nekonečného prostoru, který se sám o sobě stává jakousi metaforou osobní volnosti a svobody, a hned je jasné, že album, jemuž dala název juka krátkolistá (anglicky Joshua Tree) musí znít tak, že mám chuť sednout na motorku (tedy kdybych nějakou měl) a vydat se za oceán směrem na západ načerpat novou životní energii.

Těch jedenáct písní obsažených na desce je natolik silných, že je velice těžké vybírat nějakého osobního favorita. Hned první trojice reprezentovaná naléhavou Where the Streets Have No Name, rozvernou I Still Haven´t Found What I´m Looking For a jedním z nejkrásnějších a nejdojemnějších milostných vyznání With or Without You by obstála samostatně, taková je to hudební síla a krása. Ovšem i ty zbývající skladby tu nejsou pouze do počtu, jen bohužel stojí v ohromném stínu oné svaté trojice, se kterou je spojují jako dva úhelné stavební kameny - rozevlátý, a přitom velice jistý Bonův zpěv a invenční hra kytaristy The Edge. Osobně mám momentálně raději ty klidnější, pomalejší skladby, z nichž mám pocit, že skupina už ani dál na své cestě ke kořenům zajít nemohla. Jakoby ty vlivy irské a severoamerické hudby se spojily a vytvořily něco nového, přitom však důvěrně známého. A o tom pro mě je krásně zvonivá píseň Red Hill Mining Town a především závěrečný žalozpěv Mothers of the Disappeared.

Album The Joshua Tree mě provází již dlouho. Sice nepovažuji veškeré počiny těchto Irčanů za excelentní, ale tohle se jim skutečně povedlo. Doufám, že mě toto vydařené dílko bude těšit co nejdéle.
reagovat

Balů @ 22.06.2018 17:12:39
Martine dík za připomínku dokonalé desky
Až do Achtung baby je to paráda. Ale pak se to u mne zlomilo a další neposlouchám.
Ale v silných letech je to neskutečná kapela.

Martin H @ 22.06.2018 17:19:22
Balú, dík. Slyšíme to úplně stejně. I když se mi Achtung Baby zpočátku nezamlouvalo, dnes na ni nedám dopustit. Na U2 mě ještě fascinuje ta jejich soudržnost, to, že celou donu hrají ve stejném složení. To je malý zázrak.

Jarda P @ 22.06.2018 18:00:10
U2 považuji za nejpřecenovanější kapelu všech dob. Tato deska u mě vydržela týden a byl jsem rád, že jsem se jí na příští burze po týdnu zbavil. Zkrátka mi jejich hudba nic neříká.

PaloM @ 22.06.2018 18:53:33
Jarda, tak to som prekvapený. U2 mávali výborné koncerty, viaceré vyšli na dvd a cez ne som si skupinu ešte viac obľúbil ako z cd. U2 boli silná koncertná skupina.
Ako som už písal, roky 1984-91 ma najviac bavia.
Martin H vďaka, cítim Joshua Tree veľmi podobne.

Brano @ 22.06.2018 19:07:32
Vynikajúci album,silné emócie!

EasyRocker @ 22.06.2018 21:22:43
Naprosto dokonalé album.

northman @ 23.06.2018 07:51:09
U2 jsou určitě výborná kapela, kterou vůbec neposlouchám. Kdysi se mi jejich desky celkem líbily, ale nyní to mám s nimi jako JardaP, ale to slovo nejpřeceňovanější bych nepoužil, jejich tvorbu ignoruji. Pěkně napsaná recenze, kdysi jsem si koupil vinyl vydaný v Opusu, ale ten jsem prodal za padesát korun kolegovi, kterému se skupina U2 i deska líbila více. Díky za hezké čtení.

Martin H @ 23.06.2018 08:19:38
Pánové, děkuji za vaše reakce. Cením si každého názoru, ať kladného, nebo záporného.

Petr87 @ 23.06.2018 08:21:15
Jediná deska, kterou od U2 vlastním, a zatím mi to stačí...
Jinak souhlas s recenzí, opravdu povedené dílko!

terka @ 23.06.2018 09:32:44
Nikdy jsem neměla ráda první tři skladby.

adam @ 23.06.2018 12:46:16
Tejto skupine vedenej egomaniakom som nikdy neprisiel na chut. SKusam uz 25 rokov a nic. Serem na to. :-D

16.05.2013 ilen60 | #

1987 – polská televize, pořad s rockovými klipy. S nadšením sledujeme čtveřici normálně oblečených kluků, kteří jen tak jdou po ulici a na všechny strany rozhazují plnými hrstmi nádhernou muziku. Pro mě do té doby neznámá skupina U2 a klip z alba „The Joshua Tree“ . O několik dní později na burze u Ostravice zahlédnu toto CD. Rozechvělým hlasem vznáším dotaz na prodejnost (pro neznalé – tenkrát bylo CDček málo a většinou se vyměňovalo). Za 600.- Kčs (dva měsíční nájmy na byt i s inkasem) se stávám hrdým majitelem. Tohle CD mám dodnes. Nádherná a pro mě pohodová muzika. Zvonivé struny, Bonův hlas a celková atmosféra mě evokují ´39 od Queen. První tři skladby jsou hity v tom nejlepším slova smyslu. Dál to jde taky dobře až na jednu, dvě pro mě hůře stravitelné skladby. Když přemýšlím nad zařazením do hudební škatulky, vzpomenu si na slova jednoho starého rockera „ nech toho, je to prostě dobrej big beat“. A z dnešních kapel mě tuhle esenci krásného muzikanství připomíná The Luminers. I když mě je jasné, že se jedná o superkapelu, U2 není úplně moje krevní skupina a jiná alba mě až tak neoslovila. Ale „The Joshua Tree“ je šálek hodně kvalitní kávy.
Vzhledem k tomu, že u takovéto kapely není zatím žádná recenze, doufám, že můj neumělý pokus vyprovokuje odborníky k fundovanému hodnocení : -).
reagovat

Brano @ 16.05.2013 14:50:37
The Joshua Tree je absolútna bomba!Vtedy som ho mal na kazete,neskôr som si kúpil CD a neľutujem.Tento album mi spríjemnil veľa (aj ťažkých) chvíľ v živote.Krásna,čistá a úprimná muzika!!! U mňa za 5*!

Petr_70 @ 17.05.2013 08:13:00
Jedná se o skutečně výborné album - neváhal bych jít s hodnocením úplně nejvýš. A jinak... ano, souhlas - ani pro mne není U2 srdeční záležitost.., krom výše recenzovaného alba se mi ještě vcelku dost líbí následující dvojalbum Rattle and Hum, ale to je opravdu od téhle kapely vše, čím mne oslovila.

PaloM @ 17.05.2013 09:16:09
U2 rád počúvam od začiatku po Achtung Baby vrátane. Je dobre, že táto skupina všetko podstatné a kvalitné nahrala v 80. rokoch. Odporcovia samozrejme môžu tvrdiť opak, nikomu jeho názor neberiem. Joshua Tree je ďalšou výnimkou, čo potvrdzuje pravidlo: aj komerčne veľmi úspešný album môže byť súčasne kvalitný. Momentálne mám trošku radšej Unforgettable Fire, lebo to CD je u mňa menej často hrané a tým menej opočúvané.

zdenek2512 @ 17.05.2013 09:51:19
Skupina U2 nepatří mezi mé top kapely, ale tato deska je to co bych si od nich koupil jak v CD verzi tak vinyl. Mám ve sbírce všechna alba v CD podobě a když jsem se před třemi lety vrátil k vinylu tak tahle deska patřila k tomu co jsem si opatřil ve vinyl provedení. Tohle album se dá poslouchat pořád a nikdy neurazí a nezprotiví se. Hodně se mi líbila věta tuším v Melodii "mladí kytaristé už nechtějí hrát na kytaru jako Jimmy Page , ale jako The Edge".

hejkal @ 17.05.2013 12:49:44
zdenek2512 - mne tá veta príde smutná. Radšej by som videl mládež, ktorá má ambície hrať viac, ako menej.

zdenek2512 @ 17.05.2013 12:59:46
hejkal: ono to bylo mysleno ve smyslu, ze U2 zbavili svou muziku vlivu blues. Ja osobne mam radsi Stranku. Citoval jsem to jenom pro zajimavost.

verjan2 @ 17.05.2013 13:08:54
Rok 1987 a o několik dní později už CD na burze??? Nespletl jste si rok?

Petr_70 @ 17.05.2013 13:42:11
PaloM:
Ano souhlasím. Hlavně s názorem, že i komerční může být kvalitní. Osobně si myslím, že vyšli celkem tři mimořádně úspěšné komerční desky, o kterých si myslím, že byli současně velmi kvalitní, shodou okolností poměrně těsně spjaté dobou vzniku (kolem poloviny 80tých let): The Police - Synchronicity, Dire Straits - Brothers in Arms a právě Joshua Tree kapely U2...

PaloM @ 17.05.2013 13:56:25
Petr_70, aj ja s tebou súhlasím. Určite by sme našli ešte viac, za seba priložím Peter Gabriel - So.

zdenek2512 @ 17.05.2013 14:19:10
Každý umělec když něco vytvoří tak chce aby se to prodávalo. Těch, kteří tvoří aniž by za tím viděli cinkot peněz je opravdu málo. S tím, že tato deska je komerčně úspěšná i kvalitní se plně ztotožňuji.

Petr_70 @ 17.05.2013 14:21:09
PaloM, právě SO od Petera Gabriela jsem chtěl dodatečně doplnit, ale byl jsi rychlejší.. :). Ale ta "časová osa" vzniku těchto alb jistě není náhodná - prostě v té době nebyla jejich tvůrcům ještě kvalita a muzikantská čest lhostejná, což se dnes tak docela říci už nedá...

ilen60 @ 17.05.2013 15:42:15
verjan2: Několik dní poté, co jsme klip viděli v polské televizi. Opravdu si nepamatuji jak dlouho po vydání to bylo. Jinak ale pozor, co pamatuji, tak LP byla na burze do měsíce po vydání. Samozřejmě co se týká takových kapel jako Judas, Accept atd.

verjan2 @ 18.05.2013 19:38:43
ilen60:
Jen by mě zajímalo, jak moc byly u nás v té době dostupně CD přehrávače a originální CD vůbec?????

zdenek2512 @ 18.05.2013 20:24:04
verjan2: nevim kam miris a co chces slyset. Pokud vim tak CD se zacala vyrabet seriove jiz v roce 85 a jedno z prvnich bylo Brothers in Arms. Tato deska urcite vysla na Cd zaroven s vinylem. Ja jsem si v te dobe koupil kazetak s Dolby C a kamarad mi tuhle desku nahral z CD nekolik mesicu po vydani. Mel CD prehravac od SONY. V roce 88 zacala vyrabet prehravace nase TESLA. Vim na 100%, ze lidi jako muj kanarad umeli CD sehnat hned po vydani i v te dobe. Byla to vylozene zalezitost penez. Kdyz jsi neco chtel a byls ochoten zaplatit tak nebyl problem. Nebyl to muj pripad. Tomu co napsal ilen60 se vubec nedivim : -)

PaloM @ 19.05.2013 06:09:54
zdenek2512: dokonca prvá digitálna nahrávka v Československu bola v plnej DDD kvalite urobená r.1980. Smetana - Má vlast, vyšlo na CD r.1987.
Vo svete prvé komerčne vyrobené CD sa začali predávať v r.1982. Prvý CD prehrávač som mal náš Tesla Litovel za asi 4 tisíc Kčs, začali sa vyrábať r.1985 >> odkaz
Keď som si kúpil ten prehrávač, tak ceny za CD u nás boli asi 150 Kčs v Priori.

zdenek2512 @ 19.05.2013 08:14:01
PaloM: to s tou Mou vlasti jsem vedel, ale ze to bylo najrane jiz 80 to ne. Dire Straits meli jako prvni digitalni celou diskografii. CD za 150 to byla klasika, pop music zacalw pronikat na trh az po tom roce 87. Diky za upresneni. V te dobe jsem se snazil spise za zachovani rodu. Bigbit byl na druhe koleji. :-)

merhaut @ 19.05.2013 10:17:54
Jen upřesnění: první CD se začaly prodávat v Japonsku na koci roku 1982. Do Evropy přišly na jaře 1983 - troufnu si tvrdit, že jsem byl jeden z prvních, kdo je v ČSSR měl (7 kousků koncem února 1983).
Ten první přehrávač prodávaný v ČSSR byl Tesla MC901 jen nápisem, byl to kompletně original Phillips. Cea byla tuším těsně pod 10000,-Kčs.

Cossack @ 19.05.2013 12:53:03
Taky přidám poznámku (pro „nevěřícího Jana” verjana2)…
Můj kamarád měl CD přehrávač SONY (typ už nevím) od konce 85. roku, kompaktní disky (neboli CD) se na burzách v té době prodávaly v hojné míře (pravda, cena byla někdy i dvojnásobně vyšší, než u nejdražších nových vinylů – klidně třeba 900 Kčs – takže značně přemrštěná; z „venku” to vyšlo levněji, ovšem kdo měl ty možnosti, že…).
Já jsem od šestaosmdesátého nahrával na „chromky” výhradně z kámošova CD playeru, disky jsme si půjčovali v CD půjčovně (svého času jediné v Brně).

Co se týká 87. roku, tak např. "Appetite For Destruction" od GUNS N’ ROSES jsem si vypůjčil a nahrál někdy v první půli srpna, to znamená asi 2–3 týdny po jeho vydání. Takže s pořízením CD "The Joshua Tree" od U 2 nemohl být taky problém (snad jen ten finanční).

ilen60 @ 19.05.2013 16:08:39
Teď jen čistě moje zkušenost - takže vycházím z toho, že jsem neměl žádný kontakt v zahraničí atd. Přehravačem prvním v obchodech tzv. Tesla Philips 901. Teď už vázně nevím jestli rok 87 nebo 88. Kamarádi z Opavy dávají ráno hlášku, že v obchodním domě v Opavě dostaly dva (slovy dva kusy). Otvíračka tuším v osum hodin. Obratem beru dovolenou, domů pro peníze 9990 Kčs a šup na Svinovské nádraží (Ostrava) a do Opavy. Při otevření hupky do patra do elektra a za deset klacíků (Škodovka tuším něco kolem 60 000?) máme přehrávač.Dál si pamatuji, že zezačátku byl CD nedostatek. V obchodem byla jen vážná hudba (nic proti).Ale možná to trvalo jen nějakou dobu a mluvím o Ostravské burze. Nejdražší CD z té doby - Helloveen extra long playing incl. Mini LP Helloween, Walls of Jericho - time 71:33. Dal jsem za něj 1600.- Kčs (běžná měsíční výplata). Nikdy jsem nelitoval - byli to tenkrát moji miláčci, na určitou dobu to bylo jediné toto CD Helloween na burze a výměnou se za něj dalo půjčit cokoliv. Leží teď přede mnou a chytá mě nostalgie - jdu si je pustit.