Van Der Graaf Generator - A Grounding in Numbers (2011)

Reakce na recenzi:

Ondra - 0 stars @ 15.03.2011 | #

Čekal jsem docela hodně, obával se jen málo, těšil se jako malý kluk a malý Jarda v jedné osobě... Ale...
Tak přátelé, toto album je opravdový a naprostý průser. Je slabé, slabé a ještě slabší, než mohl kdokoliv čekat. Nulová invence, unylé a utahané melodie, kapela se v jednotlivých písních úplně potácí, a hlavně, naprosto chybí skvělé nápady, i ty průměrnější, zde nejsou prostě ŽÁDNÉ. Čeho jsem se to musel dožít, hrůza a děs. Ani jsem to nedoposlechl, znechuceně jsem to stopnul u skladby číslo 8, více již nesnesu, a to se mi už dlouho nestalo...
Bicí zní jak z PC - tuc sem, tuc tam, a pak sem tam nějaká ta činela (možná), abychom se probudili, Hammillův zpěv je slabý, nevýrazný, balancující na hraně sebeposlouchání že to ještě "dám", takovej jsem machr (což většinou bývá interpretův konec) a v beztvaré hmotě jednotlivých písní se nemá ucho kde chytit, nic posluchače nezaujme. Jen malé vyjímky jsou asi 3 trošku lepší skladby, kde se přeci jen bláskne nějaká nosnější melodie, a zachraňují album od kategorie "super-sračka".
Nejhorší rys desky - všechny skladby jsou stejné, krátké a o ničem...
Po kdysi prýštící energii proudem není ani stopy!!
Škoda, po předchozím dobrém albu, nyní už ve světle posledních zažitých hrůz skvělým Trisectorem, je toto opravdu šok a ledová sprcha. Už ta letmá preview na webu, které jsem poslouchal cca před 2 hodinami mě varovaly, a bohužel jsem se nemýlil.
S kapelou Van der Graaf Generator, která těšila všechny svoje příznivce svou naléhavostí, svým sdělením, distinktivním vokálem, zvukovým maelstromem, temnou energií, lehkou depresivností, burcováním, napětím, výpovědí, bolestí, zkušeností a nasazením - je přátelé asi nadobro KONEC.
Popřípadě míří do zcela jiné žánrové kategorie, kde už já být radši ani nechci :-((
Dávám - opravdu ač nerad - nula!!! Snad poprvé v historii Progboardu!! Nula bodov, chlapci. Hrůza. Fuj. Ještě že sedím.

 

Mirek Kostlivý @ 19.03.2011 19:24:59 | #
Tak z tohoto alba jsem včera slyšel jenom pár skladeb, ale slabé (aspoň podle těch pár ukázek) určitě nebude. V hodinovém telefonickém rozhovoru včera P. Hammill odpovídal na rádiu BEAT na otázky moderátora, ale tu důležitou "bude u VDGG" ještě sax", bohužel Honza T. nepoložil :-). Jinak mě Hammill potěšil, že jeho nejoblíbenější album i skladba je stejná jako ta moje. Ale Still Life, Ondro, to není.


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0124 s.