Koko - @ 25.03.2011 | #

Nevím chlapci, ale Já jsem tedy z toho alba od prvního poslechu nadšen. Zatímco předchozí 2, i když Trisector lze považovat za velmi dobré album, působili trochu jako VDGG revival band a jsou z hlediska vývoje skupiny nedůležité a zapomenutelné. U nového alba je ale situace jiná, A Grounding In Nubers považuji za jasné vykročení novým směrem s jasnou vizí jak dělat věci (parafráze přerodu King Crimson v 80-tých letech). Zůstaly zachovány všechny prvky co jsme od VDGG znali, navíc se zde objevily věci, které nejsou pro VDGG typické (ikdyž pro Hammila 80-tých let ano)-parafráze na novou vlnu, punk, avandgardní hudbu začátku 80-tých let(zejména německou, např.Faust) a podobně), prosvětlení hudby mimo jiné i čembalem - krásně to doplňuje tu pestrou mozajku nápadů vytvářející jednotné silné album. Nechybí vyloženě výrazné hitové skladby (v rámci stylu)- Highly Strung, ani skladby typické melancholické nádhery - All Over The Place. Navíc se nebojí experimentu ani v takhle pokročilém věku a toho si vážím, obzvláště pokud je to takhle zdařile. Chápu že pro řadu posluchačů bude toto album kontroverzní (zatím reakce zde to potvrzují)-zejména pro ty, kteří mají pouze tu pompézní artrockovou část VDGG a kteří obecně nemají rádi experimentálnější hudbu. Dle mého názoru je to ale jejich chyba - VDGG vždy patřily k tomu experimentálnějšímu křídlu artrocku a progresivního rocku (společně např. s King Crimson)a proto je těžké jim na stará kolena vyčítat, že se vrátily více k experimetálnější hudbě (nejvíce od Pawn Hearts), kterou konzervativní, stárnoucí a senilnějící posluchač už nemá chuť poslouchat, nerad slyší něco nového a rád by své VDGG viděl děla věci tak, aby hrály jen to co on zná. Shrnu to jasně - nejlepší album (a plně srovnatelné) od Wordl Record!
Mimochodem album sbírá velice pochvalné recenze-viz např.
http://www.allaboutjazz.com/php/article.php?id=38981

Ondra @ 07.04.2011 00:03:44 | #
No nevím, nějak ti to stejně neštymuje, viď, milý Coco? Doufám, že to nemáš z filmu Lovec hlav s Belmondem a Jestřábem :-))
Tak jako napsat, že "staromilní senilní fanoušci chtějí jen to své VdGG v popézní artrockové podobě bez experimentální hudby a je to jejich chyba", no to je síla, to je nářez, to je na mě už moc. Vždyť experimentální album bylo, je, a doufejme, že i bude každé album VdGG, od samého počátku. Jejich styl nebyl nikdy černobílý - artrock + něco, atd., vždy to byla směs všech možných inspirací a hlavně kontrastů!! - na jedné straně zuřivě vyřvaného, přerývaného zpěvu, plného zloby a zárověň bolesti s nutkavou temnotou, a v druhém taktu s andělskou čistotou a nevinností... Stejně tak dravé instrumentální party střídaly velmi jemné pasáže, kdy dynamika byla naprosto neuvěřitelná. A tak bych mohl pokračovat.
Toto je přece základ veškeré experimentality, snad. Nikoliv bezvýchodnosti, nudy a nedostatku motivace a vybuzení se ve studiu, kde to byla evidentně "zívačka".
Opravdu ti nepřijde, že cca 2/3 skladeb nemá žádný melodický nápad, žádný rytmus, žádný spád, žádné kontrasty, že je to jen shromažďování hluku na cestě "odnikud nikam", a to nepočítám naprosto nevyýrazný zpěv, a rezignaci hry na kytaru??
Já bych nepletl pojmy experimentální hudba, minimalismus, ambientnost a podobně do sebe, to nejde.
Ale neberu ti to, album se ti líbí, to je hlavní.
A poznámky o senilních posluchačích sem vůbec nepatří, na tom totiž vůbec nezáleží. To mě připomíná poznámku Óina o tom, že se tito pánové už možná pomočují :-))
VdGG se ti mohou líbit jak v 15 letech, tak i v šedesáti, sedmdesáti.
Na tyto názory bych byl opatrnější. Pokud Tě zajímá opravdu experimentální hudba, poslechni si např. Frippovy desky, např. Fripp&Eno - Evening Star, nebo No Pussyfooting, případně v rámci King Crimson - Lizard, a nebo Starless and Bible Black - to je deska, která z hlediska experimentálnosti přímo ukázková!!
A z našich luhů a hájů příklad lepšího za všechny - vynikající Jablkoň - Devátá vlna, to byla jejich nejlepší deska.
Deep Sweeden, jejich první 2 vynikající alba, to je řežba, to by tě možná překvapilo...
Připadá mě, ža asi VdGG moc neznáš, zatím, když máč tento pohled na věc, takže bude dobré, si je trochu naposlouchat, abys pozna, jaká je vlastně doopravdy jejich tzv. "artrocková pompéznost" :-))
To si pleteš zase s Pink Floydy, ti bývali místy pompézně artrockoví....