Koko - @ 25.03.2011 | #

Nevím chlapci, ale Já jsem tedy z toho alba od prvního poslechu nadšen. Zatímco předchozí 2, i když Trisector lze považovat za velmi dobré album, působili trochu jako VDGG revival band a jsou z hlediska vývoje skupiny nedůležité a zapomenutelné. U nového alba je ale situace jiná, A Grounding In Nubers považuji za jasné vykročení novým směrem s jasnou vizí jak dělat věci (parafráze přerodu King Crimson v 80-tých letech). Zůstaly zachovány všechny prvky co jsme od VDGG znali, navíc se zde objevily věci, které nejsou pro VDGG typické (ikdyž pro Hammila 80-tých let ano)-parafráze na novou vlnu, punk, avandgardní hudbu začátku 80-tých let(zejména německou, např.Faust) a podobně), prosvětlení hudby mimo jiné i čembalem - krásně to doplňuje tu pestrou mozajku nápadů vytvářející jednotné silné album. Nechybí vyloženě výrazné hitové skladby (v rámci stylu)- Highly Strung, ani skladby typické melancholické nádhery - All Over The Place. Navíc se nebojí experimentu ani v takhle pokročilém věku a toho si vážím, obzvláště pokud je to takhle zdařile. Chápu že pro řadu posluchačů bude toto album kontroverzní (zatím reakce zde to potvrzují)-zejména pro ty, kteří mají pouze tu pompézní artrockovou část VDGG a kteří obecně nemají rádi experimentálnější hudbu. Dle mého názoru je to ale jejich chyba - VDGG vždy patřily k tomu experimentálnějšímu křídlu artrocku a progresivního rocku (společně např. s King Crimson)a proto je těžké jim na stará kolena vyčítat, že se vrátily více k experimetálnější hudbě (nejvíce od Pawn Hearts), kterou konzervativní, stárnoucí a senilnějící posluchač už nemá chuť poslouchat, nerad slyší něco nového a rád by své VDGG viděl děla věci tak, aby hrály jen to co on zná. Shrnu to jasně - nejlepší album (a plně srovnatelné) od Wordl Record!
Mimochodem album sbírá velice pochvalné recenze-viz např.
http://www.allaboutjazz.com/php/article.php?id=38981

Ondra @ 12.04.2011 23:49:42 | #
To víš Jardo, jen aplikuji v praxi demagogicko-sekernické metody podobné Tvým a koukám, že jsi z toho mírně rozrušen, což mě překvapuje :-))
Nesmíš si to tolik brát, nebo se do těch dvouhlavých kobyl úplně zamotáš :-)
Když pořádná kobyla (pod tím si představ co chceš), tak úplně stačí jednohlavá, nebo ne? :-)))
Zatím reaguješ v rámci předpokladů...
Ovšem, pokud bychom se bavili opravdu vážně, což mě poslední dobou už ani moc na 100% nebaví, pak by můj odkaz na 'No Pussyfooting' a 'Evening star' byla samozřejmě kravina jako vyšitá, protože kdo ty desky slyšel a trochu tomu rozumí, to vidí za sekundu, že jo...
Já se ti přiznám, že mě se ani zase tolik nelíbí, je to děsivě monotónní a nudné, a možná si to dokonce i na něco hraje, Crimsonovský Fripp je však jiná kategorie. Ale někomu se to může líbit více, nijak to zase neodsuzuju.
Proto i chápu některá kladná hodnocení na nový počin VdGG, i když s tím "jen" nesouhlasím. Ale tak to bývá...
Ber to s klidem Tobě vlastním, protože, i když si třeba teď z tebe (i ze sebe utahuju), vlastně máš pravdu, protože jsi moji návnadu vzal vážně, a to jsi neměl.
Já chtěl pouze zjistit, jestli tady alespoň někdo dává pozor a na vyřčené blbosti zareaguje...
V poslední době to nebývá na webu úplně zvykem, a radostně se citují a přejímají naprosté krávoviny zcela běžně, proto tato malá udička.
A vidím, že alespoň Ty nespíš.
Nicméně měl bych se asi omluvit malou polopatičnost, ale přece jen, těch indicíí bylo uvedeno několik...

Jenže já si myslím ještě jednu věc, že si to téma moc beru, víš. Co je pojem experimentální hudba v čisté podobě, nebo huděbní styl obecně, já to nevím. Poraď mi. Možná se k tomu blíží např. onen Jablkoň v rané tvorbě, a podobně. Já ti za sebe řeknu, že opravdu nevím, protože snad všechny hudební směry se prolínají, jsou mixnuté vedlejšími vlivy, vychází z řady různých kořenů, nebo jsou jejich kombinací, případně se navzájem slušně řečeno kopírují, až méně slušně řečeno vykrádají. Někdy vědomě, jindy náhodně...
Snad blues bude oním nejpůvodnějším v rámci hledané "původnosti"...? Mohlo by být, co myslíš...
Definovat kapelu, která přišla s nějakým novým vlivem, až tak výrazným, že by se dal nazvat novým a svébytným nebude tak snadné, to doufám souhlasíš...?
Van der Graaf Generator - to bude čistě jen dle mého soudu (nemusíš souhlasit!) jedna z vyjímek, protože v roce 68-69-70 přišli s tak neuvěřitelnou směsicí vlivů přetavených do nové podoby, že vytvořili pro mě něco téměř nového, unikátního, velmi cenného, opravdu procítěného a emočního, s obsahem skryté energie, ukazujícího cestu, málokde jinde slyšeného, jestli rozumíš, co myslím.
Dále mě fascinuje rapidní vývoj stylu kapely od desek Aerosol přes The Least a H to He až po Pawn Hearts, každá deska je jiná, a přitom skvělá, a hlavně se vyvíjí hudebními nápady, zvukově, kapela na to šlape, kombinuje, zkouší, vymýšlí, 'pálí' jí to jak na koncertech, tak ve studiu. Neustále hledá a to tak, že mě to fascinuje a zajímá... A to je právě ono, jeden velký experiment...
Pochopitelně beru, že máš radši asi jiný styl, VdGG ti nenutím. Ale proto je mám právě tak rád, to může být i jedna z odpovědí na v minulosti vznesené dotazy na mě, co mám vlastně na VdGG tolik rád a proč mě tak zaujali.
Samozřejmě chápu, že můj příspěvek budeš brát negativně jako obvykle, jako výlevy, s tím už počítám, ale pokud jsi náhodou dočetl až jsem, máš u mě bod :-)) Vtip.