Reakce na recenzi:

stargazer - @ 27.05.2023

3 je název pokračující spolupráce tandemu Clarke a Duke z roku 1990, trochu vymyká dvojici názvů předešlých projektů, kde se prezentovali pod značkou The Clarke/Duke Project I a II. Tohle album se správně jmenuje : 3 - Stanley Clarke and George Duke. Vzpomínám si, že jsem kdysi dávno měl ve sbírce album taky pod názbvem 3 - To The Power of Three, kde hráli Emerson, Berry & Palmer.
Hudba na trojce se nese ve stejném duchu, jako na předchozích projektech. Je to spíše komerce, zábava.... hudba, hodící se spíš na cesty do auta, nebo MHD. Rozhodně to není album na podvečer, kdy si sednu ke sklence vína a budu se unášet do hudebního světa, co mě uspokojí kvalitním poslechovým zážitkem. Ale na druhou stranu album si zaslouží pozornost z hlediska produkce a aranží. V tomto směru nemá skoro žádnou chybu. Clarke opět naservíroval kvalitu svého přednesu, jo někde se už opakuje, ale jinde přichází s něčím úplně novým /už nevím jak se ten track jmenuje/, George Duke namíchal spousty klávesových vyhrávek a za podpory mnoha hostů, album je velmi rozmanité - funky, rap, jazz, milostné písně, houslové sbory, pop, a zvuk. Je znát ten časový sedmiletý odstup od projektu II.

Stanley a George mohou být spokojeni. Ve své třetí a finálové spolupráci se vytasili s velmi slušným albem, který já hodnotím ****z***** Pouze v kontextu spolupráce Clarke/Duke, nikoliv v celé Stanleyho diskografii. Album se umístilo na sedmém místě amerického žebříčku Billboard Contemporary Jazz Albums.