Clarke, Stanley - Clarke/Duke Project - The Clarke/Duke Project 3 (1990)
01. Pit Bulls (An Endangered Species) (4:20)
02. Oh Oh (4:58)
03. No Place To Hide (5:02)
04. Somebody Else (5:27)
05. Mothership Connection (5:10)
06. Right By My Side (5:11)
07. From The Deepest Corner Of My Heart (1:17)
08. Lady (4:21)
09. Find Out Who You Are (4:38)
10. Quiet Time (1:03)
11. Finger Prints (3:48)
12. Always (1:07)
Obsazení:
Gerald Alston, Rahsaan Patterson, Phil Perry, Philip Bailey, Howard Hewett, Ndugu Chancler, Carl Carwell - vocals
Michael Landau - guitar
George Duke - keyboards, synclavier, M1, D550, vocals
Robert Brookins - keyboards
Stanley Clarke - tenor bass, piccolo bass, electric bass, clevinger bass, vocals
Dennis Chambers - drums
Rayford Griffin - drums
Brass section:
Wayne Shorter, Kirk Whalum, Brandon Fields, Joe Henderson - saxophone
Jerry Hey - trumpet
George Bohanon - trombone
String section:
Mitchell Newman, Endre Granat, Alexander Horvath, Reg Hill, Claudia Parducci, Israel Baker, Michael Ferril, Anatoly Rosinsky, Frank d'Antonio, Neal Laite, Brenton Banks, Bill Hybel, Armen Garabedian, Murray Adler - violin
Mihail Zinovyev, Marilyn Baker, Carole Mukogawa - viola
Steve Erody, Ronald Cooper, Doug Davis, Earl Madison - cello
Dorothy Remsen - harp
3 je název pokračující spolupráce tandemu Clarke a Duke z roku 1990, trochu vymyká dvojici názvů předešlých projektů, kde se prezentovali pod značkou The Clarke/Duke Project I a II. Tohle album se správně jmenuje : 3 - Stanley Clarke and George Duke. Vzpomínám si, že jsem kdysi dávno měl ve sbírce album taky pod názbvem 3 - To The Power of Three, kde hráli Emerson, Berry & Palmer.
Hudba na trojce se nese ve stejném duchu, jako na předchozích projektech. Je to spíše komerce, zábava.... hudba, hodící se spíš na cesty do auta, nebo MHD. Rozhodně to není album na podvečer, kdy si sednu ke sklence vína a budu se unášet do hudebního světa, co mě uspokojí kvalitním poslechovým zážitkem. Ale na druhou stranu album si zaslouží pozornost z hlediska produkce a aranží. V tomto směru nemá skoro žádnou chybu. Clarke opět naservíroval kvalitu svého přednesu, jo někde se už opakuje, ale jinde přichází s něčím úplně novým /už nevím jak se ten track jmenuje/, George Duke namíchal spousty klávesových vyhrávek a za podpory mnoha hostů, album je velmi rozmanité - funky, rap, jazz, milostné písně, houslové sbory, pop, a zvuk. Je znát ten časový sedmiletý odstup od projektu II.
Stanley a George mohou být spokojeni. Ve své třetí a finálové spolupráci se vytasili s velmi slušným albem, který já hodnotím ****z***** Pouze v kontextu spolupráce Clarke/Duke, nikoliv v celé Stanleyho diskografii. Album se umístilo na sedmém místě amerického žebříčku Billboard Contemporary Jazz Albums.
reagovat
stargazer @ 02.03.2024 12:43:37
Netvrdím, že album 3 Clarke and Duke je něco extra na poli pop fusion, ale jedno se mu odepřít nedá - dobře odvedená práce. I když je to komerce, tak je pořád na úrovni a to se taky počítá. Tahke deska /a několik dalších jiných v mé sbírce/ funguje jako určitý uvolňovač od náročnějších hudebních poslechů. Působí na mě jako revitalizace a obnova.
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x