Cossack - @ 19.12.2013 | #

Když jsem poprvé slyšel skladbu Killing In The Name, hodně se mi líbila a hned jsem se začal shánět po celém albu. Jeho poslech ovšem nesplnil moje očekávání… Nic lepšího jsem na debutu RAGE AGAINST THE MACHINE nenašel, co hůře, ostatní skladby mi připadaly jako „variace na stejné téma”.
Proto jsem brzy ztratil o tyto „buržoazní revolucionáře” zájem (na jedné kazetě jsem si nechal pouze „hitovou” Killing…, a i ta mě časem omrzela).

Když jsem si po čtyřech letech poslechl tehdejší novinku kapely, jen jsem se utvrdil v přesvědčení, že tohle moje krevní skupina není a nebude. Chápu, že to někomu může připadat jinak, ale pro mě šlo o „jednu píseň v mnoha obměnách”.
(Podotýkám, že levicová orientace muzikantů můj názor na hudbu nijak neovlivnila – dozvěděl jsem se o ní až podstatně později –, ačkoliv mi tak krátce po „sesazení komančů u nás” pochopitelně byla (a je) silně proti srsti.)
Raději měli dělat tu „hudební revoluci”, zmiňovanou v profilu, kterou ovšem v jejich muzice postrádám…

luk63 @ 25.12.2014 20:34:02 | #
aselzesarp: Nechtěl jsem, ale dobrá - zeptám se tedy: Kolik lidí se zabývalo hudbou v minulém století a kolik lidí se jí zabývalo v předcházejících dobách? A kolik lidí se živilo hudbou v minulém století a kolik v dobách před ním? A kolik hudby vzniklo ve druhé polovině 20. století po Kristu a kolik v dobách předchozích? Já odpovědi neznám (ty snad ano?), ale kloním se k tomu, že 20. století v tomto ohledu zbytek dějin lidstva nepřekonalo. Dochovalo se zajisté mnohem více než pár skladeb (stačí Bach, Mozart, Vivaldi a dlouhá řada dalších a jejich opusy). Navíc dějiny netvořilo pouze to, co se nám do dneška dochovalo. Je možná mnohem více toho, co se nám nedochovalo, ale to neznamená, že se to nestalo. V této debatě nehodlám pokračovat, je to marnost.