Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 26.09.2005

Velmi moderně znějící album v klasickém duchu PF, jiskřící nápady, invencí, typickými gilmourovskými melodiemi, a tak jediné, co mohou staromilci namítat, je absence nějakého hlubšího textového konceptu, který by desku zastřešil. aké musím oponovat některým názorům zde, neboť Learning to Fly přes svou modernost disponuje naprosto typickým floydovským nápadem a nelze ji jako jednu z ústředních skladeb ignorovat. Dogs of War má velice znepokojující atmosféru a valivý rytmus, ale chybí jí výraznější nosný nápad. Z letargie posluchače vyburcuje dvojice protikladných hitů - odpalovka One Slip sršící nápady a nádherná balada On the Turning Away s podmanivými kytarovými sóly. Yet Another Movie překvapuje neskrývanou dramatičností a dalším vynikajícím sólem páně Gilmoura v její druhé polovině. Terminal Frost, vyšperkovaná po obou koncích krátkou hříčkou A New Machine, je progresivní, více než 100% floydovskou písní, upomínající Shine On... Sorrow je ukázkou jedinečných posmutnělých nálad, které dovedou stvořit jedině PF, nejdelší skladba alba, vytrácí se pomalu do prázdna za jiskření kytarových sól... Album cituje starší počiny PF (zejména Wish You Were Here), ne však tak okatě jako The Division Bell a navíc přichází s řadou vynikajících nápadů. Téměř stoprocentně Gilmourův materiál nelze nazvat dílem novátorským, ale nesmírně silným po stránce hudební, s řadou koncertních hitů, podané v písničkovější podobě bez 15- a 20-minutových veleskladeb, a jen málo fanoušků muselo litovat Watersova odchodu z kapely.