Jaromiros - @ 24.04.2009 | #

Ač víceméně Gilmourova sólovka, nebojím se říct, že po dlouhé době v sobě nese ducha starých dobrých PF.
Nejenom instrumentální spřízněnost dává albu lesk, ale snad nejvíce nápaditá intra, po jejich zlaté éře let sedmdesátých, dokonává jedinečný styl, který kdysi sami vytvořili.
Tady je to místo, kde dochází k třenici. W. nebo G.?
Jisté je jen jedno - nejsilnější bývávali spolu, ale Gilmourova hudba se mi líbí podstatně víc.

Mirek Kostlivý @ 25.04.2009 11:42:46 | #
Souhlasím, i já dávám závěrečné období PF k jejich lepším začátkům (zhruba do vydání The Wall). A první sólovka Gilmoura je výborná. Jinak současná Watersova popová tvorba mě nezajímá.