martin69 - @ 23.01.2014 | #

Byl jsem velmi zvědav s čím přijde Ritchie Blackmore, po té co rozpustil Rainbow.
Po zakoupení cd, jsem byl příjemně překvapen. Folk rock s renesanční hudbou, zabalený do velmi příjemně poslouchatelné formy, mně velmi chytl. Cd se v přehrávači točilo celkem dlouhý čas. Po dvou letech se opakovalo to samé. Jen ho točila má žena.
A jaké tedy je? Pohodové na poslech. Někdo mu vyčítá, že je komerčně laděné. Nemyslím si to. Podle mně je vše tak akorát.
Z dle mne vyrovnaného alba, bych rád vyzdvihl Play Minstrel Play, protože na ní jako host hraje mistr Ian Anderson.
Ritchie Blackmore si tehdy hrál, co chtěl. Určitě byl spokojený. A možná mu to vydrželo dodnes. Po albu Ghost of a Rose, jsem Blackmore´s Night přestal sledovat. S vyjímkou Secret Voyage, jsem další alba neslyšel.
Dávám poctivé čtyři hvězdy.
Myslím, že i díky tomuto albu, máme doma dva kluky...

itchycoo @ 03.05.2018 06:41:12 | #
Tak určitě. V porovnáním s třeba takovým Davidem Bowiem působí Blackmorova stylová proměna jaksi nedotaženě..

Samozřejmě je úžasné, že si i tahle podoba hardrockové hvězdy našla své příznivce. Stylové proměny a experimenty mají v hudební historii své místo.

Zatímco Thin White Duke většinou s předstihem dokázal předvídat, kudy se bude moderní hudba vydá a reagoval patřičnou změnou image nebo hudebního sebevyjádření, produkce Blackmore's Night spíše svědčí o staré pravdě - když se starej kozel zamiluje do mladičké, krásné ženské, tak tropí blbosti. Když vystřízlivý, nastupuje kocovina, často i finanční..

A alternatice bych do toho, být tebou, alienshore, opravdu netahal. Leda bys měl svoji klasickou, cca čtvrtletní periodu, kdy tady vyvoláváš zbytečné rozbroje a potom to schytáš třeba od Antonyho a je na devadesát dní klid.