Reakce na recenzi:

horyna - @ 03.03.2017

Rád bych doplnil svou předchozí recenzi po poslechu disku č.2.:

Opět se tedy jedná o nesmírně kreativní a nástrojově obsáhlé hudební dílo. Na rozdíl od jedničky se mi zdá, že tato verze (dá se říci part II. vydaný o rok později) má ještě širší stylový záběr a rozmanitější instrumentální příběh.

První skladba Judas Unrepentant upoutá živelnější stavbou i rytmikou a patří mezi to nejlepší, stejně jako naléhavá trojka Winchester From St Giles' Hill, v níž vokál Davida Longdona spolu s flétnovými melodiemi doznává silně citového zabarvení. Houpavá, smyčci tvořená melodie v Leopards dovede člověka spokojeně konejšit a zní opravdu velice originálně.

Art rockový drahokam Keeper of Abbeys běží ve svižnějším tempu, okolo poskakují akustické noty, decentní dechový opar i Nickova vytříbená bubenická technika. Některé plochy či celé písně mají za úkol vaši duši něžně hladit, tak jako se tomu děje při sedmé The Permanent Way - žestě a dřeva splétají svými melodiemi stříbrnou pavučinku, lehoučkou jako ranní vánek.

Skutečný progresivní uragán rozpoutá až skladba předposlední: East Coast Racer. Na ploše 15 minut tu kapela předvede vše ze své aranžérské kuchyně. Otevře ji zdobná imprese klavírních ozdůbek, aby s pevnou rytmizací a dynamickou vzpruhou kapela silně zaútočila. Kytara drží stopu a Longdom má rázem v hrdle dynamit, ovšem citlivá aranžmá se spoustou melodií přehazují vyhybku zpět do světa mnohem barvitějšího. Času je ale dostatek a tak píseň prochází vývojem, poutavým a zkrášlujícím. Před půlí na nás vlítnou jazzové sekvence a technické dovádění všech zůčastněných nebere konce. Dechová hojnost a nářek violončel odsud přesahují do dalšího plánu, na jehož konci stojí - kolikátá už - emočně vypjatá pasáž, tentokrát tvořena s pomocí klavíru. Curator of Butterflies je nanejvýš důstojnou, výtečně posmutnělou tečkou alba, jež s každým zaznamenaným poslechem vyrůstá až k nebesům.