Anderson, Ian - Homo Erraticus (2014)
Reakce na recenzi:

Na jiném místě se Kamila a jiní rozplývají na skvělým dílem Thick as a Brick 2: Whatever Happened to Gerald Bostock?
Jistě je to opravdu vzrušující dílo a jsem rád, že se IA nestalo to, co se často stává při tzv. pokračování nějakého stěžejního díla, kdy je to více méně vykrádání sama sebe a skoro vždy je to slabota.
V posledním počinu IA = Homo Erraticus, se zopakovala skvělá sestava z T.A.A.B.2, jen přibyl do sestavy druhý hlas, Ryan O'Donnell.
Osobně jsem se obával na obou počinech IA, chybějícího stálého a vynikajícího člena Martina Barre-ho. No nakonec to ani tak nebolelo, jak je slyšet ve výsledku obou desek.
V Homo Erraticus se dle mého skromného názoru IA a spol. vrací tak trochu do doby Nigh Cup-u od JT. Toto dvojalbum není moc "profláklé", ale jsou tam vynikající věci.Ostatně recenzi jsem na ně psal před, ufff 9 lety. A v HE je dost slyšet některé podobnosti.
Celé album ,které se skládá z hlavních tří částí, je celkově velmi kompaktní a má opravdu tah na branku a myslím si, že je celé skvěle zaranžované.
Nemohu si pomoct, ale mně osobně se líbí víc jak T.A.A.B.2.
Bez váhání
zdenek3 @ 22.09.2016 08:37:44 | #
JardaP
Chápu tě. Před mnoha lety jsem byl na koncerte JT v levém křídle na Výstavišti. Patří to dodnes mezi mé koncertní můry. Po koncertě jsem si JT dost dlouho taky nepustil. Jestli hráli dobře a byla jen úděsná akustika hluko - kulovita nebo hráli i oni napikačku,to asi nikdy nezjistím. Osobně doma (skoro) žádné live desky nemám. Prostě mám rád co nejdokonalejší hudební dílo a nemám rád rozptylování ohledně šumů, výkřiků a já nevím čeho. (proto taky LP pouštím jen někdy).
Ono stačí, že zvuk studiových konzerv nebývá často moc extra.
U JT a IA je kvalita CD a LP ale na hodně dobré úrovni a to i dnes.
HE stojí za klidné poslechnutí a pokud máš rád JT všeobecně, nemůže se ti nelíbit. Aspoň za 3,5* určitě.