Reakce na recenzi:

Tomáš Rojt - @ 07.06.2017

Tak jo, noví PINK FLOYD jsou tady, aby se rozloučili se svými fanoušky a zároveň vzdali poctu Ricku Wrightovi. Okupují první místa v prodejních žebříčcích a zároveň za sebou nechávají zástupy zklamaných fanoušků. Tak černobílé to ale samozřejmě není, stejně jako hudba PINK FLOYD. Rozhodně je nutné říct, že to není hudba na první poslech a objektivní náhled album získáte až pečlivým několikanásobným poslechem, což je ostatně věc, která fanoušky tohoto žánru vždy bavila. Navíc máte možnost slyšet odkazy k asi nejslavnějšímu albu „ The dark side of the moon“ a pochopitelně se nezapře ani propojení k předposlednímu albu „ The Divison Bell“. Typické album to není, je de facto instrumentální, složené z fragmentů, zbylých z natáčení alba „ The Divison Bell“. Vokál Davida Gilmoura uslyšíte až v poslední skladbě a v tu chvíli si řeknete, proč Gilmour s Masonem nesebrali dostatek odvahy a nevytvořili regulérní album či dvojalbum složené z aktuálních písní a doplněné staršími skladbami. Ostatně některé z nich přímo vybízejí k dozpívání vokálů, na rozdíl od jiných, bez kterých by se album obešlo. Vrcholem je pochopitelně závěrečná „Louder than Words“ a neméně zajímavé je souskladbí na pomyslné straně 3 počínaje „ Autumn 68“ a konče „ Talkin´ Hawkin´“ s hlasem slavného astrofyzika Stephena Hawkinse. Nová alba Davida Gilmoura i Rogera Waterse jsou na světě, tak si je schválně porovnejte, ve všech je kousek od PF. A ještě jeden tip pro ty, co neznají: Vyzkoušejte sólové album Ricka Wrighta „ Broken China“ a nebudete zklamáni. Příjemné objevování !