Pink Floyd - The Endless River (2014)

10.09.2019 verjan2 | #

Jak ohodnotit album, které vzniklo jaksi z potřeby ukojit touhu fanoušků a vydělat přitom balík peněz? Velmi těžko, pokud bych chtěl vyzdvihnout jeho kvalitu, velmi lehko, pokud bych ho chtěl odsoudit. Bohužel, u tohoto počinu to bude spíš ta druhá část. Nemůžu se zbavit dojmu, že kvantita zde poráží kvalitu na plné čáře. Endless River je vlastně odpad vzniklý při sessions k albu The Division Bell. Zřejmě to nebyl materiál vhodný ani k výplni desky a patrně se s ním nepočítalo ani do budoucna, jelikož dny PF se pomalu ale jistě sčítaly. Přesto byl ale uložen do šuplíku, co kdyby. O 20 let později byl šuplík otevřen, obsah oprášen a doplněn o další artefakty, protože se blížilo výročí. Pokud by to zamýšleli jako bonusový disk k super edici The Division Bell, proč ne, byl by to téměř dokonalý doprovodný materiál, ale jako samostatné řadové album ani omylem. Pokud to bylo vše jen kvůli penězům, tak se to znovu nepovedlo. A pokud bylo hlavní cílem ukojit touhy fanoušků, klidně to mohli vydat v rámci výše zmíněné edice. Jako řadovka to prostě nefunguje.
Mám Floydy rád, ale tohle se fakt nepovedlo.
reagovat

Progjar @ 11.09.2019 02:28:31
Absolútne si toto album nepochopil, ale to nevadí. aj to sa stáva.

verjan2 @ 11.09.2019 07:10:10
Nemyslím si. To, že ve mně nic nevyvolá ještě neznamená, že jsem ho nepochopil. Ale možná časem na něj názor změním a napíšu pak ódu na to, jak to skvělý počin. Do té doby to ale vnímám takto.

horyna @ 11.09.2019 08:09:21
Moje slova. Zbytečná deska na tahání peněz z kapes fanoušků. Floyd jsou můj život, ale tohle nechci ani omylem:-)

Petr87 @ 11.09.2019 10:39:41
K tomuto albu je potřeba přistupovat jinak, než k těm ostatním a to taky dělám...
A že by to chlapci vydávali jen pro doplnění prasátka?
Jako krátce před vydáním této desky jsem v Olomouci na ulici potkal jednoho staršího chlápka, který vypadal trochu jako Gilmour, který hrál na kytaru a lidé mu házeli do futrálu drobné; hm, že by na tom fakt něco bylo?

07.06.2017 Tomáš Rojt | #

Tak jo, noví PINK FLOYD jsou tady, aby se rozloučili se svými fanoušky a zároveň vzdali poctu Ricku Wrightovi. Okupují první místa v prodejních žebříčcích a zároveň za sebou nechávají zástupy zklamaných fanoušků. Tak černobílé to ale samozřejmě není, stejně jako hudba PINK FLOYD. Rozhodně je nutné říct, že to není hudba na první poslech a objektivní náhled album získáte až pečlivým několikanásobným poslechem, což je ostatně věc, která fanoušky tohoto žánru vždy bavila. Navíc máte možnost slyšet odkazy k asi nejslavnějšímu albu „ The dark side of the moon“ a pochopitelně se nezapře ani propojení k předposlednímu albu „ The Divison Bell“. Typické album to není, je de facto instrumentální, složené z fragmentů, zbylých z natáčení alba „ The Divison Bell“. Vokál Davida Gilmoura uslyšíte až v poslední skladbě a v tu chvíli si řeknete, proč Gilmour s Masonem nesebrali dostatek odvahy a nevytvořili regulérní album či dvojalbum složené z aktuálních písní a doplněné staršími skladbami. Ostatně některé z nich přímo vybízejí k dozpívání vokálů, na rozdíl od jiných, bez kterých by se album obešlo. Vrcholem je pochopitelně závěrečná „Louder than Words“ a neméně zajímavé je souskladbí na pomyslné straně 3 počínaje „ Autumn 68“ a konče „ Talkin´ Hawkin´“ s hlasem slavného astrofyzika Stephena Hawkinse. Nová alba Davida Gilmoura i Rogera Waterse jsou na světě, tak si je schválně porovnejte, ve všech je kousek od PF. A ještě jeden tip pro ty, co neznají: Vyzkoušejte sólové album Ricka Wrighta „ Broken China“ a nebudete zklamáni. Příjemné objevování !
reagovat

verjan2 @ 10.09.2019 12:03:39
Mám Floydy rád, ale tohle se fakt nepovedlo. Jako bonusový disk k nějaké výroční edici The Division Bell super, ale jako samostatné řadové album ani omylem. Pokud to bylo vše jen kvůli penězům, tak se to znovu nepovedlo. A pokud bylo hlavní cílem ukojit touhy fanoušků, klidně to mohli vydat v rámci výše zmíněné edice. Jako řadovka to prostě nefunguje.

31.05.2016 angus16 | #

Na toto album jsem se velice těšil a schválně jsem si nevyhledával žádné novinky ani recenze když album vyšlo abych si nezkazil první poslech. Po pořízení Endless River a prvním poslechu jsem byl překvapen že je až na skladbu Louder Than Words celé instrumentální. Přišlo mi velmi atmosférické, klidné a vyrovnané. Později jsem se zde dočetl, že Pink Floyd pouze otevřeli staré šuplíky a použili materiál nahraný původně pro album The Division Bell s čímž problém nemám. Také mě překvapilo, že někteří zde toto album srovnávají s velkými díly jako například Darkside. Pokud vím tak jsem se dočetl, že album je především pocta Rickovi, který zde má opravdu velký a slyšitelný podíl.

Album je rozlučkové a jsou zde cítit velké ozvěny minulosti. Velká loď Pink Floyd mizí pomalu v dálce za horizontem a celá deska jsou takové dozvuky jejich předchozích počinů, které mizí v nekonečnu. Opravdu si myslím, že srovnávat toto album s Darkside nebo Animals je holý nesmysl. Pánům zde už o nic nešlo a chtěli jen vydat něco s čím by se mohli důstojně rozloučit se svými fanoušky a naposled si připomenout zesnulého Ricka. Nechápu jak někdo mohl opět čekat nějaké převratné dílo. Podle mě pánové odvedli dobrou práci a u alba se velmi dobře relaxuje a příjemně se poslouchá. Jediné co mi vadí, že je album poněkud zdlouhavé. Ke konci jsem měl takový pocit, že se již několik motivů opakuje.

Za mě jsou to čtyři hvězdičky. Kdyby album nebylo tak zdlouhavé dal bych pět. Pink Floyd odpluli po nekonečné řece a já jim tímto děkuji za jejich skvělou práci, kterou za ta léta odvedli.
reagovat

PaloM @ 31.05.2016 18:09:42
Tento disk mal byť pridaný ako bonusový disk k jubilejnej reedícii Division Bell. Okrúhle výročie bolo v tom istom roku 2014, ako vydali Endless River.
Lenže ako bonusový disk, to by boli menšie zisky.
Tak sa dva pozostalí pánové (možno iba jeden) rozhodli, že sa viac napakujú vydaním týmto zavádzajúcim "novým štúdiovým albumom".
Pink Floyd je moja srdcová skupina, ale tento ich čin je sklamanie desaťročia.
Nie to, čo nahrali ešte s Rickom, ale to, ako s tým naložili! Takto to vidí snáď každý triezvy fanúšik.
Na tomto "albume" niet čo hodnotiť, niet čo hviezdičkovať.
Je to IBA vyradený nateriál, vhodný nanajvýš ako bonus disk.

tykeww @ 31.05.2016 18:49:55
Pink Floyd jsou zkrátka jedni z mých nejmilejších, od The Endless River jsem ale čekal trošku víc. Možná ideální na relax plný krásného zvuku Rickových kláves, ale jediný důvod, proč bych si CD/LP koupil, je zdařilá výtvarná stránka, bohužel... Jednoduše jsem po skončení poslechu nenašel důvod, abych si jednou desku pustil znovu. To se mi u Pink Floyd nikdy nestalo, ani u sólových počinů (i když se přiznám, že od sólového Ricka Wrighta jsem ještě nic neslyšel, ale už se na něj moc těším).

Zdeněk @ 31.05.2016 19:14:20
Zdařilá výtvarná stránka?To snad ne. Pokud srovnáme s obaly
alb pink Floyd z dílny Hipgnosis, potom i výtvarná stránka je nepodařená zrovna tak jako tyhle zbytky z tvorby geniální skupiny.

tykeww @ 31.05.2016 19:58:38
To je věc názoru, podle mě obal přinejmenším dobře vystihuje hudbu, což by mělo být jeho hlavním posláním. Tentýž pocit mám i u Wish You Were Here nebo Animals. Obrázek z Nekonečné řeky bych si pověsil klidně i na stěnu, i když to tak trošku hraničí už i s kýčem (ovšem kýčovitý se mi zdá i samotný název desky, pravda však je, že se mi zdá celkem příhodný)

bullb @ 01.06.2016 06:35:49
Bolo by to omnoho viac počúvateľné keby dĺžka albumu bola kratšia. Tak asi na štandard LP. Ak by to bola sólovka Gilmoura, tak by som povedal, celkom slušná muzika. V tomto prípade, keďže ide Pink Floyd radšej nekomentujem.

Progjar @ 01.06.2016 14:31:43
Myslím, že zásadná diskusia k tomuto albumu tu už odznela. Len jednoznačne sa ohradzujem voči konštatovaniu o snahe vytrieskať peniaze. A zdôrazňujem, tento album nie je žiadny odpad po TDB. V čase, keď tvorili TDB, mali v úmysle nahrať dvojalbum. David to jasne a viackrát povedal a ja tomu človeku proste verím.

PaloM @ 01.06.2016 18:11:09
Jaro, súhlasím, že diskusia nič nové neprinesie. Cítil som potrebu reagovať na názor recenzenta.
Tak už iba dve poznámky:
1. Keďže mali v pláne dvojalbum, prečo ho nevydali? Zrejme sami cítili, že na dvojalbum nemajú dosť kvalitného materiálu.
2. Z toho sa mi opäť vracia logická myšlienka, že tento disk mal byť vydaný ako bonus k výročnému vydaniu Dividion Bell (v r.2014 20. výročie).
Ale oni tak neurobili, ale v jednom roku vydali dva albumy. A ďalej komentovať nebudem, aby som ťa nenaštval :-))
No, nemám patent na rozum. Moju zbierku CD od Pink Floyd považujem za skompletovanú, aj bez recenzovaného "albumu".

adam @ 01.06.2016 19:15:20
pink floyd urobili svoju najvacsiu vec na zaciatku kariery a potom to uz bola spirala smerom dolu...
endless river je dokonca uz aj mimo tej spiraly

Progjar @ 01.06.2016 19:25:50
Palo, v pohode. Na tvoju otázku prečo neurobili dvojalbum vtedy, je jednoduchá odpoveď, nemali čas. Aj keď je to asi klišé a otrepané. No a Adamove konštatovanie je tak ďaleko od pravdy ako Fico od pravdovravnosti.

adam @ 01.06.2016 19:44:16
Progjar: cim?

Gerry @ 01.06.2016 21:12:12
Ach jo .....
.... beru, že Endless River je skutečně jen outtake ...něco jako (jak už tu zaznělo) zeppeliňácká Coda.
Ale:
- co by jiné kapely daly za takovýhle outtake
- obviňovat je z nenažranosti a "rejžování" je skutečně mimo mísu...
- a, stejně jak už jsem kdysi napsal u jednotky Asie, proč kritizují ti, kteří jedním dechem píší, že tu či onu kapelu nemusí, neposlouchají, nesnáší, ne.... Asi jako kdybych já měl recenzovat techno nebo hip hop ...tak to nenávistně zašlapu do země a ani se nebudu snažit něco na tom najít ...
Vždyť základem recenze by měl být nadhled a objektivita.

EasyRocker @ 02.06.2016 05:24:57
Pro mě stále zklamání, žádná velká změna. Občas příjemná gilmourovka, tam by to bylo mezi 3 a 4, na to že je na tom značka PF, bych ale musel být ještě kritičtější.

Progjar @ 02.06.2016 07:37:18
"Vždyť základem recenze by měl být nadhled a objektivita." Vytesať do kameňa!

adam @ 02.06.2016 08:12:04
progjar za to ty si objektivny jak ... fico

Progjar @ 02.06.2016 08:58:30
Zdravím ťa Adam, ako ide život?

adam @ 02.06.2016 09:26:51
Mne fajn fesak, len nechapem preco furt rypes ak niekto prejavi nesuhlas s tvojim nazorom. Ozaj mas pocit ze je jediny spravny? Pink floyd zeriem po atom heart. Potom kaput. je to pre teba stravitelne? Ak ano, dakujem za tvoju zhovievavost, ak nie, ficujme sa dalej.

Petr87 @ 02.06.2016 12:45:49
Chlapi, nehádejte se, vždyt' o nic nejde... Sto lidí, sto názorů.
Já osobně s tímto albem nemám žádný problém, protože si myslím, že je potřeba k němu přistupovat trochu jinak, než k těm ostatním.
Silně pochybuji o tom, že někdo snad čekal další Wish You Were Here, či snad The Wall... Haha, naivkové!
Upřímně, nejen k "The Endless River" ale i k těm předchozím dvěma deskám pod taktovkou Davida Gilmoura prostě přistupuji jinak, než k těm ostatním...
Jednoduše, pro mne tato deska představuje krásný závěr jedné trilogie a zároveň důstojný epilog jedné britské rockové legendy! Hotovo. :)

16.01.2015 Paradox | #

Po přečtení několika recenzí tady mi to nedalo a udělal jsem si také profil, abych mohl také zareagovat na tohle nové album Pink Floyd. Předem upozorňuji, že to bude psát člověk, který tuhle kapelu miluje už hroznou řadu let. Člověk, pro kterého je skupina Pink Floyd absolutní jedničkou a top v moderní hudbě, takže mě můžete osočovat ze zaslepenosti a já nevím z čeho ještě. To jen tak na úvod.
Jak začít s hodnocením alba Pink Floyd - The Endless River? Nejlepší asi bude, když začnu tím, co jsem psal na svůj profil na Fb hned poté, co se mi tohle album dostalo poprvé do ruky a do uší a tak sem nejdřív zkopíruji mé první dojmy. Tady jsou:
13.listopad 2014 "Tak jsem se v úterý stal šťastným majitelem nového alba Pink Floyd - The Endless River. Dokonce speciální edice i s DVD. Koupil jsem si ho cestou na loď v Ústí v Bontonlandu a původně jsem si ho chtěl poprvé pustit až na lodi jen do sluchátek ale prostě to nešlo. Na první pumpě už šlo v autě do přehrávače a celých dlouhých 850 km mi hrálo stále dokola. Slyšel jsem ho asi 9 krát. Pánové a dámy, tohle album je to NEJFLOYDOVŠTĚJŠÍ album od doby rozchodu s Rogerem Watersem! Tohle je srdcervoucí album a jestli někdy někdo pochyboval o tom, jestli si tihle 3 mušketýři právem zasloužili nést dál jméno Pink Floyd, tak i ti největší nedůvěřivci po poslechu tohoto alba musí jen smeknout a uznat, že jméno Pink Floyd si právem zasloužili. Konečně zase album, které nevzniklo s touhou dobít žebříčky hitparád. Tohle je zase klasické a typické album PINK FLOYD. Album, které se nejlépe poslouchá po tmě se zavřenýma očima. Myslím, že srdce každého Floyďáka zaplesá při skladbách jako SUM, SKINS, ANSUNG, ANISINA, ALLONS-Y, AUTUMN 68, EYES TO PEARLS a dalších. Na tomhle albu není prakticky žádná horší věc a Když jsem si ho dal po příjezdu na loď poprvé do sluchátek, prožíval jsem nádherné pocity jako třeba, když jsem takhle slyšel poprvé alba Atom Heart Mother, Meddle, The Dark Side, Ummaguma atd.Tohle album mě osobně dojímá a přivádí až k slzám. Když tam slyším Rickův hlas. Marně přemýšlím, jestli jsem někdy na jednom albu slyšel tolik žalu a hořkosti. Je to to úplně poslední album Pink Floyd, jak ohlásil David a svým způsobem s ním souhlasím. Krásněji se Floydi ani rozloučit nemohli a kdyby ještě někdy nějaké album vytvořili, defakto by tím popřeli vše co do tohoto alba vložili. Přes to, že je tam zpěvu úplné minimum, přesto tímhle albem řekli mnohem více než alby předchozími. Každému Floyďákovi tohle album opravdu vřele doporučuji. Fakt je to parádní kousek made in Pink Floyd! Album vytvořené pro ty opravdové Floydovské fanoušky, kteří milují jejich hudbu v každém období. Ne pro žebříčky hitparád. Jsem šťastný, že ho mám a zvažuji i koupi klasické gramodesky. Tohle je nádherná tečka za kapelou Pink Floyd. Za kapelou mého srdce. Poslední a nádherný střípek do té nádherné a barevné mozaiky jménem Pink Floyd. Tohle album má srdce. Myslím, že jestli ho Rick Wright tam nahoře slyší, že musí být šťastný a spokojený. Jsem přesvědčený, že Floyďáci tohle album budou držet hodně dlouho na nejvyšších příčkách v prodejnosti alb.A zcela právem. Floydi tady odvedli opravdu kus skvělé práce a jak už to u nich bývá, tak jak po hudební, tak po zvukové stránce. Navíc povolili uzdu fantazii a hráli si s hudbou místo toho, aby tvořili rádiové hity, což jim bylo vždycky vlastní v dobách jejich nejkrásnějších alb. Jsem šťastný, že to album poslední je takové. Tohle je opravdu album Pink Floyd se vším všudy. Pánové, díky moc!!!"
To byla tedy mé první dojmy z alba. O to více mě tu překvapily reakce některých lidí. Hlavně reakce Gunslinger- (Prvých desať skladieb je nič. Je to hudba otravná, tiahne sa ako smrad, je to absurdne nevýrazné, akustické gitary znejú tak komerčne, že sa mi s toho dvíha žalúdok. Všetko je tak tiché, tak únavné, že poriadne ani nevnímam hudobné nástroje)
Tohle napíše člověk, který se současně přizná, že Floydy vlastně nikdy nemusel. Co to je prosím vás za názor? To je to samé, jako kdybych já chtěl hodnotit poslední album Pepíka Zímy. Pokud něco neposlouchám a nic mi to neříká logicky mě napadne, že můj názor asi nebude irelevantní a tak raději žádný nenapíšu.
Alienshore - (Myslím si osobne, že strata súdnosti niektorých ešte stále žijúcich rockových legiend nemá konca kraja. Hodnotiť tento béčkový výtvor pozitívne mi pripadá minimálne pritiahnuté za vlasy. Z môjho pohľadu sa jedná o vykrádanie najhrubšieho zrna a každý poslucháč Pink Floyd veľmi dobre vie, že s kvalitou albumov ako Animals, Wish You Were Here či Dark Side Of The Moon sa toto nemôže rovnať ani náhodou.)
Teď mi dovolte napsat cosi na obhajobu tohoto alba. Kdyby se oba výše zmínění více o album zajímali, věděli by z toho, co David avizoval dávno před tím, než album vyšlo, že: 1) Album vychází z toho, co zbylo z nahrávání alba The Division Bell, aby tam byl maximálně součástí zesnulí Richard Wright. 2) Album je věnované zesnulému Rychardu Wrightovi. 3) Album bude Ambientně laděné. Tyhle a další věci zveřejnil David ještě před tím, než album vyšlo, takže pokud si ho oba výše zmínění koupili a cítí se být oklamáni, mohou si za to jen sami.
Svým způsobem je mi jich líto, protože nedokáží posoudit tu skutečnou krásu tohoto alba. Hudba je pro ně jen povrchní záležitost. jedním uchem dovnitř a druhým ven. Tohle album je tak nádherné, že mě doslova několikrát tekly slzy a nestydím se za to. Tohle album má nádhernou hloubku a jak říkám, je to to nejkrásnější album od rozchodu s Rogerem. Tohle je pietní album za Ricka. Tohle je rozlučkové album s fanoušky Pink Floyd s tak nádhernými momenty, které mě přenesou až do dob psychadelie. Ve skladbě Autumn 68 jsem rázem ve skladbě "A Saucerful Of Secrets" Ve skladbě Allons -Y slyším Another brick in The Wall. Tohle album je velice promyšlené a je opět nádherně ucelené. Tohle je nádherné a dojemné rozloučení Pink Floyd se svými fanoušky. A pokud si někdo neumí tuhle nádhernou hudbu vychutnat a doslova jí propadnout a hodnotí tohle album jako album směsi písniček, tak je mi toho člověka opravdu líto, protože se okrádá o nádherný hudební prožitek, který tohle album opravdu dává. Z tohoto alba doslova tečou potoky slz. A jestli tohle album chce někdo porovnávat s alby The Dark, Wish, atd, tak je naivní blázen. Jak lze porovnávat album vzniklé v době, kdy kapela byla 4.člená a doslova přetékala nápady a doslova chtěla dobít celý svět s albem, které udělali defakto 2 poslední členové a věnovali ho zemřelému kolegovi. Copak to opravdu ty dva výše jmenovaní nechápou? Já věděl, když jsem si to album kupoval, že se mi bude líbit ale říkám vám tu zcela otevřeně. Tohle album mě chytlo neuvěřitelným způsobem za srdce. Ale chápu, že ne každý musí v tomto albu najít to pravé kouzlo, které tam je. Pak mě ještě dost překvapila tady pře ohledně autorství Waters- Gilmour. Nevím jak na vás ale na mě to působí asi takhle. Ani Pink Floyd, ani Waters po rozchodu už nedosáhly na nejlepší alba Pink Floyd 70 let. Je to podle mého názoru tím, že ta správná chemie mezi nimi působyla, jen, když byli všichni pohromadě a v dobré náladě opravdu tvořit. Waters je sice podepsán pod většinou skladeb jako autor. Ptám se tedy, jak to, že s jinou kapelou už zdaleka netvořil takové věci? Říkejte si co chcete a kdo chcete ale opravdu nejmuzikálnější z celého týmu je David Gilmour. Jak po stránce pěvecké, tak po stránce hráčské, tak i hodně po stránce autorské je tento člověk a byl tím opravdovým srdcem kapely. Ale Roger Waters je a vždycky pro mě bude člen Pink Floyd. Všichni by jsme si přáli album, kde by zase hráli i s Watersem jenže jak se říká, dvakrát do stejné řeky nevstoupíš a svým způsobem to chápu a tak pro nás floyďáky nezbývá nic jiného, než snít o tom, jaké by asi bylo. Svým způsobem je to tak lepší. Možná by jsme v reálu byli zklamaní a hudba Pink Floyd je hodně o snění a tak o tom budu snít. Nic jiného mi už nezbívá. Mýtus jménem Pink Floyd albem The Endless River skončil. Pro mě skončil opravdu nádherným a vyjimečným albem. Když si představím, jak málo třeba chybělo a tohle album by nikdy nespatřilo světlo světa, byla by to obrovská škoda. Takže za mě albu The Endless River plných 5 hvězd!
reagovat

Paradox @ 16.01.2015 22:03:16
Omlouvám se, nevím, proč to tam skočilo 2krát.

alienshore @ 16.01.2015 22:08:33
Paradox, ja zase nechápem že ty nechápeš :-). Z pohľadu dlhoročného fanúšika Pink Floyd ti rozumiem, dokonca aj tým slzám, predsa len je to vymodlený albumu. Aj ja mám zopár hudobných zlatých teliatok, ale aj oni dostanú poza uši ak vydajú niečo čo sa mi veľmi nepáči. Z mojej recenzie si nepochopil, že The Endless River za žiadnych okolností nepridelím 5 hviezd a nedám ich týmto spôsobom na úroveň Animals, Wish You Were Here či Dark Side.

Mimochodom v recenziách by sa nemali spomínať predošlí recenzenti a reagovať na nich, že ti ich je ľúto a tak podobne. Keby si od toho upustil, tak by to bola naozaj recenzia o albume. V tomto prípade mi to skôr pripadá ako vyplakávanie nad nesprávnym korytom. Takéto albumy budú vždy vyvolávať emócie, buď pozitívne alebo negatívne. Ber to tak, že sa jednoducho len nezhodneme a ani jeden z nás by nemal byť preto blázon :-).

Paradox @ 16.01.2015 22:28:57
Alienshore- V pohodě. Já chápu že nechceš dát tomuto albu 5 hvězdiček. To je naprosto v pohodě. Já respektuji názor jiných. Jen si prostě myslím a myslím si to dále, že jsi nepochopil smysl tohoto alba a hodnotíš ho jako nějaké nové album směsi písní. U Pink Floydů platí jedno- Pokud je hudba krásná, nepotřebuje text ani žádný zpěv. Hudba sama o sobě totiž dává úžasnou možnost zasnít se a představit si za tou hudbou jakýkoli děj tě napadne. Pokud vložíš do hudby text, už je to o něčem a okrádá tě to o možnost snění. A hudba Pink Floyd byla vždy hlavně o tom snění, o té nádherné ponuré melancholii a o té nádherné hudební obrazotvornosti. A právě tohle album zase takové je. Ale v pohodě. Respektuji tvůj názor.

Progjar @ 16.01.2015 22:29:23
Vymazal som tú recenziu kde neboli diskusné príspevky.

Pre mňa výborná recenzia a ďakujem. Súhlasím s Alienshorem že v rámci recenzie by sa nemalo reagovať na iných recenzentov. Na to je priestor vo forme diskusného príspevku pod danou recenziou. Beriem to ako nováčikovskú daň, nič v zlom. Odporúčam ale z recenzie vyhodiť tie dve reakcie a vložiť ich ako príspevky. Postupuj takto - uprav recenziu a daj mi vedieť cez diskusné vlákno Prosím o opravu. Tie dve reakcie z recenzie daj ako diskusný príspevok. Je to len odporúčanie.
Ešte raz ďakujem a vitaj na progboarde. Long Live Pink Floyd.

Petr87 @ 16.01.2015 22:39:43
Výborná recenze.
Cítím to stejně... Víc slov netřeba.

Paradox @ 16.01.2015 22:49:42
Progjar- Omlouvám se. jsem tu opravdu nový člen. Nevím jak ale upravit tu recenzi. Jestli to vy jakožto správce umíte, můžete tak učinit za mě. Opravdu nevím jak.

Progjar @ 16.01.2015 22:59:06
Ok, zajtra to dám dokopy. A pokračuj. Ak potrebuješ poradiť, kľudne sa na mňa obráť, môj mail je v časti Kontakty.

Psychedelic Rider @ 17.01.2015 08:50:04
Nakonec to vidím podobně. Původně jsem si album pustil s mírným despektem díky recenzím. Co mě však hned ze startu dostalo byl ten zvuk, co popisuješ. Znělo to jako na začátku 70. let. Pozdější alba pink floyd nemusím, ale toto mě vrátilo zpět.

Paradox @ 17.01.2015 15:31:09
Psychedelic Rider- Upřímě si myslím, že David asi i cítil určitý dluh těm opravdovým fanouškům, kteří skupinu neopustili a milovali jí stále, i když Floydi tvořili alba především pro hitparády. Nemám jim to vůbec za zlé. Asi jen málo kdo si umí představit, pod jakým tlakem byl David a jeho tým před uvedením alba "A momentary Lapse of Reason" Jak neskutečně těžké to kapela po rozchodu s Rogerem měla. Celý Floydovský tábor se rozdělil na zastánce Pinkl Floyd a zastánce Rogera a tak David musel novým albem nejen udržet stávající fanoušky ale také pokud možno získat fanoušky nové. Proto je album A Momentary tak trochu jiné. více elektronické. Pak následovalo album The Division Bell, které je opravdu nádherné. Tím nechci říci, že by A Momentary nebylo. Bylo prostě jiné. The Division Bell pokračovalo ale také v získávání nových fanoušků. Bylo to další vesměs klasické písňové album, kterým chtěli Floydi dobýt žebříčky hitparád, což se jim opravdu povedlo a řekněme si upřímě, i díky tomu jsem pak mohl i já stát 7.září 1994 na Strahově a sledovat naprosto geniální šou techto 3 mušketýrů. Veškerá výprava a efekty atd, vše souviselo s úspěchem alba The Division Bell. Ale jak říkám, Tohle album neudělal David pro hitparády ale opravdu pro fanoušky. Je mu už ve své podstatě jedno, jestli se nějaká skladba dostane do rádií, i když ta poslední na to opravdu má. Ale ten hlavní důvod je poděkování Rickovi a poděkování fanouškům. A to, co tady někdo označuje za vykrádání já považuji za nádherný odkaz skupiny Pink Floyd. To, že i v roce 2014 se hrdě hlásí ke svým kořenům. K odkazu Syda Baretta, psychadelického hnutí. Nevím jak vás ale mě David přesvědčil, že i v roce 2014 umí zahrát prostě nejlepší psychadelii. To album je nádherná kombinace. Je to pietní album za Ricka a současně je v něm nastíněn určitý průsečík jejich tvorby. Upřímně si myslím, že mýtus "The Dark Side" by se nekonal, ani kdyby to poslední album udělali i s Rogerem. Protože: 1) už jim není 30 let a nemají touhu experimentovat se zvukem a touhu dobít svět. Dnes je jim přes 70 let. 2) Už by to mezi Floydy a Rogerem nefungovalo jako tenkrát v roce 1973. Tak to prostě je. Můj názor je ten, že jestli se někdy někdo nejblíže přiblížil mýtu The Dark, tak to jsou Floydi a je to právě album "The Endless River" Troufám si tvrdit, že s odstupem času, až někdy někdo třeba za 10 let bude psát kompletní historii Pink Floyd, že tam bude album "The Endless River" mezi nejlepšími 10 alby. Ale berte to jen pouze jako mou osobní spekulaci a osobní názor.

VopiceZHoR @ 17.01.2015 20:09:26
Za mě souhlas. Souhlas nejenom s hodnocením alba, ale s přístupem k hudbě jako takové.

EasyRocker @ 19.01.2015 09:04:56
Tak mám za sebou několik poslechů novinky a bohužel i pro mě je to (ovšem očekávané) zklamání. Je tady formálně vše, na co jsme u "nových" PF zvyklí, po této stránce dokonalost, ale zkrátka je to pro mě jako všechny desky bez Rogera dokonale řemeslně uhlazená, leč přece jen stále Davidova sólovka. Skladby jsou navíc z doby vydání TDB a tak mají logicky stejné reminiscence zejména na I. polovinu 70. let, tu menší, tu i zcela zřetelné. Závěr - je to vynikající náladovka s velmi smutnou atmosférou k relaxaci. Že od značky Pink Floyd čekám oproti sólovým albům jednotlivých členů nějakou nadstavbu, je můj osobní problém jako velkého fanouška Rogera Waterse, když jeho vklad kapele nás navykl si na něco takového navyknout. Rozlučka asi ano, ale mám prostě takový pocit, že kdyby se touto formou nekonala, o nic dramatického bych nepřišel. A souhlasím s alienshorem, že dát tohle na úroveň mých milovaných Wish You Were Here, Animals, Meddle nebo Dark Side... zkrátka nelze - tam všude jsem našel, to co od značky PF čekám.

EasyRocker @ 19.01.2015 13:24:35
A nemůžu si nerýpnout do diskuse nahoře... opět někdo, kdo nedá albu plný počet, "nepochopil jeho smysl, podstatu" atd. Zase někdo osvícený? Je to marné, je to marné, je to....marné.

Paradox @ 22.01.2015 12:50:44
EasyRocker. Mě vůbec nejde o počet hvězdiček. Nejsem zklamaný z toho. že tomuhle albu dá někdo 1 hvězdu. Je to právo každého. Mě trochu vadí jiná věc. A to je vlastní nepochopení tohoto alba. Kritika, kterou bych čekal u reakce na nové písničkové album Lucky Vodráčkové. Máš pravdu v tom, že vesměs kdyby tohle album nespatřilo světlo světa, svět by o nic nepřišel. To je bez debaty. Jenže na svět přišlo a Dave a spol tím albem chtěli něco vyjádřit a to něco hodně osobního a bez ohledu na cokoli, co tady píšete se jim to dle mého názoru povedlo opravdu parádně. Nechci srovnávat tohle album s The Dark, Wish, Meddle, Animals atd. Nelze porovnávat neporovnatelné. To ale neznamená, že úplně jiné album nemůže dostat stejný počet hvězd jako zmíněná alba. Výše zmíněná alba by jí ode mě samozřejmě dostala za naprostou promyšlenost, za nádherné textové sdělení. Za naprosto skvělou a velice progresivní a inovativní hudbu a vůbec celkové pojetí alb. Album The Endless River dostalo stejný počet 5 hvězd u mě za to, že vůbec spatřilo světlo světa, za neuvěřitelné nádhernou melancholii, do které se ponořit je pro mě prostě nepopsatelný pocit, za to, že je tady opět ucelené album, které dává zase krásný smysl a význam jako celek, čímž mě vrací právě do toho krásného Floydovského období. Za nádherné sdělení a za nádhernou pietu za svého zesnulého kolegu. Slyším v něm nádherné rozloučení s fanoušky a proto já bez nějaké nadsázky dávám plných 5 hvězd, protože tohle album je svým poselstvím a vůbec svým vznikem opravdu pro mě vyjímečné album. Ale názory druhých respektuji. Jen si myslím, že tohle album vyžaduje trochu hlubší hodnocení, než, že kytary znějí mdle a prvních 10 skladeb se táhne jak smrad. Sorry ale tohle pro mě není adekvátní hodnocení. U Lucky Vondráčkové bych tohle pochopil ale u rozlučkového alba Pink Floyd bych čekal minimálně to, že člověk pochopí to, co tím Floydi chtěli říci. Jinak už k tomu nemám co napsat. Klidně mě tu ukamenujte. Já si za tím co píši stojím.

Voytus @ 22.01.2015 13:04:40
Paradox: Ano, to, s jakým záměrem bylo album vydáno, jej staví mimo jakékoli hodnocení typu 1-5. Jinak, já jsem za album také rád, byť vím, že jej nebudu pouštět tak často, jako starší tvorbu.

EasyRocker @ 22.01.2015 13:22:23
Paradox: nesouhlas, ale nic se neděje - o tom je hudba. Je z každého řádku vidět, že jsi nekritický (to je třeba zdůraznit a plyne to vlastně i z hodnocení...) obdivovatel tvorby Davida Gilmoura a o tom to všechno je. Je pěkné, že jsi uznal, že "Roger Waters byl taky členem kapely", hmm, no pro mě je to opravdu hodně velké zjednodušení, protože pro mě byl rozhodně něčím víc, než jen pouhým řadovým členem kapely - na to se stačí podívat na podíl na všem po r.68 až v podstatě do svého odchodu. A mám takový nepříjemný pocit, že odchod Ricka Wrighta se bohužel stal záminkou pro (podle mě) zbytečné vydání materiálu, který byl složen před 20 roky. Omlouvám se, ale o to nepříjemněji to na mě působí...pokud chci komukoli vzdávat poctu, o dlouholetém spoluhráči a kamarádovi nemluvě, to ze sebe opravdu nevymáčknu jedinou novou notu a musím vydávat dvacet let staré kostlivce? A pokud zní odpověď ano, pak to zkrátka David měl se ctí zabalit, rozlučka-nerozlučka, když už se nejsou schopni s Rogerem domluvit. Aby to nepůsobilo blbě-mám Davidovu kytaru a jeho sólovky taky rád, ale kladu na ně prostě o mnoho menší nároky, než na produkt PF, kde čekám nějakou nadstavbu. A je jasné, že tohle zmizelo už po Rogerově odchodu - koneckonců se tím David a spol. ani nijak netajili. To jen na vysvětlenou. Stal se z toho řemeslně a stylově dokonalý, ale vnitřně prázdný produkt, kterým samozřejmě fanoušci vzali zavděk, protože prostě jiná možnost nebyla...

Paradox @ 22.01.2015 14:30:13
EasyRocker Velice se mýlíš v tom, že já považuji Rogera Waterse jen za nějakého řadového člena PF. Pro mě byl, je a vždycky bude Roger stejným členem Pink Floyd jako David Gilmour. Já miluji tvorbu PF od roku 1966-2014 a mezi alba PF osobně řadím i všechna sólová alba. Miluji Rogera Waterse, protože to je úžasný muzikant,textař a skladatel. Prostě srdcař se vším všudy. To co se stalo se prostě stalo a nikdo s tím nic neudělá. Nicméně si myslím, že David a spol nesli dál hrdě jméno Pink Floyd a prostě ho nesli dál v pojetí Davida Gilmoura. to je celé. Upřímně řečeno, nechápu, proč Roger Waters jakožto autor stěžejních děl Pink Floyd už po rozchodu zdaleka nevytvořil alba typu The Dark atd. Miluji jeho sólová alba, mezi kterými jednoznačně pro mě vyčnívá jako TOP album Amused to Deth. Byť je to nádherné album, je to defakto také srdcervoucí výkřik bez skvěle propracované hudby typu The Dark. David sám řekl, že po smrti Richarda Wrighta defakto skupina Pink Floyd skončila. A proto je logické, že jestli ještě někdy mělo nějaké album Pink Floyd přijít na svět, musel být jeho součástí i zesnulý Richard Wright. Protože pokud by tam nebyl, šlo by ve své podstatě o Gilmourův sólový projekt, takže jakékoli výčitky ohledně toho, že album vychzí z 20 let strého alba jsou zcela scestné. Protože tohle byl jediný materiál, který se dal prezentovat jako ještě album Pink Floyd. proto je Rick maximálně součástí alba. A podle mého názoru, byť vychází z 20 let starého materiálu, tak je defakto úplně jiné než The Division Bell. Myslím si, že se jim povedlo opravdu ten 20 let starý materiál skvěle propracovat a dát mu nádherný nový zvuk. pro mě je tohle album takový krásný bonus kapely Pink Floyd. to je celé. Pokud jde ještě o spojení PF a Rogera. Tak to by si přáli všichni. David k tomu byl hodně shovívaví a nechtěl to moc komentovat a konec konců i Roger, přes to, že by byl pro, prohlásil, že by spolu nepřežili ani první hodinu zkoušek, takže jakékoli tvrzení, kdo je lepší je úplně o ničem. Jak jsem psal, ani Roger a ani PF zdaleka nedosáhli na mýtus The Dark Side of The Moon. Rogerův textový přínos je nezpochybnitelný ale pokud jde o jeho skladatelský přínos, ten je dosti sporný, protože mě jasně dokázal po rozchodu, že vše asi nebylo tak, jak bylo psáno a že Roger byl hodně panovačný je také popsáno v několika knihách, takže to beru tak nějak s rezervou. Osobně si myslím, že ty nejlepší skladby byli především o tom kouzelném spojení skupiny jako celku. Ale to jsou samozřejmě jen spekulace.

swenik @ 22.01.2015 20:34:47
Byť si EasyRockera vážím jakožto pravidelného recenzenta, tady Ti musím dát za pravdu ve dvou tezích.

Aneb: "proto je logické, že jestli ještě někdy mělo nějaké album Pink Floyd přijít na svět, musel být jeho součástí i zesnulý Richard Wright. Protože pokud by tam nebyl, šlo by ve své podstatě o Gilmourův sólový projekt, takže jakékoli výčitky ohledně toho, že album vychzí z 20 let strého alba jsou zcela scestné. Protože tohle byl jediný materiál, který se dal prezentovat jako ještě album Pink Floyd. proto je Rick maximálně součástí alba. A podle mého názoru, byť vychází z 20 let starého materiálu, tak je defakto úplně jiné než The Division Bell."

Tohle jsi hezky vystihl. Bez Wrighta to udělat nešlo! Pravda, dali si načas, album vyšlo šest let po smrti Ricka. Ale já v tom nevidím žádný kalkul. Kdyby se do toho vrhli hned po pohřbu, asi by to nebylo zrovna ideální.. No a druhá věc je, že v tom cítím The Division Bell rovněž minimálně. Krom těch cca pěti minut, co jsem zmiňoval, je to fakt úplně něco jiného!

Paradox @ 22.01.2015 21:24:47
Swenik Jo, souhlasím. Docala by mě zajímalo, co k tomu Davida vedlo po tolika letech. Možná už cítil, že je potřeba opravdu oficiálně ukončit skupinu Pink Floyd. Možná tam cítil nějaký ten rest. No a při té příležitosti sáhl k tomuto materiálu a vytvořil ještě poslední album. Těžko říci. Každopádně já jsem moc rád, že album The Endless River tady je a mě osobně hodně dojímá.

kali @ 23.01.2015 06:22:59
Se slovy klasika:
William Shakespeare - Mnoho povyku pro nic.

EasyRocker @ 23.01.2015 06:25:47
Paradox: ano, jejich síla byla ve společné tvorbě, o tom není žádná. Ovšem i sólovky Rogera u mě mají duši, na rozdíl těch Davidových, byť jeho hudba je pocitová a krásná. A tak to bylo i na klasických albech PF. A i když v některých věcech s Rogerem nesouhlasím, tak vždycky mě to téma nějakým způsobem zaujme. Bohužel jsem propásl jeho dva pražské koncerty, doufám, že ještě jeden stihnu, protože jen z toho, co jsem viděl na internetu, mě mrazí v zádech. A tak to bylo i na klasických albech PF. Co se týká propíraných sporů Roger vs zbytek kapely, o tom jsme tady nadiskutovali dost a další otevírání by bylo hrozně na dlouho a nechci se do toho znovu pouštět tady. Snad jen - Roger určitě panovačný byl, ale taky proto, aby udržel top světovou kapelu, jejíž členové prostě v letech 1977-cca 1983 přispěli autorsky jen minimálně (David něčím, i když málo, o Rickovi si to vyhledejte v jakékoli literatuře, ale už jen proto z něj určitě nemohu udělat nějakou "duši kapely" - pardon).

A vlastně jste to i jednou větou sám napsal - tvoří hudbu PF v duchu Davida Gilmoura. Nemám důvod, proč bych s tím nesouhlasil. Ale to spíš jen podtrhuje to, co jsem napsal výše, a autorský podíl Ricka Wrighta na tom nemůže nic měnit. Mimochodem, je docela paradoxní, že více než jakákoli deska po odchodu Rogera se mi líbí jeho sólovka Broken China z r. 1996 s vynikající hostující Sinead O´Connor... tam si možná Rick schoval svoje nejlepší nápady. Určitě sem jednou hodím recenzi ;-)

Brano @ 23.01.2015 12:11:09
Ja to zaklincujem.Tento album som si nevypočul ani raz.Je to bohapusté vytĺkanie kapitálu zo slávy dávno minulej.Albumom The Division Bell a následným turné skupina Pink Floyd u mňa skončila.Len si porovnajte obaly platní The Division Bell a Endless River.Na dve plechové ponitované hlavy na pokosenom poli sa môžem pozerať hodiny,fantázia pracuje...čo asi tým autor chcel povedať?Obal Endless River je na prvý pohľad gýč podobný americkému santa klausovi a jeho svietiacim saniam.Endless River si nemám odvahu vypočuť,bojím sa,že sa mi Pink Floyd táto značka kvality invencie a originality,nakoniec zhnusí.Treba vedieť kedy odísť a takýto inteligentní páni by to mali vedieť dvojnásobne.Dúfam len,že o ďaľších 20 rokov páni Z PF ako 95 roční senilní starci napojení na prístroje nevydajú z geriatrického oddelenia ďaľší rozlúčkový album.To by už bolo aj na mňa moc.

PaloM @ 23.01.2015 12:22:25
Pomaly začínam obdivovať výdrž recenzentov a diskutérov Endless River - presne v zhode s názvom :-) Reklama urobila svoju prácu.

yngwie3 @ 23.01.2015 12:30:18
Ja som si album vypočul, nenadchlo ani nesklamalo a zn. Pink Floyd stále považujem za absolútnu špicu ... chalani proste robia to, čo ich baví a majú výhodu v tom, že to možu aj nahrať a prípadne distribuovať ... na ich mieste by som robil to isté ... nemajú čo stratiť ...

Paradox @ 23.01.2015 13:27:51
EasyRocker Ano máš naprostou pravdu. Sólovky Rogera mají duši. O tom vůbec žádná. Já na jednom koncertu Rogera v Praze byl a naprostá chvála a spokojenost. Bohužel to byl jediný koncert, při kterém jsem byl doma. Byl to jeho koncert The Dark Side of The Moon. Jinak bych šel bez váhání na každý, který zde byl. O tom vůbec nemá smysl tady povídat. Jen ti napíšu takový malý postřeh, který na mě čiší při poslechu alb PF a sólových alb. Nechci tady vůbec autorsky nikoho povyšovat, nebo ponižovat. To fakt ne. Jsou věci, které jsou psané a tudíž dané a pak jsou věci, které na mě osobně působí při poslechu alb. Poslechni si album The Wall. Osobně tedy řadím jako opravdu poslední album těch nejlepších Pink Floyd album Animals ale The Wall je svým pojetím naprosto originální a geniální. O tom vůbec žádná. Poslechni si tedy The Wall a pak si poslechni album The Final Cut. Na tomto albu chyběl z prominutím "JEN" Richard Wright, který byl Rogerem vyhozen. Dojde ti, že posloucháš další ale hodně ošizenou verzi alba The Wall. Chybí tam Rickův projev. Chybí tam jeho úžasný smysl pro harmonii. Jeho nádherné akordy a smysl pro souznění. Když z tohoto alba "The Final Cut" ještě odstraníš Gilmourovu úžasnou muzikálnost, jeho naprosto skvělou hru na kytaru, jeho skvělej hlas, jeho tvůrčí schopnosti a ještě z toho alba odstraníš Nickovi bicí, vyjdou ti z toho Rogerovi sólové projekty. Ale můj názor je ten, že tam toho chybí ještě trochu víc. A to tvůrčí (skladatelský) potenciál předchozích alb PF, což mi přijde dost divné. Protože pokud je někdo tak skvělý skladatel, je schopen kdykoli odejít, vzít jinou kapelu a skládat dál takové kusy. protože jako skvělý skladatel máš tu hudbu a tu hudební vizi prostě v hlavě a kapela pouze přehrává tvou hudební vizi. Já cítím teprve silnější tvůrčí zásah Rogera od alba Animals, které ale ještě bylo opravdu společnou tvorbou. Teprve album The Wall už je opravdu z 80% pod Rogerovou taktovkou. A prakticky, když to řeknu hodně v kostce, tak od alba The Wall, The Final Cut a dále pak Rogerova sólová tvorba je nesmírně upjatá. Je v tom sarkasmus Je v tom neskutečná hloubka po textové stránce. Jeho hudební vyjádření je skvělé ale když to řeknu hodně na tvrdo, jde o tzv. říci něco 10krát jinak. Nebo se to dá vyjádřit jako The Wall 10krát jinak. Je to opravdu napsané hodně na tvrdo a neznamená to nic, že bych za to Rogera nějak odsuzoval. To vůbec ne. Jeho vnímání hudby a jeho sdělení je nesporně zajímavé a textově opravdu parádní. Ale chybí tam ten úžasný Gilmourův hudební rozlet, jeho smysl pro melodii. To, jak si Gilmour doslova umí pohrát s každým tónem. Tvrdím jedno, když si Dave vezme kytaru do ruky, tak on a jeho kytara tvoří jedno tělo. On není žádný kytarový velmistr, který by hrál ty nejtěžší kousky. Dave je kytarista - srdcař, který umí dát do svého hráčského projevu hrozně moc emocí. pro mě je to kytarový mág, kterých po téhle zemi zas tolik nechodí. Chybí tam Richardův úžasný smysl pro harmonii a souznění. Já nechci tvrdit, kdo je lepší. prostě stejně jako Floydům nesmírně chyběl Roger v další tvorbě. Stejně tak chyběli Rogerovi zbylí Floydi. Jinak souhlasím že Rickova "Broken China" je naprosto skvělý sólový projekt. Ale berte to jako můj osobní pohled.

Mohyla @ 23.01.2015 18:30:34
Paradox, myslím, že si trafil kliniec po hlavičke! Jedna vec je napísať melódiu a text, druhá vec je dať jej výslednú podobu! Tam je prínos ostatných Floydov. Napadá ma zo starších dôb odchod Toma Fogertyho z Creedence Clearwater Revival. Nebol autor, spevák, "len" sprievodný gitarista, ale po jeho odchode šla skupina do kolien. Prestane fungovať chémia a je to v čudu!

EasyRocker @ 23.01.2015 15:18:51
Paradox: ohledně The Final Cut samozřejmě souhlas, tam je problém, že to nikdy nemělo vyjít pod hlavičkou PF, vzhledem k tomu, že kapela byla v té době prakticky dysfunkční a Roger si jezdil turné s Claptonem v sestavě atd. Takže ano, to album je nutno brát jako Rogerovu sólovku, a je tak, co si budeme povídat, nutno brát i 90% Zdi. Jiná věc je, s ohledem na ohromné problémy, které Rick měl už při natáčení zdi (byla to celková osobní krize), kdy v podstatě nebyl schopen dodat žádný materiál, je samozřejmě otázkou, jakou měrou by na společný materiál přispěl. Ale to už se nedozvíme... A rozchod PF mě mrzí zásadně, i když po něm vznikla řada kvalitních nahrávek z obou stran - ale zkrátka to už nikdy nebylo ono.

Paradox @ 23.01.2015 18:21:35
EasyRocker Naprostý souhlas! Rickovi osobní problémy se promítli už do alba The Wall, kde je to v porovnání s Animals jasně slyšet. Můj osobní názor je ten, že ve skupině to funguje jako v manželství. Prostě dva lidé spolu mají nádherný život, Pak se pohádají, rozejdou se a každý 20 let žije s někým jiným. Ale okolí do nich hustí, aby se spolu dali zase dohromady v domnění, že spolu budou mít dál ten krásný život. Jenže tak to prostě nefunguje. Proto jakékoli spekulace o společném albu i s Rogerem jsou jen spekulace a vůbec to neznamená, že kdyby se alba zůčasnil i Roger, že by jsme tu měli novodobé The Dark Side of The Moon.
Mohyla Taky souhlas. Je to přesně o té společné chemii, která musí fungovat, aby kapela ze sebe vydala maximum. Je třeba dost podceňovaný Nick Mason, který údajně jen bubnoval. Ale třeba jeho skvělý smysl pro humor mohl mít také svůj podíl na tom, že ta nej alba vznikla ve skvělé atmosféře mezi členy jako takovými, což je určitě také důležité.

adam @ 01.11.2015 21:57:53
Hammondovy varhany - pomooooooc :-D

21.12.2014 Gattolino | #

Toto album rozhodně není špatné a příjemně se poslouchá. Srovnávat je s Meddle, Wish nebo Ummagummou samozřejmě nemá smysl - cítím jeho postavení asi jako pozici alba Coda v diskografii Led Zeppelin. Ano, všechna ostatní alba jsou lepší, ale vzhledem k jejich vysoké kvalitě zbývá i pro toto dílo porce chvály, byť to samozřejmě není, a určitě ani být nemělo, dílo zásadní.
reagovat

Gattolino @ 22.12.2014 08:46:46
Ještě sám k sobě doplním. Po dalším poslechu se ubezpečuji, že album je takové, jaké být asi mělo. Nic novátorského, jen částečně pietní a částečně kompletační záležitost pro sběratele. Stojí za poslech, ale samozřejmě pro případné prvoposluchače Floydů není vhodné jako reprezentativní vstup. Tím je asi podle mne Wish you were here (jako u mne).

swenik @ 22.12.2014 11:15:57
Souhlasím, že to není reprezentativní vzorek, byť skladatelsky obsahuje snad všechny jejich etapy. Na druhou stranu si nemyslím, že všechna ostatní alba jsou lepší. Jak už jsem zmínil, podle mě svou hloubkou a kvalitou tohle předčí všechno od sedmdesátých let (ano, jsou to vlastně jen tři předchozí desky). Zrovna se mi zase točí na talíři, pustil jsem si to k balení dárků (snad už tady nikdo nevěří na Ježíška a jestli ano, pardon:-), ta hudba je parádní a hlavně! Málo se oposlouchává.

Minulý týden jsem si třeba pustil nedávno chválené Mercury Tree, nebylo to sice to hodnocené album, ale dal jsem na slečnu Kristýnu (píše krásné recenze a má ráda hezkou hudbu) a poslechl si od nich něco. Hudba je to perfektní, instrumentálně bezchybné, ta souhra je místy až mrazivá (mimochodem být přísný a používat slovo "vykrádání", vzpomněl jsem si u toho občas na Dream Theater), ale místy je to tak zběsilé tempo.. A to je přesně důvod mít rád desky od Pink Floyd, oni nespěchají, nepředhání se v ovládání nástrojů. Každý tón a zvuk má své pevně dané místo, nic složitého, a dohromady to vytváří naprostou harmonii, člověk si odpočine a zase nabere energii. A tenhle poslední kousek to všechno vlastně podtrhuje. Jak píšeš, pro skutečné fanoušky kapely je to nutnost. Není to zásadní dílo, ale já své hodnocení vysvětlil.. :-)

Gattolino @ 22.12.2014 17:27:46
Je pravdou, že k některým albům Flojdů se někdy člověk dostává postupně, po etapách. Déle mi trvalo skousnout třeba The Wall - připadala mi poněkud "lehčí" oproti těžkotonážním náložím typu Ummagumma, ale dnes už je poslouchám všechny rád. Tak dobrá kapela ani neumí udělat špatnou věc.

19.12.2014 gunslinger | #

Tak, prečítajte si aj názor nezaujatého, nezainteresovaného poslucháča ktorý takmer vôbec nepočúva Pink Floyd. Niekoľko krát počul Dark side of the Moon, takisto videl niekoľkokrát film The Wall a dokopy nepočul z iných albumov tejto legendárnej kapely možno ani tucet skladieb.

Aby som uviedol na pravú mieru, atmosferická a relaxačná hudba nepatrí k mojim majoritným žánrom, teda ich vlastne vôbec nepočúvam ale keď si už pri hudbe chcem oddýchnuť, čo sa nestáva často, a v drvivej väčšine pri nej zaspím, je to buď nejaký folk typu Roy Harper, alebo, v tomto roku to bol zopár krát aj spomínaný, Dark Side.Vypočuť si túto nahrávku nebolo úplne s mojej vlastnej vôle. Proste mi ju doporučil kamarát, fanúšik Pink Floydu, a presviedčal ma, že ide o celkom podarenú nahrávku, na jeho skeptické očakávania to dopadlo slušne. Ani singel Louder than Word nebol najhorší a musím sa priznať, že ma spolu s nádherným prog-rockovým obalom, nesmierne a milo prekvapili. Škoda, že išlo o jediné dobré veci ktoré sa v tomto nehorázne brutálnom výcuce s výcucu nachádzali.

Prvých desať skladieb je nič. Je to hudba otravná, tiahne sa ako smrad, je to absurdne nevýrazné, akustické gitary znejú tak komerčne, že sa mi s toho dvíha žalúdok. Všetko je tak tiché, tak únavné, že poriadne ani nevnímam hudobné nástroje. Akoby išlo o prach prostú improvizáciu ktorá nebaví ani samotných hudobníkov, keďže sa nedokážu chytiť na tú správnu nôtu. Jedenásta Allons-Y (1) je síce pekná ale to sme tu už počuli, to už všetci poznáme. Ako som už spomínal, nie som fanúšikom tejto kapely ale dokonca aj ja počujem, že kopírujú až nechutným spôsobom samých seba. Ďalej potom kopírujú to skopírované a máme tu koniec.

Dopadlo to presne tak, ako som to predpokladal pred rokom(možno pól rokom?)... Ide o nepoužitý nepodarok s albumu ktorý bol relatívne sám o sebe nepodarkom. Proste ide o trápnu improvizáciu bez duše a šťavy....
reagovat

Progjar @ 19.12.2014 19:15:14
Človek, ktorý počúva DSOTM ako relaxačnú hudbu a zaspí pri tom, nemôže v živote pochopiť The Endless River. Gunslinger, k tomuto ti nepomôžu ani tri vysoké školy. Kupodivu ma tvoja "recenzia" ani nerozčúlila, skôr rozosmiala.

gunslinger @ 19.12.2014 19:18:38
Progjar nemal som v úmysle nikoho rozčúliť ani to netreba brať ako provokáciu lebo to nie je. Je to môj názor...

swenik @ 20.12.2014 07:35:10
Kolik by asi The Dark Side of the Moon dostalo? Dvě hvězdy? :-) Ale vážně. Zpočátku jsem si říkal, jestli jsem to s pěti hvězdičkami nepřehnal. Psal jsem o čtyřech až čtyřech a půl. Ale nelituji toho. Když vidím některá hodnocení, dal bych i deset. Protože aby tohle album mělo celkově tři hvězdy, to mi přijde poněkud zvláštní. Podle mě by si alespoň o jednu víc zasloužilo. Bohužel dost lidí mu asi nemůže odpustit, že si z toho neudělal Gilmour sólovku a nenazpíval tam víc skladeb.

Mimochodem ta přání spolupráce s Watersem, to je už úplně zcestné. Mám Rogera v Pink Floyd rád, vím, že doslova tvrdil muziku. Ale Gilmour je mnohem muzikálnější, to on jim dával zvuk. Vždyť některé party ani Waters nezvládl zahrát, musel je na baskytaru nahrávat Gilmour.. A Rogerův zpěv? No je to spíš takový řev, člověk to tak musel brát. Uměl bych si ho s nimi představit asi jen v případě, že by albu chtěl dát nějakou významnou, hlubokou myšlenku a otextoval ho. Někdo by možná napsal duši, ale pro mě je duší spíš ta hudba..

Nic proti gunslingerovi, prostě to tak někteří cítí, takže podle toho hodnotí. Na druhou stranu, já bych asi nehodnotil hudbu, která mi nic neříká nebo se mi absolutně nelíbí. Ale tak Ty jsi to aspoň chlapsky přiznal a to se cení. :-)

gunslinger @ 20.12.2014 08:03:24
swenik pýtaš sa ma koľko by som dal Dark side ? No, mne sa to v podstate páči.. takže buď 4* alebo 5*

swenik @ 20.12.2014 08:13:23
Tak to byla samozřejmě nadsázka..

Progjar @ 20.12.2014 08:45:49
Swenik, presne takto by som si predstavoval aj ja spoluprácu s Rogerom. Základný koncept, texty. To bola podľa mňa práve tá chémia medzi Davidom a Rogerom, ktorá fungovala aj v rámci celej kapely.

Michálek @ 20.12.2014 13:14:05
Právě poslouchám Watersův konzert In The Flesh - prostě neuvěřitelná nádhera, něco takového by mělo dostávat 5 hvězd, když už hovoříme o Pink Floyd a o tom, co po nich zůstalo.

Petr_70 @ 20.12.2014 19:23:49
Swenik:
Promiň, ale mne naopak přijde zcestné, to co jsi napsal výše. I kdyby tvá slova na adresu Waterse byla stokrát pravdivá, uniká ti to podstatné - byl to právě on kdo byl autorem podstatné většiny toho, co nahráli na svých nejlepších albech. Stačí vzít do rukou booklety např. alb WYWH, Animals, The Wall a koneckonců i zmíněného Dark Side of the Moon, jako nezpochybnitelný důkaz tohoto faktu. Byl to zkrátka Waters, který svým autorským podílem tesal pomník společné slávy bez kterého by - při vší úctě ke Gilmourovi a ostatním - nikdy nebyli tou legendou, za kterou jsou dnes považováni.

Ostatně... alba po jejich reunionu to rovněž dokazují. Nikdo mi nevymluví, že se v jejich případě prodávala mnohem více značka PF než hudba samotná...

Progjar @ 20.12.2014 20:02:07
Petr_70. Máš pravdu, Roger bol plodný autor ale bez Davida a Ricka by nikdy nevznikli ich najlepšie veci. Skús si vypočuť demo verziu The Wall na Immersion set a pochopíš, koľko spoločnej práce sa na tom ešte muselo urobiť. Ostatne, dosť o tom píše Nick vo svojej knihe Inside Out.
A je tiež pravdou, že ani Roger, ani David vo svojej sólo kariére Pink Floyd nikdy neprekonali. Uznávam tiež, že ani Pink Floyd bez Rogera už nedosiahli tam, kde boli.

swenik @ 20.12.2014 20:31:46
Já ale jeho přínos přece nikde nezpochybnil. Nejsem ani jeho příznivec, ani Gilmourův příznivec, měl jsem rád Pink Floyd jako celek. Jak už jsem psal, Roger tomu dával myšlenku, Gilmour s Wrightem zase takovou tu muzikálnost. Ostatně tohle poznáš, i když si jen poslechneš jejich sólovky nebo alba Pink Floyd po desce Animals. Zkrátka oni se museli doplňovat, pak to jako celek fungovalo dobře. Jakmile se jeden z nich pokusil o diktaturu, kvalita desek stále byla slušná, ale už ne tak dechberoucí. A nemusíš se za nic omlouvat. ;-)

Zkrátka bych si nedokázal představit, že by jim ta spolupráce po dlouhých zhruba pětatřiceti letech mohla fungovat a kapela by bez Ricka zase šlapala. Nevěřím tomu, dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Takže radši tenhle kvalitní hudební materiál jako průřez diskografií, než nějaký divný kostrbatý příběh..

Petr_70 @ 20.12.2014 23:23:35
Máte pravdu, souhlasím s vámi oběma. Gilmour i Wright velmi zásadně pomohli Watersovi v realizaci jeho nápadů. Nejsilněji je to patrné si myslím na Animals, kteréžto považuji za vrchol této jejich vzájemné spolupráce. Nicméně Waters by své nápady nějak pravděpodobně zrealizoval i bez nich, kdežto naopak by to možné nikdy nebylo. Byl prostě takovou tou duší souboru.

Voytus @ 21.12.2014 14:12:25
I já považuji Animals za určitý vrchol spolupráce. Navíc tu nejsou žádní hosté, žádné ságo, zpěvačky.... Nic proti tomu, ale právě na Animals naposledy dokázali, čeho jsou jako celek schopni. Je to navíc poměrně tvrdé, asi od PF nejtvrdší. Jinak jsem spíše Gilmourovec, když na to přijde - mám rád jeho hlas, to je opravdu balzám na uši (ale to tu píšu takřka neustále, takže to asi většina z Vás četla nejmíň stokrát).
Gunslingerovu recenzi jsem si přečetl, ani já nejsem slepě oddaný značce Pink Floyd, takže jsem to ustál, no a beztak bych nedal asi ani ty tři hvězdy. Za mě - mohlo to vyjít jako bonusový disk ke 20-ti letům The Division Bell a mohlo tam být o něco více zpěvu.

11.12.2014 alienshore | #

Myslím si osobne, že strata súdnosti niektorých ešte stále žijúcich rockových legiend nemá konca kraja. Hodnotiť tento béčkový výtvor pozitívne mi pripadá minimálne pritiahnuté za vlasy. Z môjho pohľadu sa jedná o vykrádanie najhrubšieho zrna a každý poslucháč Pink Floyd veľmi dobre vie, že s kvalitou albumov ako Animals, Wish You Were Here či Dark Side Of The Moon sa toto nemôže rovnať ani náhodou. Niektoré fragmenty a pasáže sú kompletne prevzaté z iných dosiek a stále vám to bude niečo pripomínať. Tu ani niet čo skúmať a nieto sa ešte nad niečím zamýšľať. Za nevkusný považujem aj obal, ktorý je až primitívne symbolický. Tento projekt mohol zachrániť svojou prítomnosťou Roger Waters, ale to by sa na tomto svete musel viac používať zdravý rozum a nie zbytočná, a nič neriešiaca hašterivosť.

Pocta Rickovi Wrightovi je pekná myšlienka. Nie však v prípade, ak Gilmour vyklepe všetky svoje zásuvky a urobí z kompilácie tzv. "radový" album. Čo mi vyložene vadí je to, že to nie sú spievané skladby. Nevidím tu žiadny koncept, ani myšlienku. Atmosférické sóla v Gilmourovom prevedení majú niečo do seba, to ale nenahradí invenciu a prepracovanosť. Sú to stále tie isté inštrumentálne postupy, bubenícke prechody, veľkolepé klávesy ale tentoraz v akejsi demo verzii. Fanúšikovia si však zaslúžili plnohodnotný album a nie tento nudný podmaz do reštaurácie či supermarketu. Keby niektoré klasické rockové kapely vydali trebárs aj 50-minútovú verziu "kolo kolo mlynské", tak sa stále nájde niekto kto to bude považovať za umenie. Takáto bodka za kariérou je tragikomická a v prípade Pink Floyd aj o to viac bolestnejšia ...
reagovat

Progjar @ 11.12.2014 21:29:37
Súhlasím, mali viac spievať!
Súhlasím, je to nedorobené!
Súhlasím, Waters by tomu pomohol!
S ostatným nesúhlasím!

luk63 @ 12.12.2014 10:23:29
Je to prostě tak. Průšvihem zavání všechno, co natočili po Animals. Včetně Watersovo projektu The Wall (no dobrá, ten bych ještě jakž takž akceptoval). Není to špatné ani nijak dobré. Ale to je problém řady starších kapel, že už nedokážou vystoupit z vlastního stínu...

PaloM @ 12.12.2014 10:31:48
Podľa môjho názoru, jediné dobré riešenie by bolo (bývalo), keby tento album (boli) pridali ako bonusový k výročnému vydaniu The Division Bell.
"Niektoré fragmenty a pasáže sú kompletne prevzaté z iných dosiek a stále vám to bude niečo pripomínať." - to je presne povedané, čo som cítil hneď pri prvom posluchu. Toto a nudu.
Názor som vyjadril aj inde a z úcty ku Pink Floyd nebudem pokračovať v rozpytvávaní.
Ale posluch The Endless River ma prinútil zamyslieť sa nad ich celou diskografiou, vysledkom čoho je rozhodnutie skompletovať moju zbierku o dva chýbajúce albumy: Ummagumma a Final Cut. Pretože sú oveľa lepšie ako čudo z r.2014.

PaloM @ 12.12.2014 10:34:38
luk63: známe sú spory dvoch táborov o kvalite či nekvalite albumov Pink Floyd po odchode Watersa. Nesúhlasím s tebou, ale samozrejme tvoj názor akceptujem.

EasyRocker @ 12.12.2014 11:04:12
Ty diskuse jsou na místě, protože PF před odchodem Rogera tvořil dokonalý protipól hudební a ideologické stránky. Je pochopitelné, že po odchodu jedné ze zásadních stran už se rovnováha nikdy neobnoví. Momentary... a The Division Bell si poslechnu rád, nemůžu říct, že ne, ale nikdy ne tak často a intenzívně jako předešlá alba a hlavně - vždycky to beru víceméně jako Gilmourovu sólovku - ono je to logické, jinak to znít nemůže (stačí si poslechnout linii alb DG 1978 - About Face 1984 - Momentary... 1987 a je to jasné), což není jistě špatná představa, ale PF prostě byli vždycky něco víc. Spousta kapel takovou událost ustojí, ale to, co Waters pro kapelu vytvořil, se prostě jen tak z chodu nahradit nedá. Souhlasím s alienshorem, že by bylo načase zvážit, zda se ctí neskončit. Jenže tahle otázka už je po vydání "nového" alba pasé...

Progjar @ 12.12.2014 12:19:23
Osobne si myslím, že David si veľmi dobre uvedomoval, že bez Rogera to nie je ono. Preto vlastne odpískal Pink Floyd už po vydaní TDB. Pamätám si vyjadrenie Rogera pri jeho odchode, je to písané v knihe Inside Out od Nicka. "To nikdy nedokážete", povedal pri jednom stretnutí Roger ostatným trom. A podľa Nicka David bol až na 20 poschodí. Ale Roger mal pravdu.
Prečo sa odhodlali k vydaniu TER vysvetľovali pred vydaním.
Ja nie som Pink Floyd fetišista. A priznám sa, že každým ďalším posluchom TER mi tam čoraz viac chýba spomínaný spev Davida a ucelená koncepcia, ktorá tu bez textov nie je.
Škoda takého materiálu, mali zahodiť ješitnosť a zavolať Rogera. Aké je ťažké si priznať chybu však vidíme aj tu na tomto webe, bohužiaľ.
Je stále verím, že zostava z Final Cut - Roger, David a Nick ešte tú pravú bodku dajú.

Voytus @ 12.12.2014 12:31:12
I já bych uvítal víc zpěvu - když máte navíc tak příjemný hlas jako Gilmour, tak je škoda ho nevyužít. Netřeba zdůrazňovat, že jeho sólici vydržím poslouchat hodiny a hodiny.
Od Endless river jsem vůbec nic neočekával, což nakonec způsobilo, že jsem byl vlastně příjemně překvapen. Jakoby v náznacích rekapitulovali celou svou dráhu - jen tomu neříkám vykrádání, ale rukopis. Je mi jasné, že se k němu asi nebudu moc vracet, ale coby bonus k diskografii, coda, závěrečné sbohem, kulisovka k práci, usínačka, podvečerní rozjímání - skleniček pár a pár tahů z trávy - je to dobré. Díky, pane Gilmour, díky pane Mason, díky pane Wright.
Jo a ta dvě Gilmourovská alba mám raději, než celého Waterse i s tím jeho falešným zpěvem (aby nedošlo k mejlce, interpret nemusí zpívat kdovíjak čistě, aby mě zaujal, viz Dylan, Cave, Drake a jiní, ale tady, uprostřed toho skvělého muzikantsví, mi to jeho zpěv celé shazuje). No, asi tak, raději si vemu lekce létání u Gilmoura a budu přemítat, jestli ta tráva nebejvala zelenější 20. století :-).

Voytus @ 12.12.2014 12:34:43
sakra, zmizel mi kus věty: Prostě, budu radši přemítat, jestli ta tráva bejvala zelenější, než být vystaven Watersovu Kdo je kdo v politice 20. století.

b.wolf @ 12.12.2014 13:18:27
Je to bohužel přesně, jak píšeš. Velmi mě překvapilo, že Floydi vydávají "novinku", protože to je prostě klasika, ale po několika posleších jsem celkem na vážkách. Jsou to PF a nejsou to PF, nikde žádný zpěv, spousta postupů je téměř identická s předchozími alby, celé je to takové nicneříkající až nudné ... bez Waterse to už nikdy nebylo ono, ale tuhle fošnu měli vydat jako bonus k Division Bell, to by šlo strávit. Raději nic než tohle, letos je to vůbec jakési slabé, teď jsem poslouchal párkrát novinku AC/DC a taky tragédie...

Borek @ 12.12.2014 20:28:57
Mám v oblibě všechna období tvorby Pink Floyd - barrettovské, floydovské, watersovské i gilmourovské. Jsem Watersovec, který obdivuje Gilmoura. Nicka Masona jsem vždy respektoval minimálně jako jediného Floyda, který to prožil komplet, definitivně "na milost" jsem ho vzal po přečtení monografie "Pink Floyd - Od založení do současnosti". A Rick Wright? Kdo by ho neměl rád.

K novému albu se tu poznamenalo leccos, pro shrnutí svých pocitů a dojmů bych mohl vybrat od každého něco. Za sebe bych rád doplnil, jak že se bude říkat éře kolem The Endless River, ale vůbec nic mě nenapadá. Tak jako nic necítím ani při opakovaném poslechu tohota alba, které by skutečně mohlo obstát jedině jako bonusový materiál k výročnímu vydání The Division Bell. Fanoušci kapely by tak byli ušetřeni alespoň pohledu na kapitální hrůznost spáchanou na obalu desky, obvyklé to ozdoby a chlouby většiny předchozích děl Pink Floyd. Storm Thorgerson se musí v hrobě obracet...

Nečekal jsem nic dobrého a dočkal jsem se. Přesto bych si nikdy nedovolil tvrdit, že "to" Gilmour s Masonem spáchali jen pro prachy. Kdo to říká, neví o Pink Floyd nic.

Pomyslnou poznámkou pod čarou budiž vyjádření k novým deskám starých mistrů obecně. I tenhle rok - stejně jako ty předchozí - dokázal, že navzdory několika přehmatům je pořád nač se těšit. Však jenom namátkou:

2014: Magnum - Escape From The Shadow Garden, Jethro Tull’s Ian Anderson - Homo Erraticus, Curved Air - North Star, Uriah Heep - Outsider, Nazareth - Rock ‘N’ Roll Telephone, Robert Plant - Lullaby... And The Ceaseless Roar, Colosseum - Time On Our Side...
2013: Janus - Under The Shadow Of The Moon, Leslie West - Still Climbing, Roger Taylor - Fun On Earth, Nektar - Time Machine, Boston - Life, Love & Hope...
2012: Sebastian Hardie - Blueprint, Golden Earring - Tits 'N Ass, Magnum - On The 13th Day, Cold Chisel - No Plans, Ian Anderson - Thick As A Brick 2, Phenomena - Awakening
2011: Journey - Eclipse, Magnum - The Visitation, Proto-Kaw - Forth, Uriah Heep - Into The Wild, Don Airey - All Out...
2010: Pavlov's Dog - Echo & Boo, Phenomena - Blind Faith, Wally - Montpellier, Neil Young - Le Noise, Robert Plant - Band Of Joy...

Co víc si přát?!

10.12.2014 swenik | #

Dlouho jsem nic nehodnotil, ale tuhle pro mnohé nej(ne)očekávanější událost za posledních necelých dvacet let jsem si nemohl nechat ujít. Bohužel nějaký čas nefungoval tento web, takže recenzi nešlo přidat hned po vydání. Ale když jsem četl prvotní reakce jinde, napadlo mne, jestli to tak nakonec nebylo lepší. Příliš velká očekávání jsou totiž skoro vždy spojena s velkými zklamáními. A bohužel někteří lidé reagují dost impulzivně, takže pak to vypadá, jako když dítě dostane k Vánocům místo autíčka knížku o autech, kterou si ještě nedokáže přečíst..

Já jsem to takhle vůbec nepociťoval, zkrátka jsem primárně vnímal jako obrovské štěstí, že poprvé (a nejspíš i naposled) v mém životě mám možnost být u vydání nové desky legendárního kolosu Pink Floyd. V roce 1994 jsem jako dítě jejich hudbu ještě moc nevnímal, znal jsem od taťky The Wall a pouze si pamatuji jakýsi žebříček Top20 (tuším, že šlo o nejprodávanější tituly), který tehdy na českých programech dávali, přičemž vím, že snad přes jeden rok vysílání pokaždé brali Pink Floyd první místo za pro mě tehdy ještě neznámé The Division Bell.. Až asi po třech letech se mi podařilo sehnat videokazetu s nahrávkou londýnského koncertu k turné P-U-L-S-E a okamžitě jsem si jejich hudbu zamiloval. Následně jsem se pídil po dalších albech a nevědomky jsem se tak vlastně stal kořistí progresivního rocku, v užším slova smyslu art rocku, což mi zůstalo dodnes.

Když jsem se letos dočetl, že skupina chystá nové album, též jsem tomu nemohl uvěřit. Bylo mi skoro hned jasné, že si desku objednám, jakmile to bude možné. Ostatně asi jako většina příznivců této skupiny, ty rekordy u Amazonu nepadaly náhodou.. I když v hlavě hlodala otázka, jak jen to bude asi při současném počtu dvou členů vypadat. Dalo se čekat, že David Gilmour přizve hudebníky, se kterými spolupracuje už od konce osmdesátých let, takže o obsazení nástrojů jsem se nebál. Ale co hudba jako taková? Mám rád i sólovou tvorbu Gilmoura, ale aby dal dohromady sám celou desku Pink Floyd, to mi přišlo poněkud troufalé. Takže když vyšly ven podrobnější informace, především fakt, že se bude jednat o upravené starší nahrávky i s autorstvím Ricka Wrighta, spíše mě to uklidnilo. Vím, že u většiny kapel tento čin většinou značí velký úpadek, ale u Pink Floyd jsem si byl téměř jistý, že nic nekvalitního do světa nepošlou. I kritikou zpočátku tolik zatracované The Division Bell má po dvaceti letech své kouzlo a mnozí si ho cení víc, než v době svého vydání. A tak to pravděpodobně bude i s The Endless River..

Teď konečně něco k samotné desce. Pink Floyd se rozhodli rozprostřít album na dva vinyly. Nejde jen o vyšší kvalitu nahrávky, ale především ty tři přestávky na otočení desek album hezky kompozičně rozdělují a člověk jej nemusí vnímat jako jednolitý celek. Mně by to asi nevadilo, ale ne každého osloví proložení skladeb ambientní hudbou místo klasických pauz při „písničkovém uspořádání“. Zaměřme se tedy více pouze na "skutečné", něčím zajímavé skladby.

It’s What We Do - po úvodní, pomalé a vlažné Things Left Unsaid se vracíme někam do roku 1975. Především první tři minuty jsou lahůdka, rozvážně vedená skladba, skvělý Rick Wright se svou typicky pestrou paletou klávesových zvuků místy jemně podbarvených Gilmourovou kytarou. Přibližně v polovině skladby si své role Gilmour s Wrightem prohodí, těsně před koncem si to zopakují a píseň přes snivou skladbu Erb And Flow odplouvá.

Sum – když Gilmour mluvil o albu 21. století, zrovna tenhle trochu tvrdší kousek mohl mít na mysli. Neobvykle výrazný Nick Mason o sobě dává vědět a spolu s kytarou jako by chlapci chtěli místy zavzpomínat na legendární One of These Days, avšak právě v tom novém kabátě.

Skins – posluchač si však ani nevšimne a najednou se octne v ještě prudší vřavě bicích a dalších všelijakých zvuků. Tak tohle asi nikdo nečekal! Pánové nás na stará kolena vzali na parádní výlet do svého progresivně-psychedelického období. Nick Mason opět ukazuje, že za to taky ještě umí vzít. Občas mi přišel trochu nedoceněný, ale kapela asi vždy věděla, co v něm má. Vynikající část LP tyhle dvě propojené písně! A to se musím rdít, že desky před albem Meddle nemám tolik naposlouchané. Zřejmě tušili mé mezery a chtějí, abych si zbytek diskografie alespoň dálkově dostudoval.

Anisina – přes kratičký, přiléhavě pojmenovaný Unsung dochází opět ke zklidnění tónů i rytmu. Oddychová skladba, která by asi po předchozích experimentech měla posluchači snížit pulz zpět na fyziologickou hodnotu. Začátek podobný překrásné Us and Them, ale nakonec v tom cítím paradoxně něco z alba The Final Cut. Nevím, jestli tohle pánové úplně chtěli.. Ale každopádně mně se při poslechu této skladby vždy vybaví obal tohoto Watersova díla..

The Lost Art Of Conversation, On Noodle Street, Night Light – asi nejvýraznější odraz předešlého The Division Bell, tento materiál bych si na něm dokázal představit. Tím ovšem nemyslím, že by byl špatný. Já mám TDB velmi rád, pouze tímto řazením tří méně výrazných skladeb se vytvořila asi "nejambientnější" část desky (necelých pět minut) a celý ten úžasný rozlet nad diskografíí Pink Floyd byl malinko přibrzděn. Ale záleží na náladě. Když má člověk chuť zavřít oči a chvíli se zasnít..

Allons-y (1) – že tuhle skladbu hrají Pink Floyd by poznal snad i úplný analfabet, který od nich v životě nic neslyšel kromě Another Brick in the Wall (kterékoliv části). Je zvláštní, že byť zmiňovanou skladbu napsal Waters, dokázal tomu dát právě Gilmour tolik charakteristický pinkfloydovský sound, díky kterému se jejich hudba nikdy nedá zaměnit. A tohle je přímo čítankový příklad! To vrstvení kytar je nepřeslechnutelné..

Autumn '68 – kratičká, velice emotivní vsuvka Richarda Wrighta byla nahrána již v roce 1969. Inu varhany se snadno dostávají člověku pod kůži.. V tomto provedení velice povedená vzpomínka, místy až mrazivá. Je moc dobře, že tento materiál Pink Floyd použili a dali tak vzpomenout na tohoto famózního hudebníka.

Allons-y (2) – v napojení na předchozí pasáž naprosto dokonalé. Gilmour opět ukázal, že umí dobře odhadnout pocit posluchače a tady úplně přesně vytušil, co mu musí podat před i po hlubokém partu již zesnulého klávesisty. Jak jinak vytrhnout člověka z poněkud melancholické nálady než opět postupně se rozvíjejícím floydovským motivem..

Talkin' Hawkin' – další velice silná skladba. Poměrně jednoduchý motiv, umělý hlas Stephena Hawkinga, vokály v pozadí a opět skvělá kytara dělají své. Při prvním poslechu alba na mě tento song zapůsobil asi nejvíc. Doporučuji vychutnat si hlavně jeho "skutečný" stupňovaný závěr, obzvláště velmi jemné bubnování Nicka Masona asi minutu před oficiálním koncem skladby. Překvapilo mě, že ta necelá minuta ambientní hudby nebyla oddělena jako u všech ostatních skladeb.

Calling - po Anisina teprve druhá a zároveň poslední píseň bez jakékoliv účasti Wrighta. Nebýt její zdařilé druhé poloviny, asi bych ji ani nezmiňoval. Chvílemi zní, jako by se na ní podílel místo Ricka Wrighta Vangelis. Nebo snad Enya? Berme ji jako poslední oddech před závěrečným finále.

Eyes To Pearls – svižná, velmi zajímavá kytarovka, ve druhé části opět drobný odkaz na One of These Days..:-)

Surfacing – pro mě jeden z nejdojemnějších zážitků na celém albu. Už samotný úvod dává poznat, jak si na něm Pink Floyd nechali záležet. Člověk cítí, že se blíží konec, ale hned od začátku se nám dostane příjemné pohlazení po duši. Lahodné souznění kláves i kytar, v doprovodných vokálech je nejvíce slyšet Davida Gilmoura.. Místy mi z toho až mrazí, protože mám pocit, že tady se s Pink Floyd skutečně loučí právě on.

Louder Than Words – a je to tady, zvon naposledy zazvonil a pomalu se rozvíjí poslední skladba v historii jedné z nejvýznamnějších a nejlegendárnějších kapel dvacátého století. Není to nic šokujícího, nic převratného ani překvapivého. Zkrátka další z povedených písní, která má své kořeny až někde u Wish You Were Here... Říkám si, jak by to asi dopadlo, kdyby Pink Floyd uskutečnili svůj původní záměr a The Division Bell vyšlo i s tímto materiálem jako dvojalbum. Jako poslední skladba by se na něm asi vyjímala High Hopes víc, ale nechme to být. Kdyby tomu tak bylo, nevzniklo by tohle senzační album a nemohli bychom se teď po dvaceti letech kochat další precizní, do posledního zvuku propracovanou hudbou. Louder Than Words je povedená skladba. Možná někoho zamrzí, že zpěv zazněl až na samém konci, ale asi to tak mělo být. Gilmour pravděpodobně nechtěl, aby album bylo opět jen o něm, prostor dostali všichni členové, on si to snad ještě vynahradí v sólové tvorbě.



Nechtěl jsem být patetický, natož sentimentální, ale tady se při lásce k jejich hudbě nejde moc bránit. Snad jedině aspoň měsíc si to album nepouštět a snažit se zapomenout na okolnosti. Vždyť tohle snad ani nemohl být nedokončený materiál z přípravy The Division Bell, často to s ním nemá absolutně nic společného. A jestli tohle pánové, byť v nedokončené podobě, dokázali mít dvacet let jen tak schované v šuplíku s tím, že už žádné album asi nikdy nevydají, tak to klobouk dolů. Ale vše musí jednou skončit, při tomhle pomyšlení je člověku smutno. Jediná útěcha pro mě je, že Gilmour to ještě nebalí a chystá sólové album. Kdyby se mu chtělo udělat ještě jedno turné a stavit se v Praze, šel bych, i kdybych měl dát za lístek celou výplatu. Uvidíme, co ještě bude.. Takže jak ohodnotit? Mrzí mě, když tu někdo napíše, že je to brak, a přitom to neslyšel ani jednou celé. Dost to snižuje průměr.. Dále nechápu hlasy, co tvrdí, že to Pink Floyd dělali jen kvůli penězům. To je taky čirý nesmysl. A ještě hloupější je fráze, že vykrádají sami sebe. Co je tohle za nesmysl?! Vždyť je to absurdní. Když má kapela nějaký svůj styl, kterým si získala fanoušky a slávu, tak ho přece hraje. I Beatles mají podobná alba, Genesis, Yes.. A dovolil si o nich někdo tvrdit, že vykrádali sami sebe? No radši už se nebudu dál rozčilovat. Tahle deska je naštěstí velmi pestrá, takový poctivý průřez celou jejich diskografií. Každý fanoušek si tam asi to své najde a i v tom je její kouzlo. Ono není náhoda, že například časopis Rolling Stone dal tomuto albu o jednu hvězdu víc, než tehdy dostalo The Division Bell. A ani u nás nijak nepropadlo. Kdyby to šlo vyjádřit v procentech, uvažoval bych mezi osmdesáti až devadesáti. Takže maximálně čtyři a půl hvězdy a to pouze kvůli té necelé pětiminutovce ambientní hudby, o které jsem psal výše.. No a jelikož se zaokrouhluje nahoru, vychází mi pět hvězd. Opět musím podotknout, že se řídím pouze svými pocity. Hraje v tom jistě roli i to, že jsem na téhle kapele vyrůstal. Ale zase si dovolím tvrdit, že o to víc ji až na zmiňované kousky znám a mohu s předchozí tvorbou snad porovnávat. Myslím si, že jde o jejich nejlepší desku od sedmdesátých let - tzn. od The Wall..

reagovat

Progjar @ 10.12.2014 13:49:51
Swenik, ja ako starý pinkfloydista idem do kolien. Fantastická recenzia, presne vystihnuté všetky nuansy. Ďakujem! Cením si to o to viac, že si mladý fanúšik tejto kapely. Tvoj pohľad a názor na túto kapelu však jasne hovorí o rozhľadenosti a kultivovanom hudobnom vkuse.

gunslinger @ 10.12.2014 15:38:17
Progjar čo si predstavuješ pod pojmom kultivovaný vkus ?

Progjar @ 10.12.2014 15:52:32
Neviem, ale znie to celkom dobre, nie?

yngwie3 @ 10.12.2014 17:32:33
Tak ako existuje distingvovaný prejav, existuje aj kultivovaný vkus ... jedno s druhým sa v podstate dopĺňa ...

Recenzia je skutočne skvelá swenik ... patetično a sentiment je na mieste

swenik @ 10.12.2014 19:56:26
Děkuji za pochvalu, potěší.

Však jsem se s tím mořil několik hodin, ale Pink Floyd si to zaslouží. :-)

Snake @ 11.12.2014 08:11:53
Díky ! Byla radost to číst. ( i když PF neposlouchám )

Paradox @ 17.01.2015 21:26:42
Smekám! Opravdu nádherně napsané. Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu!!!

swenik @ 19.01.2015 00:07:24
Skutečně moc děkuji za pochvaly, já to psal tak trochu na obranu "celých" Pink Floyd!

To album je na můj vkus (vykřičník) velmi kvalitní a já neměl problém tohle napsat. Ale na to si snad časem přijdou lidé sami.. A když ne, tím možná lépe. Asi vznikne spousta nové a kvalitnější hudby.. ;-)

08.12.2014 yes82 | #

Album není zas tak špatné,jak se píše,jsou tam vyloženě pěkná místa,bohužel ten typický floydovský sound je cítít skoro ve všem.Ve spoustu kompozic jsou stejné zvuky nebo postupy,které už jsme slyšeli dříve,ale i tak se to příjemně poslouchá.Problém vidím pouze v tom že takřka všechny tracky jsou spojené,takže i když máte orig.cd a kvalitní věž tak ty mezerky půjdou slyšet.Dnešní věže to prostě neumí přehrát.
reagovat

04.12.2014 Petr87 | #

Kdyby mi někdo ještě tak před rokem tvrdil, že ví od nějakých přísně tajných zdrojů, že Pink Floyd pracují na novém albu, tak se ho jemně optám, z které léčebny zdrhl a s oroseným čelem bych potají za zády na mobilu poslepu vymačkával číslo na odchytovou službu...
To už bych skutečně rychleji uvěřil tomu, že nám za barákem přistáli mimozemšt'ané z galaxie Nexus Of Sominus, za účelem, udělat všem ve městě sondáž sedínek.
Ale ono to je skutečně tak!
Britští maestros nás po dlouhých dvaceti letech od vydání alba Division Bell obšt'astnili novou deskou. Halelůjá!
No, novou deskou... Ono se vlastně jedná o přebytky z doby nahrávání Division Bell, plus nějaké ty úpravy a dotáčky.

Zkrátka, když jsem se tuhle novinu dozvěděl, byl jsem opravdu št'astný, ale zároveň jsem měl i trochu obavy. Hlavně, když jsem se dozvěděl, že se jedná o ty tzv. přebytky, protože, co si budeme nalhávat, ono ani to Division Bell nebylo svého času přijato nějak extra bouřlivě.
Ale co, celý život se řídím krédem:"Nesud', co jsi ještě neochutnal a zvlášt', když se jedná o tvou nejoblíbenější hudební bandu."

No a pak přišel den D.
Zazvonil pošt'ák, já vyběhl ze dveří... no ještě štěstí, že výtah stál v našem patře, jinak bych asi už nevydržel muka čekání a za pošt'ákem sjel po hromosvodu...
Přebral jsem si balíček, zaplatil, načmrkal pošt'ákovi na papír pod kolonku "podpis příjemce" tři křížky a honem domů.

No, budu k vám upřímný...
Po prvním poslechu jsem měl z alba docela rozporuplné pocity.
Připadalo mi to, jako by kapela vzala odevšad ze své hudební minulosti ty "nejnudnější" části a splácala z nich tohle album. To kdybych si chtěl zahrát na obzvlášt' krutého recenzenta...
Ale ne, Floydi jsou pro mne modla. Nemůžu to přece celé sestřelit hned po prvním poslechu.
No a po pár dalších posleších mi už prostě bylo jasné, že jsem se s touto prvotní, destruktivní kritikou krapet unáhlil...

Ono, proniknout do tohoto alba není vůbec jednoduché. Chce to čas a trpělivost... a pak budete bohatě odměněni. Alespoň u mne to tak zafungovalo.

Endless River by se vlastně dalo směle označit za volného pokračovatele Division Bell...
Ale jsou zde i jasně čitelné odkazy i na další alba a to jest na Wish You Were Here (skladba It's What We Do), což je jasný pokračovatel Shine On... pak na desky The Wall, Meddle a dokonce i Saucerful Of Secrets a Ummagumma!
Ale nechci zde mluvit o nějakém vykrádání sebe sama, i když asi spousta lidí bude...
Stačí pár poslechů a začnete zjišt'ovat, jak skvěle to do sebe všechno zapadá.
Dokonce jsem se i při poslechu některých pasáží přistihl, že se mi derou z kanálků slzy... A to hlavně při kompozici Autumn 68, kde Rick kouzlí v Royal Albert Hall na varhany...
Ono celé tohle album je pro mne nasáklé takovou zvláštní, melancholickou atmosférou.
No a na to, že deska trvá nějakých padesát minut, mi pokaždé hned uplyne... takže to nutí mačkat play stále a stále dokola.

Takže co závěrem?
Pro mne tohle album znamená pěknou tečku za diskografií kapely a krásnou a důstojnou vzpomínku na zesnulého kamaráda.
Nepochybuji o tom, že by z ní měl Rick velkou radost.

Původně jsem chtěl dát silné čtyři hvězdy... Ale dávám nakonec plných pět.







reagovat

adam @ 04.12.2014 18:36:38
Pre mna osobne sklamanie i ked je pravda ze ocakavane. Neni sanca aby z odpadoveho materialu vzniklo nieco dobre. Album je pre mna nudny a mal som problem ho dopocuvat. Ked mam pravdu povedat tak od polovice som vlastne uz ani nepocuval.

Pre rejpalov: nespochybnujem dokonale hracske kvality panov, ale od legendy kazdy musel ocakavat viac ako toto x nasobne vykradanie samych seba.

HOWGH

Progjar @ 04.12.2014 19:24:39
Sorry Adam ale toto nie je žiadny odpad. Mala to byť regulérna doska pri TDB. TDB mal byť dvojalbum. Len to proste dokončili po dvadsiatich rokoch a bez Ricka. Pre mňa je to veľmi slušná vec a tiež pri prvom počutí som krútil hlavou. Škoda, že David viac nespieval. Odporúčam počúvať z DVD alebo Blue-ray cez 5.1.

PaloM @ 04.12.2014 19:37:09
Prikláňam sa skôr k Adamovmu názoru.
Pre mňa hlavne nudné.
Priestorový vnem, pokiaľ je zručne namixovaný, vždy vylepší výsledný dojem. Nemám 5.1, takže nemôžem posúdiť, ale verím Progjarovi.
No, aj tak kvalita zvuku neprehluší negatívne signály, ktoré už opísal Adam.
Tieto zvukové koláže si určito nekúpim.
Príjemný večer a tešte(me) sa, že sme späť.

kali @ 06.12.2014 16:52:20
Můžu dát této pinkfloydovské rozlučce minus body? Asi ne, takže dávám nulu. Ani Gilmour ani Mason nechodí pro sociální dávky k panu Cameronovi na Downing Street číslo 10. Rozlučka s nežijícím klávesákem Wrightem se dala udělat úplně jinak.

Použiju výraz jednoho z členů progboardu.
Muzak brak hodící se do supermarketů k předvánočnímu nákupu santů klausů.

Progjar @ 06.12.2014 17:52:02
Kali, tak prečo si s tým obom pánom nepomohol. Môžeš dať aj štyri nuly.

kali @ 06.12.2014 17:58:47
Reálně to vidím na -6.
Progjar, to je těžké. Psal jsem jim, volal, prosil, ať to nevydávají, ale bylo to těžké. Přehlasovali mě páni David Gilmour, Phil Manzanera, Youth, Andy Jackson. Cinkají, cinkají zvonky bílé, vezou k nám vezou k nám lásku mou. Progjar, to bys měl znát, Helenka to zpívala.
Láska jejich is only money. K tématu pinkfloydovského braku již ode mne ani písmeno.
Rick by jim dal po papuli.

Progjar @ 06.12.2014 18:11:47
Helenkine veci nepoznám a nepočúvam. A obviňovať Davida, že to spravil pre peniaze je do neba volajúca hlúposť. David je človek, ktorý keď predal svojho času dom v Londýne, tak celý výnos dal na charitu - cca 2,3 milióna libier. A len tak mimochodom, každoročne sa predá cca 250 000 kusov len DSOTM, takže aké finančné pohnútky?!?!
Napíš serióznu recenziu, nie tieto krčmové reči!

kali @ 06.12.2014 18:17:38
Nevlastníc blue ray ani 5.1 nebudu psát a ztrácet čas nad brakem. Howgh.

Progjar @ 06.12.2014 18:23:53
Howgh.

zdenek3 @ 06.12.2014 22:21:10
Chtěl jsem psát na toto album svoji recenzi.

Myslím, že není potřeba se osobně napadat za "jiné" názory. Každému se líbí něco jiného.
Nicméně, Progboard byl delší dobu out a až dnes jsem si všiml, že opět "jede".

Když jsem dočetl recenzi Petra 87, tak jsem od recenze upustil. Protože bych vlastně opsal již napsané. Doslova.

Takže pouze hodnocení.

Vzhledem k těm opravdu TOP deskám dávám 4 ****.

Tomáš Rojt @ 07.12.2014 06:30:37
Přiznám se , že s dalšími poslechy tohoto alba stoupá i pomyslný počet hvězdiček , kterými bych poslední počin PF ohodnotil. Vše podstatné jsem napsal do recenze v Rock&popu a tak jedině zvýrazním dva momenty : 1/ vždy , když jsou očekávání příliš velká , přichází prvotní zklamaní a 2/ myslím , že by zde chybí více zpívaných partů, ať už zcela nových skladeb nebo těch stávajících , některé po tom přímo volají . Ale co, berme rozlučku takovou , jaká je. A podle mně je důstojná, i když se ne všem nemusí líbit a nebo se k ní ještě neproposlouchali. A aby bylo jasno , mám rád tvorbu Gilmoura. Waterse i Wrighta, ať už v rámci PF, tak sólově.

Petr87 @ 07.12.2014 19:07:00
Zdravím a díky za reakce.

No já nevím, ale nazvat tohle album brakem se mi zdá jako docela silný kafčo.
Je jasné, že né každý to slyší stejně, ale brak?
Když si naladím Evropu 2. tak slyším hudební brak..

Samozřejmě pochybuji, že by někdo byl tak naivní a čekal třeba další Dark Side, nebo snad The Wall... to asi ne.
Ale i tak si myslím, že to není vůbec špatná deska.
Čím víc Endless River poslouchám, tím víc se mi líbí.

Ale co, vždyt' o nic nejde. Sto lidí, sto chutí.
Zatím.

EasyRocker @ 08.12.2014 11:39:48
Přiznám se, že jsem album ještě neslyšel. Ale už jen z toho provedení jsem krajně nedůvěřivý. To pánové opravdu za dvacet let od TDB nemohou přijít alespoň převážně s novým materiálem? Má smysl vydávat nějakou druhou stranu TDB? Proč? A pokud nové nápady nemají a usmíření s Rogerem v šuplíku sci-fi, není lepší činnost kapely rozumně ukončit? A debata zde moje obavy spíš potvrzuje, než vyvrací...