Reakce na recenzi:

Bejvalej poloblb - @ 01.03.2019

Po famózním debutu Last Of The Runaways (s velehity I´ll See You In My Dreams & Innocent Days) byla druhá deska amerických melodiků očekávána s velikým napětím. Borci neponechali nic náhodě a přizvali externí autory - osvědčeného Jima Vallance a zejména Van Stephensona, bývalého Huffova a Pasquova chlebodárce, kterému tito dva hostovali jako studioví hráči na dvou albech. Produkce se opět ujal pro label Epic osvědčený Terry Thomas.

Zatímco debutové album zdobila nádherná obálka s detailem kovbojských bot, zde máme co do činění s jedním z nejhorších přebalů v historii rocku. Prapodivná koláž hořící postavy oblečené do červeného overalu a skákající plavmo šipku zjevně odkazuje k názvu alba. V pozadí asistují výškové budovy a celek tak spíše evokuje o devět let budoucí tragické výjevy z Manhattanu. Značných úprav došlo i logo kapely, podle mě k horšímu. Na zadní straně obalu je kupodivu vše v nejlepším pořádku. Názvy skladeb a povedená fotka kapely, která odhaluje, že borci nejsou žádní namalovaní a natupírovaní šašci v košilích s volánky, ale normálně civilně oblečení kluci, kterým jde především o hudbu. Booklet obsahuje texty a pár dalších povedených detailních fotografií.

Tentokrát žádné dlouhé intro, ale svižný kytarový hák rozjíždějící první skladbu. Otvírák jak z partesu, kdy na vás kapela doslova mete hromy a blesky. Jako by ani neuplynuly tři roky a deska navazuje přesně tam, kde debut skončil. Z reproduktorů odpadává jeden lepší song za druhým a je až neuvěřitelné, kde tihle hoši berou tolik invence. Opět hraje prim Huffova výborná kytara a charismatický hlasový projev zasazený do mistrně vytepaných kompozicí. Nikde ani náznak kalkulu nebo podbízivosti, o polovičatosti či kompromisech nemůže být vůbec řeč. Jistý posun lze zaznamenat u zvuku. Ubylo dráždivosti u kytar a zvuk se celkově semkl a je více plný, kompaktní a úderný. Minule jsem kapele vytýkal jistou ztrátu koncentrace v druhé půlce alba. Toho se zde hošani vyvarovali a přivedli na svět tucet rovnocenných songů. Sice z desky nevyčnívá žádný kolosální mega hit, jako byla power balada I´ll See You In My Dreams, ale deska je tak vyrovnaná, že hitem může být každá skladba. Záleží jen na osobním vkusu a preferencích.

Procentuální hodnocení 100 %