jirka 7200 - @ 15.01.2017 | #

Po obrovském úspěchu první desky byly prodeje druhého alba výrazně slabší. Těžko říci, zda byl problem v tom, že ze zakázaného filmu "Die Legende von Paul und Paula" byla zveřejněna jen lyrická píseň "Manchmal im Schlaf" či v celkově slabším repertoáru.

Tuto desku jsem poprvé slyšel někdy okolo roku 1980 a už tehdy mi přišly některé songy podivně smíchané. Je slyšet, že tehdy ještě v studiu zvukaři a producent přesně nevěděli, jak zaznamenat agresivní hard rockový zvuk kytar. Prostě mi nesedí titulní "Langstreckenlauf" a otvírák druhé strany na LP - "Jodelkuh - Lotte" - mimochodem jeden z nejšílenějších textů Puhdys - o jódlující krávě Lottě. Ani skladba "Kinder" s recitovaným textem a dětským sborem mě nijak nezaujala.
Teď ale už k pozitivům desky. Jakmile se ve studiu nemusí zvukaři trápit se zkresleným zvukem kytar, je vše v pořádku a všechny nástroje znějí precizně. Krásná a pomalá je "Lied fur Generation" se zvonivou akustickou kytarou, harmoniku a parádními smyčci na závěr,to vše doplňuje svým procítěným hlubokým hlasem Dieter Birr. Dokonce i text je nezvykle vážný a přemýšlivý. Rovněž zasněná "Manchmal im Schlaf", kde to v refrénu pěkně rockově zajisří, je povedená. K vrcholu alba patří "Steine" a "Spiel zu zweit" - rockové hity s pomalu budovanou atmosférou. První a druhá strana elpíčka končí nekomplikovanými přímočarými songy.

PaloM @ 15.01.2017 18:45:41 | #
Petr_70 - ano, pochopil si špatně.
A to hneď v dvoch bodoch.
1. Elán a Puhdys boli v rámci komunistickej propagandy tzv. oficiálne hudobné skupiny socialistických zväzov mládeže, "výkladné skrine" a určitý prejav od štátu ako sa venujú potrebám mladých ľudí. Ak si tú éru 70.-80. rokov nezažil, ťažko to pár vetami vysvetliť a vôbec sa mi do toho nechce, lebo tú časť histórie máme našťastie a dúfam navždy za sebou a fakt ma to nebaví naspäť sa v tom bahne vŕtať.
2. Puhdys a Elán sú u mňa na rovnakej úrovni, veľká časť ich tvorby boli vkusné melodické pesničky. Je fakt, že od Elánu nemám žiadne CD, od Puhdys ich pár mám. Obdivovateľ určito nie som, ale príjemné spomienky na mladosť sú spojené aj s Puhdys. Najmä 1. ročník na gympli. Nie som človek, čo zavrhol hudbu mladosti, ale mám známych, čo tak urobili. Na ich škodu.