Moore, Gary - After Hours (1992)
Reakce na recenzi:
john l - @ 02.08.2016
Když blues tak Garyho Moora, když kvalitní blues tak desku After Hours. Po hard rockovém období, které není vůbec špatný vydává kytarista přelomovou kolekci Still got the blues, která je mnohde vynášena do nebes. Mám ji samozřejmě taky hodně rád, ale v jejím stínu leží o nic miň zdařilá After House, která ve mě vyvolává stejně dokonalé pocity jako její předchůdkyně. Sestava nabitá kvalitními hráči, přítomnost dechové sekce, dokonalý zvuk i magický kytaristův hlas, to všechno přispívá k jedinečnosti tohoto hudebního tvaru.
6 skladeb je autorových, většinu tvoří balady, ty jsou ale skvostný a z celé desky je mám nejraděj: ať je to vznešená akusticky toulavá Story of the Blues, kouzelná balada Separate Ways s decentní dámskou účastí, smyslně dokonalá The Hurt Inside, tu úplně žeru, nebo pohádková tečka Nothing's the Same kde Gary pěvecky exceluje.
Z rychlejších zaujme úvod Cold Day in Hell s využitím dechů a ženského sboru, Since I Met You Baby s B. B. Kingem a pěknej odvaz The Blues Is Alright.